Příspěvek foto: Lidská práva | © Gerd Altmann na Pixabay
Obsah
přípravky
Moje příprava na nadcházející přednášku je hotová, zítra se vám v této souvislosti opět ozvu Detlef Stern dát to dohromady a pak jsem zvědavý, zda studenti také udělali svůj "domácí úkol".
A na konci dne bude taneční noha švihat později, než to budu moci opakovat příští týden podívat se na celý. Protože, jak známo, nerad patřím k lidem, kteří se prostě v pondělí nechají překvapit a pak se celkem logicky pohádají s realitou.
Základní práva
Základní a lidská práva spolu souvisejí, protože podle mého názoru mohou být obě odvozena z přirozeného práva, ale na postižené lidi mají velmi rozdílné účinky. Zejména v politice by si proto měl člověk dávat velký pozor, aby si jeden nepletl s druhým.
V některých společenských smlouvách (mezi státem a občanem) jsou občanům přiznána základní práva a v těch o něco lepších jsou ukládány i povinnosti. Takovou společenskou smlouvou je základní zákon Spolkové republiky Německo. Lidská práva platí jako čistá odvozenina z přirozeného práva i bez smluvního zdůvodnění, ale bohužel pouze pro ty lidi, kteří věří v nezcizitelná, univerzální a nedělitelná lidská práva.
A tak to byl skutečně velký okamžik pro lidstvo, když Organizace spojených národů 10. prosince 1948 schválila Všeobecnou deklaraci lidských práv. Ale musíte vědět, že se jedná o prohlášení a že každý stát má stále právo uzavírat své vlastní smlouvy se svými občany. Čínská lidová republika, Severní Korea a Ruská federace mohou být považovány za odpovídající negativní příklady. Náš základní zákon, jeden z pozitivních příkladů, zahrnuje závazek k „nedotknutelným a nezcizitelným lidským právům“.
Dalším vrcholem bylo přijetí Evropské úmluvy o lidských právech členskými státy Rady Evropy, která dává všem občanům těchto států možnost žalovat za lidská práva a své základní svobody. A to před společným soudem, konkrétně Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Je důležité, aby toto bylo dostupné pouze lidem, kteří žijí v členských státech těchto smluvních zemí.
Posledním relevantním vrcholem byl vstup Listiny základních práv Evropské unie v platnost 1. prosince 2009. I zde se však tato základní práva vztahují pouze na občany Unie a další osoby žijící v členských státech.
A proto je tak důležité, když bojujete za základní práva íránských žen jako profesionální politička, abyste věděli, jaká základní práva zakotvená v íránském „společenském kontraktu“ s jeho občany vlastně jsou. Nemyslím si, že by pro naši věc velmi dobře posloužilo, kdyby jejich základní práva byla omezena na právo na děti, kuchyni a mešitu.
cestovní den
Sobota začala dříve než obvykle, což přineslo krásné vzpomínky na východy slunce a bezesné noci. Krátce nato jsem čekal na naše cestující na parkovišti u dálnice a na letiště ve Stuttgartu jsem dojel bez jakýchkoliv dopravních problémů. Ani tam už není problém zaparkovat, takže jsem si procházku k bráně mohl pořádně užít. Nyní jsem si naplánoval dodatečné časy na kontroly těla a zavazadel ve Stuttgartu, takže ani tentokrát nebyl problém, že mi bylo dovoleno sundat téměř všechno a zavazadla byla zkontrolována na drogy a výbušniny.
Let do Berlína byl také zábavný a na přílet na nové staré letiště se dalo trochu zvyknout, protože letiště je ryzí výpověď zarytců a já se rozhlížel, jestli tam není pár kolosálních soch bývalých tyranů v koutě. Letiště mi každopádně připomíná předimenzovaný pohřební ústav. Nové spojení s městem je každopádně pozitivní, a tak jsme krátce poté byli na místě naší konference.
Večer jsme měli možnost trochu blíže poznat letiště. Velmi rychle a pohodlně jsme opět dorazili na letiště, tam byl tradiční currywurst - bohužel již ne v obvyklém železničním vagónu. Zpáteční let s mezipřistáním ve Frankfurtu také proběhl bez problémů a vozy byly stále na svých místech.
O létání můžete debatovat, jak chcete, v dnešní době je to stále jediný způsob, jak organizovat národní setkání v rozumnou dobu; jen málo spoluobčanů si může dovolit ten luxus naplánovat si dva cestovní dny a případně turistický program na půldenní setkání.
Stále si nemyslím, že je vhodné přesouvat všechna taková setkání do virtuálního prostoru, protože lidstvo je stále fyzická entita a pravděpodobně jí ještě pár tisíciletí zůstane.
50 let
Poslední půlstoletí mi uteklo jako blesk a bohužel jsem se nedostal na Měsíc, natož na jeho temnou stránku.
A bez ohledu na to, co teď děláš Roger Waters musím vydržet, jeho hudba je dodnes jednou z mých nejoblíbenějších – před 50 lety mohl být Waters úplně jiný člověk.
24. března 1973 vyšla The Dark Side Of The Moon v obchodech s nahrávkami a krátce nato byly všechny tyto písně zahuštěny na AFN a dalších stanicích té doby. O něco později jsem tuto desku vlastnil i já desky Pink Floyd jsou dodnes často na mém gramofonu.
