31.8.02024

Přidat fotku: Diskuzní skupina | © Bettina Kümmerle

inteligence

Předpokládám, že to, čemu říkáme inteligence, bylo poprvé nalezeno v buněčné membráně. Rozdíl mezi vnitřkem a vnějškem a rozhodnutí pustit dovnitř nebo ven. Mezitím jsou inteligentní živé bytosti asi trochu vyspělejší, mají mnoho senzorů a také se zvýšily možnosti rozhodování Navíc si některé živé bytosti vyvinuly vlastní orgán, kde se takové rozhodovací procesy provádějí - některé lidé to také používají.

Co je pro mě vzrušující, je otázka, zda lidská inteligence může existovat samostatně, nebo existuje pouze ve vzájemné výměně s ostatními. Může vůbec existovat inteligence bez senzorů (do vnějšího světa)? A pokud ano, bylo by to vůbec zjistitelné a nakonec existovalo? Může existovat existence bez účelu?

V mém nedávném rozhovoru s Detlef Stern Oba jsme zabloudili tímto směrem a zpočátku jsme ignorovali otázku „umělé inteligence“. Bylo by nutné objasnit, proč my lidé chceme obnovit inteligenci pomocí strojů, když máme několik miliard (téměř) nevyužitých mozků, které se jen tak povalují. Lidské tělo a naše společnosti jsou nyní tak pokročilé, že nikdo nepotřebuje mozek k uspokojení svých primárních procesů.

Stále více lidí dokonce předpokládá, že používání mozku je antisociální, a vidí všechny lidi, kteří se zabývají znalostmi, jako nebezpečí, ještě více než teroristy a tyrany.

V tuto chvíli by pro přežití všech zúčastněných (uvnitř i vně) bylo životně důležité pouze rozhodnutí o „vpuštění nebo odchodu“ a na základě inteligentních úvah – stejně jako tehdy u prvních buněk.

Trumpismus

I když tento termín vznikl ve Spojených státech, trumpismus je zde ve skutečnosti doma – právě jsme ho vyvezli. Vyvinuli ho politici, kteří nemohou nebo nechtějí myslet sami za sebe, kteří vidí svůj jediný úkol v protančení života a pobuřování co nejvíce svých spoluobčanů. Tito politici jsou poháněni a potvrzeni těmito krátkými, ale častými podněty. Žiješ sám tady a teď, v okamžiku. A tak potvrzují vše, co zajišťuje další high five. A hned zapomenou, proč se zrovna plácali. Do vzdálenosti méně než 100 metrů mohou být Trumpisté demokraté, stalinisté, fašisté, anarchisté, monarchisté nebo cokoli jiného. Buďte pro a proti potratům, pro a proti lidským právům nebo čemukoli v okruhu několika centimetrů prostoru. Jediná věc, která se počítá, je to, za co jsou žvaní!

Pokud se pak musíte rozhodnout a nemůžete následovat žádného „vůdce“ nebo „odpovědnou osobu“, pak se rozhodnete sami na základě další pětky, po které tak toužíte. A to v trumpistické jistotě, že „tvůrcům rozhodnutí“ musí být dovoleno dělat chyby a nikdy, nikdy nebudou za svá rozhodnutí zodpovědní.

Předpokládám, že trumpismus je slepá ulička v lidské evoluci.

konverzace

V naprostém protikladu k tomu ještě dnes najdeme spoluobčany a politiky, kteří přemýšlejí o něčem dlouhodobějším a také se snaží vyměňovat si s ostatními nápady nad rámec pouhého žvástání.

Aktuálním příkladem toho je Hertensteinské rozhovory, které se konají několik let a sledují jedno hlavní téma, a to demokracii. A už osm let se skutečně najdou lidé, kteří se každý rok snaží celý den sledovat rozhovory nebo se zapojit do diskuse, někdy i velmi vzrušeně. Ale to není vše, informace, které během roku získávají, využívají ve vlastním myšlenkovém toku, navazují na ně, hledají další diskusi a v navazujících diskuzích se opět zapojují do výměny se svými spoluobčany.

Vaše vlastní nápady rostou, názory se objevují a někdy se zase mění. Dobré a použitelné myšlenky vznikají pouze výměnou s ostatními a zejména s těmi, kteří nesdílejí stejný názor. Tvrdím, že kdo maximálně spočívá jen v sobě nebo v sobě ve stejné bublině (Bublina), ztrácet se v myšlenkových tocích, které jsou všechno, jen ne zdravé - ani pro sebe!

A jelikož si rád stěžuji – dle mého názoru zcela oprávněně –, dnes někoho pochválím profesionální politik, protože si hned od začátku dal tu námahu diskutovat se svými spoluobčany a naslouchat jim. Již po osmé Michael George Link MdB si nyní moderuje vlastní diskusní skupinu, i když si je plně vědom toho, že neflákám.

Někteří jiní jsou o něco citlivější nebo prostě ještě plně nerozumí demokracii a svobodě projevu. Je také hezké, že teď po těch letech Rainer Wieland najde cestu do diskuzí a kompetentně přispěje.

Včera jsem mohl můj měsíční zpravodaj zveřejnit jej s poznámkou, že se nyní zaregistrovalo 70 demokratů ze všech politických přesvědčení; Místní SPD je stále trochu opatrná, protože já, jako občan Heilbronnu, odsuzuji jejich nedávné eskapády zde na blogu. Jako okresní předseda EUROPA-UNION chválím SPD stejně jako všechny ostatní demokratické strany. Klidně přiznávám, že tak malé, ale jemné rozlišení je pro některé spoluobčany dost těžké. Asi je stejně těžké jako pro místní Zelené pochopit, že EUROPA-UNION Heilbronn nelze ztotožňovat s FDP – ale už jsem se vzdal naděje.

O to víc mě těší, že... Hlava Chantal MP a Sebastian Cuny Hertensteinských jednání se zúčastní i zástupci těchto dvou stran. CDU bude letos na jednáních opravdu hojně zastoupena, budou s námi diskutovat dva aktivní poslanci: Prof. Dr. Andrea Wechslerová europoslanec a Fabian Gramling MP. Těší mě také, že jsou zde i další zástupci Humanistické strany a VOLT, kteří jsou v Heilbronnu také stále aktivnější.

Vzhledem k tomu, že jsme letošní diskuse koncipovali pro 100 účastníků, byl bych velmi rád, kdyby další lidé z Heilbronnu a čtenáři mého weblogu využili příležitosti a zaregistrovali se do diskuzí.

Hudba dne

Z nějakého důvodu, hned na začátku dne, můj server odpálil následující píseň přes všechny reproduktory v domě. Chvíli jsem přemýšlel, zda má elektronika v domě žije vlastním životem. Tuto píseň si mezitím pobrukují i ​​ostatní obyvatelé domu.

Místo abychom léčili, necháme se oklamat
Místo polibků dostáváme kopačky
Je to těžký život

I když jsem starý fanoušek rapu – už od dob Velmistr Flash — am a album „Vol. 2...Hard Knock Life“ (1998) od Jay-Z Myslím, že se to velmi povedlo, přesto bych rád pronesl následující - volně na základě starého vojenského rčení, které mimochodem bylo v mé „vlastní“ firmě stále velmi výrazné.

Nestěžujte si, vzdělávejte se!

A kdo nedospěl v dospělosti, nezaslouží si nic jiného, ​​než být neustále „utahován“ a „nakopáván“.

"Nezáleží tedy na tom, zda umístíte nemocnou mysl do bohatství nebo do chudoby: její utrpení ji následuje."

Seneca, 2. kniha, 17. dopis (2018: 117)

---