21.1.02023

Foto příspěvku: Jízdní kola | © Couleur na Pixabay 

cvičit tanec

Právě jsem položil dvě knihy na výběr, když mi moje lepší polovička připomněla, že jsme se domluvili na cvičném tanci. Krátce přeloženo a ocitl jsem se obklopen milými lidmi, kteří také chtěli vyrazit na taneční parket.

A jako štěstí bylo i pár lidí, se kterými jsem mluvil a kteří mi usnadnili rozhodování o letošním velkém hitu. V souladu s cvičným tanečním večerem je již nyní jisté, že v sobotu 23. září 2023 uspořádáme Evropský ples v Harmonie.

A skončil i cvičný tanec, při kterém jsme konečně zjistili, že časy, kdy lidé měnili místa a pokračovali ve večírcích, nejsou tak dávno, ale dost dávno na to, abychom se všichni rozhodli strávit zbytek večera raději v Domov.

Ale na moje knihy je už pozdě, tak uvidím, jestli se dá ještě něco udělat. V backendu tohoto weblogu je několik malých problémů a mezitím můžete také flámovat nebo psát e-maily.

kormidelna

Heilbronn má Radhaus a to je napsáno velmi moderně - alespoň to, co představitelé města chápou modernitou - a také zcela špatně "radhausheilbronn". Zodpovědní pravděpodobně spekulovali, že tato „umělecká hříčka“ způsobí, že se do Heilbronnu v budoucnu budou hrnout tisíce mladých lidí.

Moje zkušenost ukazuje, že pokud není produkt správně označen, není ani zbytek žádná legrace. A pokud byste se předtím vážně zamysleli, k tomuto podběhu by nikdy nedošlo - takže musím předpokládat, že se nejednalo o věc, kterou jsme měli, ale jen jsme chtěli někomu udělat trochu větší radost, jsme občané to určitě ne!

Dnes si opět můžeme v Heilbronner Voice (21.1.2023. ledna 25: XNUMX) přečíst vše, co s Radhausem nefunguje, a mimochodem se dozvědět, že nám občanům to v průběhu desetiletí přinese jen další zcela zbytečné náklady. Dozvídáme se také, že Radhaus byl pravděpodobně postaven jen proto, aby byl jiný důvod k večírku. A kdo ví, možná se pak mladí lidé nahrnou do Heilbronnu, aby se zúčastnili každoročního Radhausfestu. Ti pak přijíždějí vlakem, autobusem nebo autem, protože v našem městě je nedostatek rozumných parkovacích míst pro kola.

Nedávno jsem "svým" studentům vysvětloval něco o "utopených nákladech" a proto si myslím, že je lepší, když kormidelnu po večírku samozřejmě zbouráme. Vedení měst a místní zastupitelstva by se pak v příštích měsících mohli vydat na pouť do velmi atraktivních měst a na vlastní oči se přesvědčit, jak jsou nádražní nádvoří organizována a navrhována. Některá z těchto měst mají také garáže pro kola nebo krytá parkovací místa pro kola, která fungují i ​​v běžném každodenním životě a pro všechny občany a jejich kola.

Větrné turbíny

Včera se opět objevily spekulace, proč my v Německu už opravdu nemůžeme dát věci do pořádku. V televizní reportáži se dokonce spekulovalo, že se to podaří jen tehdy, pokud pár velmi vlivných spoluobčanů dokáže pro sebe získat větší výhodu, tedy profitovat - bohužel tato reportáž obsahovala jen velmi vágní náznaky.

Rád bych toto téma pojal z jiného úhlu a mí naklonění čtenáři už jistě vědí, na co narážím. My – respektive Spolková republika – jsme v posledních letech zmutovali do zcela předimenzovaného parlamentního a správního aparátu, přičemž poslanec, kterého si velmi vážím, před desítkami let veřejně oznámil, že jeho nástupci jsou vlastně jen o něco lepší správní úředníci – a tím, že mezi nimi myslel ty dobré.

Nyní se podívejme na fakta. S o něco více než 80 miliony občanů si dovolujeme příliš velký a zcela předimenzovaný parlamentní aparát, i když by se to ještě dalo schválit, kdyby se skládal převážně z čestných spoluobčanů s polovičním personálním obsazením.

V současné době však máme my občané 96 poslanců Evropského parlamentu, kteří nás v Evropském parlamentu adekvátně zastupují. Kromě toho je zde 736 poslanců Spolkového sněmu, kteří hlasují o implementaci směrnic a vyhlášek EU i o dalších zákonech, které obvykle nevytvářejí orgány za to odpovědné. Celé to doplňují zcela federálně poslanci za našich 16 spolkových zemí, kteří vlastně jen debatují o rozdělování peněz z našich daní: Bádensko-Württembersko (154 poslanců), Bavorsko (205 poslanců), Berlín (147 poslanců), Braniborsko ( 88 poslanců), Hamburk (123 poslanců), Hesensko (137 poslanců), Meklenbursko-Přední Pomořansko (79 poslanců), Dolní Sasko (147 poslanců), Severní Porýní-Vestfálsko (195 poslanců), Porýní-Falc (101 poslanců), Sársko (51 poslanců), Sasko (119 poslanců), Sasko-Anhaltsko (97 poslanců), Šlesvicko-Holštýnsko (69 poslanců), Durynsko (90 poslanců).

To znamená, že jen ve Spolkové republice máme již 1 profesionálních politiků ve funkcích zástupců lidu a trend je: rostoucí. Národní lidový kongres, další největší parlament, si vystačí s 828 1,3 lidovými zástupci pro dobrých 2 miliardy občanů.

Našich 1 odborných poslanců doplňují další odborní, poloprofesionální a čestní zastupitelé působící v zastupitelstvech krajů, krajů a obcí; pilný čtenář by si jejich počet mohl udělat velmi hrubý odhad.

Nezůstává však u našich 1 828 profesionálních politiků, kteří zastávají funkce zástupců lidu, všichni mají nyní svůj vlastní štáb, který, konzervativně počítáno, tvoří každý po pěti zaměstnancích. To přidává dalších 10 000 lidí, z nichž většina má velmi vlivné slovo v legislativě a dalších rozhodnutích.

A celá věc byla dlouho nemožná bez vlastních správ, z nichž jen ta pro Bundestag má více než 3 zaměstnanců; vynásobíte to zhruba 000 a dostanete dobrých 10 30 dalších lidí zapojených do naší legislativy.

Pokud nyní započítáte i stranickou centrálu, pak můžeme s jistotou mluvit o úzkém okruhu osob s rozhodovací pravomocí 50 000 spoluobčanů, z nichž jen velmi málo je povinno přijít s nějakou kvalifikací: „Dick & Stupid“ v jedné osobě stačí , budu-li jednou citovat vlivného poslance.

Asi proto je tak důležité, že se žádný parlament neobejde bez vlastního lobbistického aparátu, který se jen v Bruselu odhaduje na přes 40 000 lidí. A tak můžeme zhruba spočítat, že ve Spolkové republice bude dalších 100 000 lobbistů.

Ale protože všechna rozhodnutí, která tam byla učiněna, se nyní musí realizovat, máme ministerstva, která jsou stále více propojena s profesionálním politickým aparátem a také neustále rostou. A není divu, že každé ministerstvo má svou vlastní orbitu poradenských firem a dalších outsourcovaných institucí.

A všichni tito lidé zapojení do legislativy si chtějí nejen zajistit své živobytí, ale chtějí také přispět svým dílem k uzákonění a zlepšení našeho světa.

Můj závěr je, že za ta desetiletí jsme vytvořili obrovský aparát, který si dnes umí docela dobře a sám se sebou poradit, který je navíc jen stěží transparentní, navíc chybí transparentnost, a v důsledku toho jsou všechny pořady pozorovatelné. a sebezkušenostní účinky. A bude tomu tak i nadále, i když se připustí, že každý jednotlivec v tomto aparátu pracuje pro naši zemi podle svého nejlepšího vědomí a svědomí!

Jde o to, že každá demokracie žije ze závazku svých občanů a pak zaniká, když nejdůležitější funkce, totiž zástupců lidu - od lidu pro lid - po "profesionální" aparáty - protože jinak tuto "práci" nikdo nedělá. už - jednoduše outsourcované. Protože je příliš lidské, že se pak rozšiřují a osamostatňují jakoby samy od sebe.

A jak zachráníme sebe a naši demokracii? Průhlednost! Odpovědnost (až do vězení včetně)! Vzdělání! Vzdělání! a to především omezením všech mandátů, jakmile překročí hranici dobrovolné práce! V neposlední řadě musí být bývalí zástupci lidu znovu začleněni do podnikání a společnosti a nesmí nadále setrvávat na oběžné dráze parlamentů, kupř. B. jako lobbista, ministerský úředník nebo zaměstnanec státní instituce.


  • Vzhledem k tomu, že strany financují svůj aparát po celé zemi do značné míry z peněz poslanců, není samozřejmě zájem o snižování počtu poslanců. Myslím, že v těchto třech podcastech, které se zabývají tím, jak k tomuto stavu došlo, je to velmi bystrá analýza:
    https://soundcloud.com/tichys-einblick/te-wecker-29122022
    https://soundcloud.com/tichys-einblick/te-wecker-30122022
    https://soundcloud.com/tichys-einblick/te-wecker-31122022