8.7.02024

5
(5)

Příspěvek foto: volební místnosti | © Alexandru Nika, Shutterstock

almužna

Jak jsme včera zjistili, Bundeswehr dostává jen tolik peněz, aby pokryl investice stranických donátorů a ideologické eskapády – a Bundeswehr tak zůstává první volbou pro zásobování bratranců a sestřenic.

Kdo dříve věřil, že naši politici, ať už ve vládě nebo v opozici, konečně zahájí zlom, se vážně mýlil. Bez ohledu na to, že všichni stojíme na pokraji propasti, musíme nejprve zajistit naše vlastní sinekury a poté se musíme postarat o naše bratrance.

Není divu, že občané mají čím dál víc politiky!

Dodatky

"Generální inspektor varuje před ruským útokem z roku 2029“ (NTV, 8.7.2024. července 01, 58:XNUMX), což se mimochodem shoduje mimo jiné s mými komentáři zde na blogu.

spínací

Tento víkend byl velmi bohatý na události a informace, což mě vedlo k rozhodnutí, že se nyní budu více věnovat filozofii. Ne proto, že by se někdo, kdo je nespokojený se světem, obrací k filozofii, ale jednoduše proto, že jsem to chtěl dělat, když jsem byl mladý, ale nemohl jsem se k tomu dostat, protože jsem byl tak zaneprázdněný.

Chatu ve Schwarzwaldu nemám, ale podkroví by mi na nový projekt mělo stačit.

Francie

Včerejší francouzské rozhodnutí bylo velmi potěšující. Jednak hodně občanů volilo a jednak svou frustraci z profesionální politiky nepřetavili do toho, aby volili primárně fašisty. Zůstali do značné míry věrní sami sobě a stále častěji znovu volili socialisty, což je sice nevyvedlo z jejich bídy, ale nevedlo okamžitě k pádu Francie a Evropy.

Na rozdíl od Francie je frustrace z profesionální politiky velmi velká i v mnoha jiných evropských zemích, ale tamní občané toho bohužel okamžitě využívají k přechodu k pravicově extremistickým stranám a v Německu dokonce k nacionálnímu socialismu.

Chceme-li zachránit naši demokracii jako celek, potřebujeme opět fungující strany, které dokážou dostát svému úkolu, kompetentní politiky (legislativa) a především instituce (výkonné i soudní), které sankcionují demokratická pochybení a trestnou činnost.

Bohužel opotřebované strany a neschopní politici vedou jen k tomu, že se my občané obracíme k demokracii zády.

Mimochodem, doporučuji, aby nastupující francouzská vláda nepřenášela náklady francouzského savoir-vivre na zbytek Evropy, protože by to také zničilo evropskou demokracii.

Dodatky

Tato rychlá analýza Christian Moss Nechci to svým čtenářům zatajovat.

Evropa si oddechne
Francii ale hrozí bezvládnost

Dobrá zpráva je: pravicově extremistická strana Marine Le Pens, Rassemblement National (RN), se stává teprve třetí nejsilnější silou. Po prvním kole hlasování se absolutní většina mandátů v Národním shromáždění nezdála od věci. Ale RN to teď hodně minulo. Francii nebude vládnout pravicově extremistický premiér. Republikánská fronta proti RN se držela. To také činí cestu k prezidentské funkci Le Penové v roce 2027 mnohem méně pravděpodobnou. Evropa si oddechne.

Špatnou zprávou pro Evropu je, že po překvapivém rozpuštění parlamentu prezidentem vzniká nejsilnější strana Front Populaire, Levá fronta. Emmanuel Macron Podle očekávání se stala levicově extremistická La France Insoumise (LFI), tedy „Nezkrotná Francie“. Tato strana populistického milionáře Jean Luc Mélenchon Je však přinejmenším stejně euroskeptická jako RN. LFI odmítá „Evropu Maastrichtu“ a stejně jako RN již nechce dodávat zbraně Ukrajině. Mélenchon požaduje úřad premiéra za Levou frontu a tím i pro sebe.

Je však nepravděpodobné, že se tak stane, protože ani Levá fronta nemá nadpoloviční většinu mandátů. Proevropské strany, které tvoří prezidenta ve formaci Ensemble („Společně“) Emmanuel Macron je nepravděpodobné, že by spojili své síly s euroskeptickým a antisemitským levicovým populistou. Ensemble pravděpodobně osloví znovuobrozené francouzské socialisty (sociální demokraty), Zelené a buržoazi, kteří Le Penovou nepodpořili. Levá fronta by se mohla rozpadnout. Rozdíly mezi neextremistickými, proevropskými silami však zůstávají velké.

Jmenuje Macron kabinet odborníků, který by byl pro tyto centristické síly přijatelný? V případě pochybností Francii – Pátá republika nemá koaliční vlády – čeká rok bezvládnosti. Prezident smí Národní shromáždění znovu rozpustit až po 12 měsících. Nové volby za něco málo přes rok proto nejsou nepravděpodobné. Pro Evropu, která naléhavě potřebuje reformu a čelí existenčním výzvám, není francouzská nestabilita dobrou zprávou, navzdory veškeré úlevě nad nečekaně slabým výkonem RN.

Christian Moos, linkedin

Jak užitečný byl tento příspěvek?

Kliknutím na hvězdičky příspěvek ohodnotíte!

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet recenzí: 5

Zatím žádné recenze.

Je mi líto, že vám příspěvek nepomohl!

Dovolte mi zlepšit tento příspěvek!

Jak mohu zlepšit tento příspěvek?

Zobrazení stránky: 79 | Dnes: 1 | Počítá se od 22.10.2023. října XNUMX

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinné položky jsou označeny * výrazný