18.12.02022

5
(1)

Foto příspěvku: 4. advent | © Shutterstock

Průhlednost

Naše parlamenty zdaleka nemohou konkurovat transparentnosti Evropského parlamentu. A i když evidentně kriminální činnost, jako např B. maskují obchody, vyjdou najevo poslanci, moc se neděje. To nevyhnutelně a zcela zbytečně vede k domněnkám a spekulacím o „čistotě“ všech zastupitelů.

Je proto stále nepochopitelnější, že naše strany a jejich poslanci nadále namítají zlepšení nebo dokonce úplnou transparentnost příjmů našich poslanců.

Je to o to pozitivnější, že se najdou někteří zastupitelé, kteří svůj přivýdělek alespoň sami zveřejňují. Tito zástupci lidí si zaslouží mou pochvalu a úctu. U všech ostatních poslanců Evropského parlamentu musíme předpokládat, že mají alespoň co skrývat nebo skrývat.

Evropský parlament nedávno oznámil, že svá vlastní pravidla transparentnosti znovu přezkoumá a v případě potřeby je dále vylepší. Jak snadné by bylo, kdyby naši němečtí poslanci jednoduše přijali tato pravidla pro Bundestag a naše zemské parlamenty?

puma

Kriminální energie v Německu už nezná hranice. Není pochyb o tom, že už desítky let tu nemáme zbrojní průmysl, pouze dodavatele zbraní. To je obrovský rozdíl, o kterém jsem často diskutoval. Velmi stručně a výstižně: zbrojní průmysl zajišťuje, aby naši vojáci měli v případě potřeby k dispozici ty nejlepší zbraně s dostatkem munice. A tak nestačí, aby se obrněný transportér představil veřejnosti, ale musí to být také jeden z nejlepších srovnatelných produktů a také se vyrábět v řádech desítek tisíc a později jej lze opravit po celém světě. hodiny a kdekoli.

A tak jsme se nedávno museli znovu dozvědět, že naši němečtí obchodníci se zbraněmi (The Lords of War) nejenže vyrobili naprosto předražený produkt, který lze mimochodem vyrobit pouze v továrně - ergo to není zbraň - a stále je příliš malý na to, aby – kromě ručních Číňanů nebo Pygmejů – mohl přepravovat vojáky v plné velikosti. Ještě horší je, že samotný produkt vůbec nefunguje, a pokud půjde svou cestou – za další obrovské sumy peněz daňových poplatníků – bude to nejdražší hrob vojáka všech dob. A za pár desítek let snad bude vhodná munice pro zastaralé zbraně „systému“.

A kdo si myslí, že už to celé nejde zvětšovat, nezná naše německé obchodníky se zbraněmi, protože mají v plánu zcela nový produkt — ručně vyráběného pantera. To se vyznačuje tím, že budoucí osádka tanku může prostřednictvím videa sledovat, jak se navzájem umírá.

Dnes ale nechci být více nespravedlivý, než je nutné, a tak vzpomínám na svůj adventní čas v 1990. letech, kdy se nám na Balkáně podařilo zajistit zbrojní techniku ​​před nepřítelem. Toto bylo „Made in Germany“ a mnohem lepší než naše vlastní zbraně. V té době jsme byli ohromeni tím, co náš německý průmysl dodává nepříteli, aby mu usnadnil zabíjení německých vojáků – v nejhorším případě. Ale jak již bylo tušeno, možná to nezajistí ani německá pracovní místa, ale určitě to bude i nadále zajišťovat dobré dividendy. A to je to, na čem nám všem záleží! Mimochodem, kdo pracuje v německých ozbrojených silách nebo v záchranné službě, může si za to sám.

4. příchod

Do letošního 4. adventu jsme se málem protancovali, ale každopádně jsme si včera užili příjemný večer — a to i přes probíhající mužskou chřipku, protože trpělivost časem dojde i té nejlepší manželce ze všech.

A tak dnes sedím trochu zesláblý u druhého dobrého šálku kávy a dumám sám pro sebe. „Vzdělávání“ se mě týká víc, než bych si myslel, a už jsem se nechtěl zabývat tématy, která jsou úplně beznadějná.

Sám jsem nikdy nebyl dobrý student, natož lehký, ale mé duševní schopnosti a prostředí mi umožnily plavat ve školním systému s malými problémy. Zajisté první úspěch v roce 68, který velmi rychle zajistil, že se rozsah školních úspěchů nesmírně rozšířil – což mě snadno vyneslo ke skutečnému maturitu.

Ale už tehdy byl náš školský systém zneužíván, a to tím, že byl velmi flexibilní s minimálními požadavky. Každá šířka pásma má také minimum, a tak existuje riziko, že bude narušena. Lidská složka byla ještě srozumitelná, byť s tímto minimem zodpovědní učitelé trochu žonglovali. Už v 1970. letech nebylo pochopitelné, že rodiče mohli svým dětem koupit maturitu. A tak znám pár bývalých spolužáků, kteří, protože nemohli splnit minimální požadavky, změnili školu a pak se vrátili do Heilbronnu jako nejlepší maturanti ve městě.

Argument, že se z těchto studentů najednou přes noc v jiném životním a vzdělávacím prostředí stali elitní studenti, byl pravděpodobně jen reklamní trik tehdejších soukromých škol a stále přikrášluje skutečnost, že u nás se dá za peníze koupit cokoliv. A každý, kdo se dnes podivuje nad tím, proč naše kliniky, soudy, ministerstva a administrativy už opravdu nefungují správně, by zde měl najít vysvětlení.

Mezitím je třeba naší společnosti dosvědčit, že už opravdu neznáme jediné minimum. To mimochodem znamená, že někteří z mých současných studentů už nerozumí ani těm nejjednodušším otázkám, natož aby měli intelektuální kapacitu, aby vůbec rozeznali výzvy. Takže jsem rád, že jsou na půli cesty (přesně) a berou na vědomí, že v místnosti je lektor.

Celé věci se brání tím, že soukromé školy a soukromé vysoké školy nejen povolíme, ale také je nesmírně podporujeme. Důvodem je reklamní trik: „Vaše vlastní děti jsou tak cenné, že nemusejí chodit do školy s obvyklou lumpárnou.“ Tento reklamní trik zakrývá skutečnost, že nyní kupujete studijní úspěchy a úspěchy svých vlastních dětí. hned od začátku a také vysílá signál těmto „chudým“ dětem, že jsou něčím velmi výjimečným.

Výsledkem toho bude, že za několik let bude váš rodinný lékař schopen pouze říhnout odpovídající klinický obraz a vy se budete muset spolehnout na skutečnost, že lékařský robot v praxi byl vybaven aktuální aktualizací — Německo 4.0 .

Pokud stále chceme zachránit naši zemi, pak musíme zachránit náš veřejný školský systém a znovu zavést minimální standardy. A stejně jako je mi líto těch, kterých se to týká, pokud je vaše vlastní dítě debilní – slabomyslné – pak nemá nárok na vysokoškolský titul! Ale stále se můžete ujistit, že jsou šťastnými městskými úředníky – a to je často víc, než o čem mnozí ostatní mohou snít.


Jak užitečný byl tento příspěvek?

Kliknutím na hvězdičky příspěvek ohodnotíte!

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet recenzí: 1

Zatím žádné recenze.

Je mi líto, že vám příspěvek nepomohl!

Dovolte mi zlepšit tento příspěvek!

Jak mohu zlepšit tento příspěvek?

Zobrazení stránky: 4 | Dnes: 1 | Počítá se od 22.10.2023. října XNUMX

Podíl:

  • Nenahraditelná přítomnost naznačuje, že „předtím“ musely být lepší časy. Bohužel ani blízká osobní paměť ani historické knihy neposkytují žádné takové důkazy. Realita zůstává otázkou vnímání a „jiné“ není „lepší“ ani „horší“.

  • No ano, zbrojní projekty potřebují jasné požadavky – ale těch chybí. A skutečná sériová výroba také vyžaduje nezbytné rámcové podmínky – počínaje odolnými kontrakty a dostatečným objemem zakázek až po závazek, že obranná politika vyžaduje dlouhý časový horizont, který nefunguje jen ve volebních obdobích. Něco takového bohužel není možné s politikou „akční, udržitelná, feministická, genderově spravedlivá, barevnější a cokoli jiného“.
    Průmysl může něco udělat, ale musíte klást požadavky, které jsou fyzicky možné (viz požadavky G36 – touha a realita při použití střelných zbraní v boji).

    • Také jsem si kdysi myslel, že náš zbrojní průmysl by mohl, kdyby k tomu dostal příležitost. Jenže pak se mi boty na nohou rozpadly, uniformy zmizely ve vzduchu a zbytek – ne-li z druhé světové války nebo bezprostředně poválečné doby – byl k ničemu.

      Přiznám se, že boxer mi přišel docela dobrý, ale nikdy jsem ho neviděl skutečně použitý. A jestli je dobrý nápad určovat pouze v boji, jestli zbraň za něco stojí nebo ne, pořád si myslím, že je to víc než nelidské!

      • Pokud je inspektorovi Bundeswehru navrženo sladit testovací scénáře zbraně (G36) na základě politických specifikací (použití těhotnými ženami), pak nevyjde nic, co by odpovídalo realitě oddílu. Pokud jde o inženýrské dovednosti německého průmyslu, jsem (stále) velmi sebevědomý. Musíte ale věřit odborníkům, co funguje a co ne, místo toho, abyste se zeptali nějakých „odborníků“. > Věřte mi, jsem inženýr!

        • Dobře – jak naše branže přišla na nápad představit „Panther KF51“, ve kterém musí jednotliví vojáci sedět zcela izolovaně? Přijal bych to pouze v případě, že by pro konečný produkt nebyl potřeba jediný člověk.

          Jak už to ale bývá, průmysl si pravděpodobně najde „vojáky“, kteří tvrdí, že je mnohem snazší zemřít v naprosté izolaci. A pokud jednoho dne soudruzi vykrvácí ve svém „přihrádce“, průmysl jednoduše dostane novou zakázku na vývoj.

          Tehdejší "zbrusu nová nádrž" s přebalovacím pultem a dámským WC bude v naší branži určitě v šuplíku a opět zajistí pracovní místa.