Přidat fotku: Allee | © Shutterstock
Obsah
Kirchhöfele
Když Heilbronner Voice píše o mém domovském okrsku, jsem na základě velmi negativních zkušeností zpočátku velmi skeptický.
Stejně jako dnes redakce ráda používá slovo soustředit se. A pak také citovat lidi, kteří jsou z toho všeho hluku a potenciálního násilí úplně zdrceni, ne-li úplně zdrceni. Jak jsem rád, že už o mně nemohou psát, který jsem tam se všemi svými kamarády pořád dělal velký rámus. Žádná garážová vrata před námi nebyla v bezpečí a auta nebo kolemjdoucí nejenže museli uhýbat koulím - ok, v 19.00:XNUMX to pro nás skončilo, protože tehdy přišel pískáč.
Vlastně bychom měli být rádi, že se naše ratolesti ještě odváží vyjít z domu a úplně nezakysnou před počítači a herními konzolemi. A tam, kde řádí děti a mládež, je to vždy o něco hlasitější. Proto by mělo být možné – zvláště ve velkém městě –, aby naši mladí směli být dětmi až do 22.00 hodin.
A pokud jde o odpadky, najdete je všude v Heilbronnu pěkně a štědře rozmístěné, snad kromě prahů našich lépe placených administrativních pracovníků, místních radních nebo v samozvaném šlechtickém okrese.
Jak vyřešit tento skutečný problém, Psal jsem několikrát. A místo „problémových oblastí“ v Heilbronnu by asi bylo vhodnější psát o problémech městské správy při zvládání vlastních úkolů.
městská knihovna
Rozšíření naší obecní knihovny je již dlouho očekávané. Jako „fanoušek“ však i já silně pochybuji, zda to povede k těmto „univerzitním“ kvalitám, protože potřebujete nejen adekvátní čtenářskou obec, ale také velmi kvalifikovaný personál — a to je známo, asi jsme příliš drazí .
Byl bych rád, kdyby naše knihovna přilákala co nejvíce našich normálních spoluobčanů, zejména dětí a školáků z okolních okresů.
Naše městská knihovna se — přes všechny „podivnosti“ jednotlivců, kterým lze také rozumět — musí stát především a primárně součástí základní nabídky města a dalšího vzdělávání všech spoluobčanů. Tím by se již dosáhlo hodně.
Přednáška
Dnes jsem byl hostem v Grafenbergské škole ve Schorndorfu. Třída kolem učitele Justine Calfová jednal s Evropskou unií a již před mou prezentací formuloval obavy pro EU a sestavoval otázky o EU.
Překvapivé pro mě bylo, že všechny obavy a otázky by byly zbytečné, kdyby již existoval evropský federální stát. V každém případě je tato generace studentů mnohem vyspělejší ve svém myšlení a cítění, než by kdy mohla být moje vlastní generace.
Můj závěr dne tedy zní: Evropa roste společně, ať už to někteří chtějí nebo ne.
A taky se těším na zítřek, protože se tam můžu vrátit moje stará základní škola číst nahlas.
narozeniny dne
Phillip Pullman
