Hlavní fotografie: Radnice v Heilbronnu v akrylu od Wolfganga Loesche
Obsah
Stůl evropských štamgastů
Tato část článku přichází o něco později, protože jsem dnes ráno podnikl pouť na Dammgrundschule, řízen pouze mým podvědomím. Ve výšce K3 se ozvala mrzutost, která mi připomněla, že pouť začne znovu až příští středu. Pohyb nikdy neuškodí a tak jsem se mohl pokochat i zvony věže Hafenmarkt.
Včerejší virtuální stůl evropských štamgastů začal s mým starším věkem docela nezvykle, protože jsem se opozdil o 4 minuty a ještě jednou se omlouvám všem účastníkům. Důvodem byla fyzikální kniha, do které jsem byl ponořen a jako její autor ponořen do kvantové fyziky Walt Whitman citováno, jedna věc vedla k druhé a asi bych se stále prohrabával starými knihami, kdyby mi to moje lepší polovička nepřipomínala.
To jsem měl velkou radost Klaus Mendte naladěni z diaspory a Detlef Stern zvedl jsem své současné nápady na knihy o fyzice. A tak došlo ke smísení schránka na poznámky, kvantová fyzika ke „Knize Gödel, Escher, Bach: Věčný zlatý cop“ a aktuálním projektům EUROPA-UNION. Pochopit pozadí a souvislosti se naučí jen ten, kdo se také účastní takových evropských stolů štamgastů.
A proto nyní plánuji výše uvedenou knihu od Douglas R. Hofstadter aby se stal předmětem následujících virtuálních evropských stolů štamgastů. Celé to kombinuji až se čtyřmi dalšími knihami jako sekundární literaturu a jako možnou pomůcku – ne jako strukturující prvek (!) – vezměme Zettelkasten.
Každému, co jeho vlastní
Dvě slova v latině, kterým většina z nás nepřikládá žádnou důležitost, ale která od pradávna zaměstnávají poněkud rafinovanější mysl. Plato a Cicero mohou být nejslavnější autoři, kteří tato slova zveřejnili, ale první ve starověké řečtině.
To už ale unaveného psa zpoza pece nesežene, snad pokud si člověk nepamatuje německý překlad „Jedem das Seine“ (Každý svůj), i když se obávám, že ani to u většiny nevzbuzuje žádné vzrušení. naši spoluobčané.
To vyžaduje zcela neschopnou a morálně velmi pochybnou profesionální političku v nesnázích, které si sama způsobila, která musí znovu odvádět pozornost od vlastního selhání. To nyní jejím následovníkům připomíná, že tato tři německá slova se nacházela v koncentračním táboře a vojenská policie je nyní používá jako heslo v latině – jaké falšování historie!
Ale to je jedno! Nyní slibuje svému vlastnímu stranickému davu denacifikaci Bundeswehru – mimochodem zcela analogicky Vladimir Putin, která však chce denacifikovat celou Evropu včetně SPD — a nyní se těší, až budou moci opět zakročit proti skutečnému nepříteli, a to všem spoluobčanům, kteří jsou ochotni za demokracii nasadit vlastní život a jejich krajany.
Tato profesionální politička si opět zachránila kariéru, způsobila nevýslovné škody Bundeswehru i celé společnosti a zařazuje se tak do dlouhé řady německých profesionálních politiků, kteří záměrně ničí naši Evropu a naše demokracie!
V případě potřeby doporučuji svým kamarádům z vojenské policie nabídnout „nové“ motto ve starověké řečtině. Vsadím se, že si toho nikdo nevšimne a nerozumí tomu.
strana jednoty
Heilbronnský gang funguje, ať se děje, co se děje; a stojí to za to všem zúčastněným. Společně jste silní a dělejte si, co chcete. Není tedy divu, že žádné z těchto dam a pánů nevadí, že se radnice stále více izoluje, ani že administrativa je stále větší a větší, ačkoli už ani nemusí plnit své vlastní úkoly.
A tak je jen logické, že poté, co se zastupitelstvo řídilo „přáním“ starosty a již ne 5 eur na občanskou slavnost, místo setkání Evropa, který byl organizován občany a pro občany, to nyní znovu aktivovalo festival v Heilbronnu, který každý stojí 200 000 eur. To vše není vůbec žádný problém, protože heilbronská klika slaví sama sebe.
Soudní reportéři a marketingoví experti magistrátu již hlásí velký úspěch tohoto festivalu a reklamní mašinérie se ještě ani pořádně nerozjela. Dozvídáme se také, že každý, kdo v těchto dnech plánuje něco jiného nebo kdo by mohl vlastními činy dokonce zlehčovat slávu tohoto nejlepšího festivalu všech dob, není solidární s kolektivem, ehm, Heilbronner Volksgemeinschaft.
Mohu jen varovat své spoluobčany, až se „jednostrany“ opět stanou módou, kdy téměř každý ve výborech má jen jeden názor, chvála „představitelů lidu“ a jejich správního aparátu nezná mezí, vše, co se dělá, přináší úspěch, všichni najednou žijeme v jednom z nejčistších, nejúspěšnějších a nejbezpečnějších univerzitních měst světové úrovně a pak se skandály, které jsou stále známé, prostě zametou pod stůl, ano, pak už ve státě Dánsko není něco v pořádku!
