Doporučená fotografie: Arthaus-Kino
Obsah
Závěr
Léta držím palce v problematice vzdělávacích deficitů a jejich nedostatku veřejné toalety napsáno bolestně, což ze mě v Heilbronnu udělalo několik „dobrých přátel“; Moje tvrzení byla negována a prezentována jako zcela nepravdivá. Aby toho nebylo málo, ti, kdo za to mohou, umožnili nám občanům oslavit jejich nečinnost!
A teď je to najednou tak špatné, že to už nemohou popírat ani ti nejhloupější zástupci lidu. Ale nyní mohou být oslavováni za to, že si to uvědomují a možná chtějí v budoucnu něco udělat.
Jak již bylo řečeno, naši zástupci nejprve hodí dítě do studny, aby později těžili z bídy postižených. Existuje na to systém, to platí pro Bundeswehr a policii již velmi dlouho a lze to pozorovat i ve zdravotnictví a dalších vládních úkolech.
Můj závěr: Netrápí mě nedostatek záchodů ani hloupé děti v Heilbronnu. Ať se o to postarají ti, kterých se to týká nebo brzy dotkne.
zkouška
Včera jsem dostal poslední dotazy od studentů, které mě trochu opustily – projektový management má vlastně něco společného s plánováním a přípravou.
Dnes jsem mohl u zkoušky přivítat 92 studentů. Po dobrých devadesáti minutách zpocení studentů jsem teď na řadě já, abych to napravil. Nejdřív jsem ale udělal pár kol v bazénu a pak večer na parketu. A opravy jsou nyní o něco plynulejší.
Narozen k divokosti
Včera jsem měl možnost vidět „Born To Be Wild – A Band Called Steppenwolf“ (2024) v kině Arthaus. Oliver Schwehm vytvořil zábavný příběh o kapele Steppenwolf. Alespoň pro mě vzhled Alice Cooper, kterou jsem vlastně nikdy předtím nespojil se Steppenwolfem.
Skutečnost, že obojí John Kay a Nick St. Nicholas se narodili v Německu. Co nevím je, že bývalí členové Steppenwolf byli ještě donedávna po světě jako odvozeniny Steppenwolf.
Pro mě byl Steppenwolf historií už na začátku 1980. let, poslední album, kterého jsem si všiml: „Skullduggery“ (1976).
Jedna myšlenka na „9.7.02024"
Cítil jsem potřebu se vyjádřit a dát vám vědět, jak moc si tohoto příspěvku vážím.