Foto příspěvku: Ukrajinská vlajka na zdi s vojáky | © Pixabay
Obsah
Velezrada proti federální vládě
Nejprve cituji paragraf 81 trestního zákoníku.
(1) Kdo to dělá, násilím nebo hrozbou síly
1. narušit existenci Spolkové republiky Německo popř
2. Změna ústavního pořádku na základě základního zákona Spolkové republiky Německo se trestá odnětím svobody na doživotí nebo odnětím svobody na dobu nejméně deseti let.(2) V méně závažných případech se trestá odnětím svobody na jeden rok až deset let.
§ 81 trestního zákoníku (StGB).
Poprvé, hned po skončení druhé světové války, jsme se cítili nuceni nejen tolerovat sebepřiznané nepřátele státu v našich řadách, ale dokonce je povyšovat do nejvyšších státních funkcí jen kvůli jejich domnělé systémové relevantnost. A i dnes se vždy vedou procesy s masovými vrahy, kteří s námi mohli strávit celý svůj život netýraní a dobře chránění – tyto nevýslovné rány zahojí naše spravedlnost, ale teprve čas.
Vyrůstal jsem ve Spolkové republice Německo a zejména v době, kdy se lidé tímto naprosto ubohým chováním – bohužel dodnes neúspěšně – začali pomalu, ale jistě propracovávat, nenapadlo mě, že by se tato velmi velká chyba mohla udělat jen jednou. lidský život se může opakovat. Poté, co se ale definitivně zhroutil teroristický režim Sovětského svazu, si někteří naši spoluobčané uvědomili, že na rozdíl od Kuby nejsou ostrovem a stejně jako Bělorusko nesousedí přímo s ruským impériem. A tak se stalo, že oni – po všech ostatních Východoevropanech (!) – nyní hledali D-Mark na Západě.
A těžko uvěřitelné, opět sebepřiznávaní nepřátelé demokracie (SED, Stasi) - a čas to asi znovu ukáže, dokonce i masoví vrazi - byli tak systémově relevantní, že se bez problémů dostali do nejvyšších funkcí v naší Spolkové republice, nebo alespoň velmi pohodlný život bez jakýchkoli následků za vlastní zločiny. Osobně mi bylo skoro líto těch, většinou následovníků, kteří byli dostatečně upřímní a přiznali svou účast v tomto režimu teroru; tito byli pak bez zábran trestáni, někdy i vlastními bývalými nadřízenými.
A tak moje generace byla dvakrát svědkem toho, že se nedokázala vyrovnat se zločiny teroristického režimu a jeho příznivců. Velmi nebezpečná záležitost, protože si všichni musíme položit otázku, co se stane, až se příliv obrátí proti našim demokraciím. Demokraté rozhodně nejsou tak „systémově relevantní“, aby bylo zajištěno alespoň jejich přežití i v diktaturách. Zejména ve východním Německu můžeme znovu a znovu slyšet, co by se mělo stát s námi demokraty: "Zavěste je, spalte nebo zplynujte!"
Nyní se ukazuje, že systém existuje Vladimír Putin mezitím podnikl třetí pokus – po národních socialistech a po reálných socialistech – podrobit si alespoň zbytek Evropy. Tento pokus byl zahájen nejpozději v roce 2008 a svého vrcholu dosáhl invazí na celou Ukrajinu.
Vypadá to, že se zase dostaneme na lehkou váhu a naše demokracie opět vyjdou jako vítězné. Někdo se ale může ptát, jak často vlastně chceme hrát tuto ruskou ruletu?!
A jak se ukazuje, měl Vladimír Putin nezačal tuto válku, kdyby nevěděl, že jeho pátá kolona je pevně za ním na celém Západě! Musíme proto zajistit, aby všechna jména těchto zrádců byla zveřejněna ihned po skončení Putinova režimu. Bylo by velmi nebezpečné, kdybychom „systémově relevantní“ zločince znovu nechali v jejich kancelářích nebo je dokonce do takových pozic nadále posouvali.
Po roce 1945 a po roce 1989 snad budeme v roce 2023 o něco chytřejší!
Ukrajinská válka
Tato dvě videa na YouTube jsou docela dobrým shrnutím posledních měsíců, a proto je sem dám bez komentáře.
Osud nás Evropanů závisí na tom, zda Ukrajina dokáže obnovit celistvost svého území před rokem 2014.
