Přidat fotku: Allee | © Shutterstock
Obsah
Stůl evropských štamgastů
Myslím, že neexistuje lepší způsob, jak zakončit večer, než u stolu evropských štamgastů a v dobré restauraci. I kdybych se po velmi dobrém kousku masa musel obejít bez výborného dezertu, i tak jsem se mohl očima a nosem u sousedů u stolu přesvědčit, že čokoládové suflé se opět velmi povedlo.
Stejně jako předchozí stůl evropských štamgastů byl i tento obsazen do posledního místa. Jak se dalo očekávat, diskuse byly velmi rozmanité a velmi napínavé až do konce. Také používané Herbert Burkhardt možnost nahlásit štamgasty z městské rady a „jeho“ frakce. Na to, proč se o důchodce musí nutně ucházet poslanecký klub a pak už ani ten se stejnou nebo alespoň podobnou politickou agendou jako primátor, ale odpověď nenašel.
Klimaschutz
Dnes můžeme číst vůdčí řešení pro ochranu naší přírody a životního prostředí hlasem Heilbronnu. Joe Biden stručně řečeno: "Kéž Bůh zachrání planetu."
„Pomoz si sám, tak ti Bůh pomůže!“ je protestantský pohled, a aniž bych se chtěl pouštět do diskuse o „pravém náboženství“, navrhoval bych, že to slibuje větší úspěch.
Bohužel je to ale tak, že všichni zúčastnění na světovém klimatickém summitu ve Skotsku toho využili jen k obvyklé show a k planým slibům. Symbolem toho může být náš kancléř – dlouhých šestnáct let nicnedělání a stále za to oslavován.
Čínský prezident je čestnější Xi Jinping a věřte nebo ne, hlava ruského státu Vladimír Putin, kteří si alespoň zachránili běh pořadu a tak trochu ochránili naše životní prostředí.
Konference je v našem světě připomínána dvěma věcmi. Boris Johnson jednou řekl pravdu: "Je jedna minuta do půlnoci na hodinách soudného dne" a Němec Ursula von der Leyen, se dokázal znovu inscenovat s prázdnými frázemi a nicneděláním. „Toto je naše šance zapsat se do historie. ... Je naší povinností jednat.“
Kdyby si každý zametl před vlastním vchodem, svět by už byl o něco lepší. Bohužel však naši politici budou čelit vzrůstajícím odpovídajícím požadavkům naší mládeže – těch, kteří trpěli desetiletími nicnedělání – poukazem na to, že světové klima nelze zachránit v Německu.
Takovou německou skromnost bych si přál za posledních 100 let!
Zmenšit
Nejpozději od 1970. let XNUMX. století všichni víme, že náš sociální model je postaven na písku, protože je založen výhradně na růstu. Získání lidí potřebných pro tento růst ze zemí mimo Německo je životaschopnou alternativou, pokud chtějí naší společnosti přispět něčím pozitivním, a co je důležitější, jsou toho schopni.
Bohužel naše imigrační politika selhala hned od začátku a tím jsme naší společnosti více uškodili než pomohli. A ani tato neplánovaná imigrace nemohla zabránit tomu, aby naše společnost šla ještě z kopce.
Nevyhnutelně, protože nebyla žádoucí žádná životaschopná řešení, se lidé specializovali na generování potřebného růstu prostřednictvím nadměrného využívání a gigantických špatných investic, což však má přesně opačný účinek a dále podporuje sociální a ekonomický úpadek. Jak bylo často zdůrazňováno, tento sociální model funguje pouze pro ty, kteří v příštích 20 letech dosáhnou konce života a již nemusí být svědky, natož trpět, vážných následků této egománie.
Šílenství je, že tyto „generace hrobářů“ lze stále oslavovat jako altruistické „tvůrce ekonomických zázraků“. Jediné, čeho nakonec dosáhli, je, že z toho pro sebe vytěžili maximum a nechali za sebou trosky pro následující generace: vzdělávací poušť, rozbitou infrastrukturu, úplné rozrůstání měst, ničení přírody, znečištění životního prostředí a v neposlední řadě neocenitelný zásobovací stát, který nemá hranice, ví víc.
Pokud i přesto chceme zvrátit příliv, alespoň pro sebe, pak musíme okamžitě jednat a otevřít naši společnost těm, kteří jsou chytřejší a ochotnější pracovat než my všichni, a zároveň účinně odepřít vstup těm, kteří neprospívají našemu společnost přinést. Problémem bude, zda špičkoví umělci mají stále zájem stát se součástí naší společnosti.
Proto je nevyhnutelné, abychom konečně začali a jednou provždy opustili růstový předpoklad. Naléhavě potřebujeme spojit naše zbývající zdroje a zaměřit všechny investice na životaschopnost a přínos pro společnost jako celek. Termín pro to je downsizing.
Částečně už udeřila síla faktografického a my se zmenšujeme, ať chceme nebo ne. Nemocnice se dají udržet jen ve větších městech a vysoké školy najdou kvalifikované učitele jen v metropolích. Specializované firmy a školy budou brzy následovat.
Bylo by pro nás lepší začít a kontrolovat nebo řídit toto smršťování, abychom, pokud doufejme, že stále dokážeme získat křivku, mohli nabídnout našim dalším generacím poněkud lepší podmínky pro pokračování. Příroda, jak jsme ji sami znali, už mezi ně určitě nebude.
narozeniny dne
Burt Lancaster
