Foto příspěvku: Radnice Heilbronn | © Shutterstock
Obsah
vykrvácet
24. února 2022 Putinův režim překročil nezastavitelnou hranici. A jakkoli to může být tragické pro všechny zúčastněné, ukrajinsko-ruský konflikt musí být nyní jednou provždy vyřešen.
O tom, jak tento konflikt skončí, pokud západ Ukrajiny znovu nevrazí kudlu do zad, ale nyní jej masivně podpoří, se v odborných médiích diskutovalo již od poloviny roku 2020. Ruská federace je na Ukrajině natolik vyčerpaná, že její ozbrojené síly nebudou moci v následujících letech podniknout ofenzívu. Navíc je třeba vyměnit Putinův režim a žalovat Ruskou federaci; zde je třeba zajistit, aby nedocházelo k pařížským dohodám, jako tomu bylo v případě bývalé Německé říše v roce 1919, ale aby nová ruská vláda získala cestu zpět do společenství států – ideálně v západním světě.
A jako cena za vítěznou Ukrajinu může – ano, musí – následovat členství v NATO a EU.
Bylo by naprosto nesprávné, kdyby Západ vnucoval Ukrajině mír, který by vedl k rozdělení nebo neutralitě země. Bez skutečné demokratické perspektivy budou Ukrajinci moci přejít pouze do ruského otroctví a veškeré rekonstrukční práce a platby provedené Západem do té doby jen dále posílí ruský teroristický režim.
Proto zde platí totéž: některé konflikty je třeba dotáhnout až do hořkého konce.
Stůl evropských štamgastů
I když jen virtuálně, včerejší stůl evropských stálic byl opět velmi napínavý. Vše se točilo kolem ruské útočné války proti Ukrajině a toho, jak jsme jí my Evropané mohli zabránit. Názor na německou vládní politiku byl rozdělen na dvě části: většina štamgastů věřila, že příčinou byla prostě „neschopnost“, zatímco já jsem stále více přesvědčen, že se to stalo záměrně, a poslední řeči Olaf Scholz v Bundestagu byla spíše jakousi „skokovou akcí“, podobnou té z Gunter Schabowski k otevření hranic. A jak známo, takové události lze jen stěží vrátit zpět. Teď jsem zvědavý, jak to federální vláda a Unie chtějí znovu zachytit.
eskapády
Už bychom si měli zvyknout na to, že naše místní zastupitelstvo je otevřené i těm nejpodivnějším věcem. Ale jízda poblíž Krymu během války a uzavření partnerství města za mír s agresorem – zcela záměrně ne s obětí (!) – stále vyžaduje určité zvykání, a to i na poměry Heilbronnu.
Dnešní snímek v Heilbronner Stimme (16.03.2022. března 24: XNUMX) místních radních včetně dvou ruských uniforem naznačuje, že lidé slavili i vítěznou ruskou flotilu na Černém moři. Předpokládejme ale pro dobro našich místních zastupitelů, že jim šlo hlavně o cestu a pití. A mimochodem rozhodli o nadcházejícím volebním vítězství našeho Starosty.
Je pozitivní, a to nechci nechat bez zmínky, že po dlouhé době sem a tam došlo k náhlé změně názoru starosty a toto partnerství měst prozatím pozastavit — dokud nad tou hmotou nevyroste tráva. Převzít odpovědnost za svůj vlastní nepořádek nikdy nebylo jednou z našich silných stránek.
Myslím, že bychom měli diskutovat o městské radě Heilbronnu. Dívám se na to poprvé na fóru a zajímalo by mě, proč tam vlastně nejsou žádní zastupitelé města s migračním pozadím?
malba dne
Pablo Picasso: Guernica (4. června 1937)
narozeniny dne
Georg Simon ohm
