Hlavní fotografie: Stánek s Ukrajinou, vlajkami Ukrajiny a EU
Obsah
Ceremoniál předávání cen
Třetí slavnostní předávání cen letošní evropské soutěže se konalo dnes dopoledne ve škole Schlossberg v Auensteinu. Ředitel Heidi Ade má svou školu pod kontrolou, a tak je vždy radost do Auensteinu jet.
Dnes mě obzvlášť potěšilo, že jsme se také vrátili z Ilsfeldu s novými nápady pro nadcházející 70. ročník evropské soutěže. Pokud do té doby najdeme dostatek spolubojovníků, budeme moci studentům v příštím roce určitě hodně nabídnout.
Evropští cvrčci
Alespoň pro členy EUROPA-UNION a další evropské nadšence není tento víkend atraktivnějšího festivalu než naše tradiční evropské grilování v Untergruppenbachu.
Je organizován čistě na dobrovolné bázi a vždy se řídí potluckovým principem a je nejen festivalem superlativů z hlediska udržitelnosti a ekologické kompatibility, ale také „rodinným festivalem“ v pravém slova smyslu. Pro některé, již poněkud starší účastníky, je to také dobrá náhrada za bývalý rodinný festival na Gaffenbergu.
A tak už se těším na zítřejší festival. Pokud se někdo zapomněl zaregistrovat, může mě kontaktovat ještě dnes.
kandidátů
V Evropské unii již dlouho existují státy, kterým mohl být udělen status kandidáta na vlastní žádost a po prvotním přezkoumání hlavami vlád současných členských zemí EU.
Na základě včerejšího rozhodnutí Evropské rady máme nyní tyto kandidáty: Albánie (2014), Moldavsko (2022), Černá Hora (2010), Severní Makedonie (2005), Srbsko (2012), Turecko (1999) a Ukrajina (2022).
Před lety bylo Maroku oficiálně signalizováno, že se nestane kandidátskou zemí, Švýcarsko a Norsko neuspěly kvůli rozhodnutí svých občanů, Island svou žádost stáhl a Spojené království teprve nedávno opustilo EU. Gruzie nikdy neměla šanci stát se kandidátem.
Když se podíváte na členské státy Maďarsko, Polsko, Českou republiku, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Maltu a (jižní) Kypr, musíte si položit otázku, o čem to celé vlastně je?
Oficiálně podle smluv EU může každý evropský Země mohou žádat o členství, pokud respektují demokratické hodnoty EU a jsou odhodlány je prosazovat.
Přesněji řečeno, země se může stát členem pouze tehdy, pokud splní všechna přístupová kritéria:
- politická kritéria – musí mít stabilní instituce schopné zaručit demokracii, právní stát a lidská práva,
- ekonomická kritéria - musí mít fungující tržní hospodářství a být schopen odolat konkurenčním tlakům a tržním silám v rámci Unie,
- zákonná kritéria - musí akceptovat současnou legislativu EU a její provádění v praxi, zejména hlavní cíle politické, hospodářské a měnové unie.
Pokud bychom tato kritéria skutečně brali vážně, museli bychom vyřadit mnohem více členských států, než se dříve myslelo.
Z tohoto důvodu a také s ohledem na to, že v rámci současné EU již nedojde k dalšímu prohlubování, by bylo jistě pro světový mír lepší, kdybychom nezahrnuli pouze všechny výše zmíněné státy, ale i celou severní Afriku, vč. všechny středomořské země.
Na oplátku bychom ale pak museli zabránit „finančnímu vyrovnání mezi státy“, „dluhové unii“ či vědomé snaze o standardizaci sociálních systémů.
Za těchto podmínek se mohou všechny členské státy pokusit o mírovou stimulaci a prozkoumání možné další spolupráce.
Je však velmi důležité, aby se „jádro Evropy“ co nejrychleji spojilo v evropský federální stát, přičemž pozdější členové se mohou k federálnímu státu připojit pouze tehdy, pokud plně uznají jeho ústavu.
Fakta o EU
Rád bych vás upozornil na relevantní Blogový příspěvek z roku 2005, kterou také čas od času aktualizuji.
Můžete zase vyhodit země?
Mladí fašisté v Maďarsku a jeho gang...
Bohužel je to v rámci EU stále velmi velký problém. Až tam budete, je plánován pouze výstup jako Spojené království.
Skutečnou pákou jsou však finance, a právě zde země jako Německo a Francie sabotují opatření přijatá skutečnými fašisty. Jak Unie a také SPD v tomto ohledu postupují, je nyní vidět velmi hluboce a vedlo to k tomu, že jsem po dlouhou dobu velmi frustrován psaním odpovídajících blogových příspěvků.