Foto příspěvku: Prázdná třída | © Shutterstock
Obsah
High Noon
Dnes nebylo ani „dvanáct hodin odpoledne“, když se na mě začalo vnucovat několik událostí. Vše je samozřejmě potřeba stihnout do konce roku – alespoň podle těch, kdo to skutečně způsobili.
To znamenalo, že se můj adventní čas rozplynul ve štěstí rychleji, než jsem zamýšlel. Mnohem zkušenější či zkušenější občané se tomu vyhnou tím, že se nejpozději koncem listopadu jednoduše přemístí do teplejších podnebí a znovu se objeví až na jaře. Někteří jiní se prostě schovali celý rok.
Otázkou zůstává, proč se ke konci roku hromadí tolik nedodělků, zcela v rozporu s naší kulturou a náboženstvím. Kdysi se říkalo, že lenoši mají večer zabrat. Dnes se prokrastinátoři probouzejí nejspíš jen na začátku adventu a pak se chtějí bavit všemi ostatními.
Nyní je čas se dostat do lepší nálady Yves Montand na gramofonu. Jeho dlouhohrající deska „À Paris“ byla poprvé vylisována v roce 1962 a obsahuje šansony ze 1940. a 1950. let. Nikdo jiný než Edith Piaf objevil a podpořil mladého italského migranta; Když se sám proslavil, asi musel jít vlastní cestou. A byli velmi úspěšní, i když šlo spíše o filmové herce.
Studium v Pise
Aktuální studie PISA oznámila OECD před dvěma dny. V Německu zadává studie PISA (Program for International Student Assessment) Stálá konference ministrů školství Spolkové republiky Německo. A tak můžeme s jistotou předpokládat, že pro naše studenty je to ve skutečnosti mnohem horší.
Studie PISA probíhá každé tři roky a pokrývá oblasti čtení, matematiky a přírodních věd. Průzkumu v roce 700 se zúčastnilo kolem 000 81 studentů z 2022 zemí – což představuje dobrých 29 milionů studentů z celého světa. Tato studie byla zaměřena na matematiku. Celkově došlo v aktuálním průzkumu k vážnému poklesu výkonnostního průměru OECD. Oproti roku 2018 klesla o 10 bodů ve čtení a téměř o 15 bodů v matematice; Pokles výkonu v matematice je třikrát vyšší než v nejhorším předchozím studiu.
Za prvé, studenti v Německu jsou ve všech oblastech těsně nad průměrem OECD, což je třeba vnímat jako katastrofu, protože to znamená, že jako průmyslová a znalostní lokalita již nejsme konkurenceschopní, natož abychom přežili. Dříve nebo později budou muset všichni lídři světového trhu odejít, pokud se něco velmi rychle nezmění k lepšímu a společnosti nebudou chtít nadále přežít – přinejmenším mladí špičkoví budou následovat.
Dodatky
Čtenář mi poslal následující novinový výstřižek:

přednášky
Právě včas na svatého Mikuláše jsem poslal svá preferovaná data čtení na letní semestr 2024 na Heilbronn University. Navazuji tak i na kávu, která přednášky doprovází Detlef Stern.
Teď se těším, kolik studentů přijde na mé přednášky v příštím semestru. Ještě víc na to, jak naslouchají, spolupracují nebo kolik studentů se mnou projde celou trasu – o kilometru navíc bych si rozhodně netroufl snít. A aby to celé pro mě bylo opravdu vzrušující, stanovil jsem si nový cíl.
Přemýšlím také o tom, zda své přednášky tentokrát doprovodím vlastními – zcela neoficiálními – příspěvky na blogu; Ještě vlastně nevím, jestli to nazvu „dlouhé týdny nebo dny“.
3 myšlenky na „7.12.02023"
Pro doplnění tématu „výchovná bída“ je zde odkaz na podcast Daniela Steltera, který stojí za poslech a ve kterém popisuje profesora matematiky. Dr. Krötz je vyslýchán a podává nemilosrdný popis toho, co katastrofu způsobilo:
https://think-beyondtheobvious.com/pisa-schock-mit-ansage/
Studie PISA opět poskytuje zkreslený obraz skutečné situace u nás. Nebere v potaz, jaké jazykové znalosti studenti mají (bez znalosti němčiny prostě nemůžete výuku sledovat) a jak dlouho jsou integrováni do německého školského systému. Zkušenosti ukazují, že jen pár, ale velmi slabých studentů výrazně snižuje úroveň celé třídy. To ve spojení s „oficiálními požadavky“ ohledně kvót, které je třeba dosáhnout na kvalifikace, zcela ničí náš vzdělávací systém.
„Oficiální směrnice“ po léta naplňovaly vzdělávací socialistické požadavky všech vlád, které podle mého názoru chtějí generovat co možná nejhloupější voliče.
Je také známou skutečností, že studenti, kteří nemají jazykové znalosti, představují další zátěž pro náš školský systém. Obávám se však a mé dlouholeté zkušenosti od základní školy až po vysokou to potvrzují, že se to stále více týká i těch žáků, kteří a jejich rodiče s námi vždy bydleli.
Nadále předpokládám, že příliš mnoho sociálního státu v kombinaci s podkopáváním principu výkonnosti vytváří hloupé lidi.