17.1.02023

Hlavní foto: stánek na CMT

káva

Dnes po mém zopakování a samovolném vyčištění veřejně přístupného kávovaru došlo na kávu. Co bylo na mém partnerovi zvláštní, bylo Detlef Stern. Tentokrát už to skoro nebylo o projektovém řízení, protože jsme toho v posledních týdnech asi oba řekli až příliš. Pro mě ale zůstává vzrušující, totiž jak si teď „moji“ studenti povedou. Právě teď nevím, co jsem mohl udělat lépe. A tak musím počkat na výsledky zkoušky a pak je vyhodnotit.

A zítra pokračujeme kolem Zettelkasten – nic jiného si nedopřejete. Ke své hanbě musím přiznat, že jsem v posledních dnech zanedbával čtení knih, které jsem si vyložil, i plnění vlastní schránky. Ale co já zase udělám, jakmile dokončím zkoušku; Jen se snažím přijít na nejlepší způsob, jak to udělat.

Zaměstnanec

Zejména politický establishment má vždy více zaměstnanců, než je vůbec nutné. A doby, kdy se poslanec snášel se sekretářkou, jsou dávno pryč. Pokud je to dobré pro kvalitu politiky, tak nikdo nemůže namítat, když je zaměstnanců víc. A dokud se nepokusí generovat jako poslanci nebo se dokonce nezúčastní parlamentních hlasování o poslancích, je svět stále napůl v pořádku.

I když jsou tito zaměstnanci také všichni podporováni námi jako občany, zůstávají za ně odpovědní příslušní volení zástupci lidu – a pokud už tam nejsou, odpadají i náklady na odpovídající zaměstnance. Někdy jsou pak tito zaměstnanci předáni nástupcům, což jistě může mít smysl.

Věci se mezitím bohužel vyvinuly úplně jinak! Nejen politici, kteří byli odvoleni, zůstávají v politickém aparátu, ať už si to voliči přejí nebo ne, a stále více nacházejí dobré živobytí vedle samotného politického aparátu na ministerstvech a správách i ve státních podnicích, ale stále více se starají je přijato, aby zajistili, že jejich zaměstnanci projdou všemi školeními a kvalifikačními opatřeními na ministerstvech a správách v úřadech a funkcích.

A tak je také zcela pochopitelné, že právě ti občané, kteří mají problémy s učením a výkonem, se přes politickou garnituru — strany — umisťují do nejvyšších správních úřadů a pak je také přijímají. Je jen otázkou času, kdy odejdou do důchodu poslední administrativní pracovníci či ministerští úředníci, kteří se do svých funkcí a úřadů ještě dostali po důkladné odborné přípravě nebo i po výběru z těch nejlepších.

Dnes, kdy se naše administrativní aparáty zcela přetvářejí a musí pracovat co nejefektivněji, by dávalo smysl nehledět při výběru budoucích zaměstnanců na stranický rejstřík, stranické poměrné zastoupení, stranické kvóty nebo moc jednotlivých poslanců.

Je zcela logické, že povinnost učinit mají ti občané, kteří úspěšně ukončili náš vzdělávací a výcvikový systém a kteří zároveň mají potřebnou kvalifikaci pro práci na ministerstvu a ve správě.

Práce v centrálách stran a stranických nadacích by měla být zajištěna pro poslance, které již občané nechtějí, nebo pro jejich zaměstnance, které si jiní poslanci nepřejí – to by se dalo označit za sociální složku či povinnost stran. Pokud však strany dospějí k závěru, že tam tito straníci nemohou být produktivně využiti nebo dokonce existuje riziko, že tam způsobí škody, pak by nemělo být vůbec pochyb o tom, že tito lidé by pak měli být zaměstnáni v našich administrativách, resp. i ministerstva zlikvidována!

Veletrh

Včera jsem strávil hlavně na CMT ve Stuttgartu. Důvod pro to neměl nic společného s turistikou, volným časem nebo cestováním, ale byl to velmi přitažlivý den, který jsem mohl strávit velmi zajímavými a produktivními rozhovory.

A taky bylo trochu času žasnout nad tamními nabídkami. Je působivé, když tam najdete mobilní domy, do kterých můžete vjet sami nebo po kterých musíte lézt po žebřících jako na rytířském hradě. I tady se ale nabízí otázka, kdo vlastně něco takového potřebuje a není to trochu předimenzované, zvlášť když se podíváte trochu za vlastní plot do zbytku světa - pro který by byl veletrh cestování vlastně ideálně hodí.

A tak si to celé představuji jako armádu gigantických mobilních domů, která se valí po slumech tohoto světa a pak se večer prohání ve skupině vagónů, abychom mohli nerušeně oslavovat místní zvyky v exotických zemích. Ale bez jakýchkoliv kdyby a ale byly tyto věci působivé i v poněkud zeštíhlených verzích.

A protože se obvykle používají pouze k zablokování výhledu na vlastní bungalov nebo po krátké promenádě přes několik venkovských cest do Heilbronnu slouží k konzumaci vylepšené zmrzliny na pěší zóně v Heilbronnu, mohu si na ně zvyknout, protože tento rozkvět odvětví slouží k zachování pracovních míst a ekonomiky a také brání několika čiperným důchodcům, aby se stále více zapojovali do politiky a společnosti.

O to víc mě ohromilo, co se dnes rozumí udržitelným cestováním a dokonce i kempování bez luxusu čtyřhvězdičkového hotelu se zdá být téměř nulové. Nepřekvapilo mě tedy, že nadcházející prázdninové dny na farmě byly stylově opékány lehce nadrozměrnými čichači vína; kdybych se tam sám zastavil, očekávám, že kozy a prasata jsou oblečené alespoň v Gucci.

Jak to na veřejný veletrh má být, byl více než velmi hojně navštěvován a člověk si pak může položit otázku, zda vlastně máme v Německu nějaké problémy? — snad kromě toho, že se letos lyžování tolik nedaří; ale jen pro pár z nás, kteří to s helikoptérou a ledovcem dělat nechtějí.

Proto chápu své čtenáře, kteří mě občas obviňují z polemiky nebo dokonce sarkasmu a radí mi, abych se při kritice držel trochu víc zpátky – zvláště když si dovolím označovat odpovědné jmény.

Není pochyb o tom, že se nám všem daří až příliš dobře! Jak dlouho ještě?

---

doporučení ke čtení

Petr Adder dnes píše oVěda by to měla opravit“. Mezi jeho závěry patří:

„I vědecká „fakta“ jsou názory, byť dobře podložené, na rozdíl od mnoha osobních názorů. Názory jsou výroky bez jakékoli „záruky pravdivosti“. Názory jsou i tvrzení, jejichž pravdivostní obsah nelze ani ověřit, ani zfalšovat, kupř. B. protože jsou formulovány ve špatné logice. Tak proč bychom měli být pobouřeni jinými názory?“

Petr Adder, Věda by měla soudit (17.1.2023)