Foto příspěvku: 4. advent | © Shutterstock
Obsah
Průhlednost
Naše parlamenty zdaleka nemohou konkurovat transparentnosti Evropského parlamentu. A i když evidentně kriminální činnost, jako např B. maskují obchody, vyjdou najevo poslanci, moc se neděje. To nevyhnutelně a zcela zbytečně vede k domněnkám a spekulacím o „čistotě“ všech zastupitelů.
Je proto stále nepochopitelnější, že naše strany a jejich poslanci nadále namítají zlepšení nebo dokonce úplnou transparentnost příjmů našich poslanců.
Je to o to pozitivnější, že se najdou někteří zastupitelé, kteří svůj přivýdělek alespoň sami zveřejňují. Tito zástupci lidí si zaslouží mou pochvalu a úctu. U všech ostatních poslanců Evropského parlamentu musíme předpokládat, že mají alespoň co skrývat nebo skrývat.
Evropský parlament nedávno oznámil, že svá vlastní pravidla transparentnosti znovu přezkoumá a v případě potřeby je dále vylepší. Jak snadné by bylo, kdyby naši němečtí poslanci jednoduše přijali tato pravidla pro Bundestag a naše zemské parlamenty?
puma
Kriminální energie v Německu už nezná hranice. Není pochyb o tom, že už desítky let tu nemáme zbrojní průmysl, pouze dodavatele zbraní. To je obrovský rozdíl, o kterém jsem často diskutoval. Velmi stručně a výstižně: zbrojní průmysl zajišťuje, aby naši vojáci měli v případě potřeby k dispozici ty nejlepší zbraně s dostatkem munice. A tak nestačí, aby se obrněný transportér představil veřejnosti, ale musí to být také jeden z nejlepších srovnatelných produktů a také se vyrábět v řádech desítek tisíc a později jej lze opravit po celém světě. hodiny a kdekoli.
A tak jsme se nedávno museli znovu dozvědět, že naši němečtí obchodníci se zbraněmi (The Lords of War) nejenže vyrobili naprosto předražený produkt, který lze mimochodem vyrobit pouze v továrně - ergo to není zbraň - a stále je příliš malý na to, aby – kromě ručních Číňanů nebo Pygmejů – mohl přepravovat vojáky v plné velikosti. Ještě horší je, že samotný produkt vůbec nefunguje, a pokud půjde svou cestou – za další obrovské sumy peněz daňových poplatníků – bude to nejdražší hrob vojáka všech dob. A za pár desítek let snad bude vhodná munice pro zastaralé zbraně „systému“.
A kdo si myslí, že už to celé nejde zvětšovat, nezná naše německé obchodníky se zbraněmi, protože mají v plánu zcela nový produkt — ručně vyráběného pantera. To se vyznačuje tím, že budoucí osádka tanku může prostřednictvím videa sledovat, jak se navzájem umírá.
Dnes ale nechci být více nespravedlivý, než je nutné, a tak vzpomínám na svůj adventní čas v 1990. letech, kdy se nám na Balkáně podařilo zajistit zbrojní techniku před nepřítelem. Toto bylo „Made in Germany“ a mnohem lepší než naše vlastní zbraně. V té době jsme byli ohromeni tím, co náš německý průmysl dodává nepříteli, aby mu usnadnil zabíjení německých vojáků – v nejhorším případě. Ale jak již bylo tušeno, možná to nezajistí ani německá pracovní místa, ale určitě to bude i nadále zajišťovat dobré dividendy. A to je to, na čem nám všem záleží! Mimochodem, kdo pracuje v německých ozbrojených silách nebo v záchranné službě, může si za to sám.
4. příchod
Do letošního 4. adventu jsme se málem protancovali, ale každopádně jsme si včera užili příjemný večer — a to i přes probíhající mužskou chřipku, protože trpělivost časem dojde i té nejlepší manželce ze všech.
A tak dnes sedím trochu zesláblý u druhého dobrého šálku kávy a dumám sám pro sebe. „Vzdělávání“ se mě týká víc, než bych si myslel, a už jsem se nechtěl zabývat tématy, která jsou úplně beznadějná.
Sám jsem nikdy nebyl dobrý student, natož lehký, ale mé duševní schopnosti a prostředí mi umožnily plavat ve školním systému s malými problémy. Zajisté první úspěch v roce 68, který velmi rychle zajistil, že se rozsah školních úspěchů nesmírně rozšířil – což mě snadno vyneslo ke skutečnému maturitu.
Ale už tehdy byl náš školský systém zneužíván, a to tím, že byl velmi flexibilní s minimálními požadavky. Každá šířka pásma má také minimum, a tak existuje riziko, že bude narušena. Lidská složka byla ještě srozumitelná, byť s tímto minimem zodpovědní učitelé trochu žonglovali. Už v 1970. letech nebylo pochopitelné, že rodiče mohli svým dětem koupit maturitu. A tak znám pár bývalých spolužáků, kteří, protože nemohli splnit minimální požadavky, změnili školu a pak se vrátili do Heilbronnu jako nejlepší maturanti ve městě.
Argument, že se z těchto studentů najednou přes noc v jiném životním a vzdělávacím prostředí stali elitní studenti, byl pravděpodobně jen reklamní trik tehdejších soukromých škol a stále přikrášluje skutečnost, že u nás se dá za peníze koupit cokoliv. A každý, kdo se dnes podivuje nad tím, proč naše kliniky, soudy, ministerstva a administrativy už opravdu nefungují správně, by zde měl najít vysvětlení.
Mezitím je třeba naší společnosti dosvědčit, že už opravdu neznáme jediné minimum. To mimochodem znamená, že někteří z mých současných studentů už nerozumí ani těm nejjednodušším otázkám, natož aby měli intelektuální kapacitu, aby vůbec rozeznali výzvy. Takže jsem rád, že jsou na půli cesty (přesně) a berou na vědomí, že v místnosti je lektor.
Celé věci se brání tím, že soukromé školy a soukromé vysoké školy nejen povolíme, ale také je nesmírně podporujeme. Důvodem je reklamní trik: „Vaše vlastní děti jsou tak cenné, že nemusejí chodit do školy s obvyklou lumpárnou.“ Tento reklamní trik zakrývá skutečnost, že nyní kupujete studijní úspěchy a úspěchy svých vlastních dětí. hned od začátku a také vysílá signál těmto „chudým“ dětem, že jsou něčím velmi výjimečným.
Výsledkem toho bude, že za několik let bude váš rodinný lékař schopen pouze říhnout odpovídající klinický obraz a vy se budete muset spolehnout na skutečnost, že lékařský robot v praxi byl vybaven aktuální aktualizací — Německo 4.0 .
Pokud stále chceme zachránit naši zemi, pak musíme zachránit náš veřejný školský systém a znovu zavést minimální standardy. A stejně jako je mi líto těch, kterých se to týká, pokud je vaše vlastní dítě debilní – slabomyslné – pak nemá nárok na vysokoškolský titul! Ale stále se můžete ujistit, že jsou šťastnými městskými úředníky – a to je často víc, než o čem mnozí ostatní mohou snít.
6 myšlenky na „18.12.02022"
Nenahraditelná přítomnost naznačuje, že „předtím“ musely být lepší časy. Bohužel ani blízká osobní paměť ani historické knihy neposkytují žádné takové důkazy. Realita zůstává otázkou vnímání a „jiné“ není „lepší“ ani „horší“.
Milý Tomáši, krásná a pravdivá slova.
No ano, zbrojní projekty potřebují jasné požadavky – ale těch chybí. A skutečná sériová výroba také vyžaduje nezbytné rámcové podmínky – počínaje odolnými kontrakty a dostatečným objemem zakázek až po závazek, že obranná politika vyžaduje dlouhý časový horizont, který nefunguje jen ve volebních obdobích. Něco takového bohužel není možné s politikou „akční, udržitelná, feministická, genderově spravedlivá, barevnější a cokoli jiného“.
Průmysl může něco udělat, ale musíte klást požadavky, které jsou fyzicky možné (viz požadavky G36 – touha a realita při použití střelných zbraní v boji).
Také jsem si kdysi myslel, že náš zbrojní průmysl by mohl, kdyby k tomu dostal příležitost. Jenže pak se mi boty na nohou rozpadly, uniformy zmizely ve vzduchu a zbytek – ne-li z druhé světové války nebo bezprostředně poválečné doby – byl k ničemu.
Přiznám se, že boxer mi přišel docela dobrý, ale nikdy jsem ho neviděl skutečně použitý. A jestli je dobrý nápad určovat pouze v boji, jestli zbraň za něco stojí nebo ne, pořád si myslím, že je to víc než nelidské!
Pokud je inspektorovi Bundeswehru navrženo sladit testovací scénáře zbraně (G36) na základě politických specifikací (použití těhotnými ženami), pak nevyjde nic, co by odpovídalo realitě oddílu. Pokud jde o inženýrské dovednosti německého průmyslu, jsem (stále) velmi sebevědomý. Musíte ale věřit odborníkům, co funguje a co ne, místo toho, abyste se zeptali nějakých „odborníků“. > Věřte mi, jsem inženýr!
Dobře – jak naše branže přišla na nápad představit „Panther KF51“, ve kterém musí jednotliví vojáci sedět zcela izolovaně? Přijal bych to pouze v případě, že by pro konečný produkt nebyl potřeba jediný člověk.
Jak už to ale bývá, průmysl si pravděpodobně najde „vojáky“, kteří tvrdí, že je mnohem snazší zemřít v naprosté izolaci. A pokud jednoho dne soudruzi vykrvácí ve svém „přihrádce“, průmysl jednoduše dostane novou zakázku na vývoj.
Tehdejší "zbrusu nová nádrž" s přebalovacím pultem a dámským WC bude v naší branži určitě v šuplíku a opět zajistí pracovní místa.