Foto: ukázkový obrázek | © Pixabay
Jediný okamžik, kdy jsem byl o adventní radost úplně ochuzen, bylo na Balkáně v 1990. letech. Tam jsem musel zažít, jak závist, zášť nebo i jen čistá vražda udělala z lidí monstra. Dodnes jsem si byl vlastně docela jistý, že už tak „ztracený“ adventní čas nezažiju.
Ale uprostřed současného předvánočního období a také u nás se scházejí tisíce lidí, aby demonstrovali vlastně proti všemu, zatímco jsou podávány všechny nepřátelské obrazy německého populismu. A ještě horší! Pod rouškou slušných občanů se schází červenohnědá chátra, nepochybně také doprovázená neinformovanými stoupenci, a vyráží v čase Vánoc — hic! — našimi ulicemi otevřeně vyhlásit válku všem demokratům, Evropanům a křesťanům mezi námi; Podle mého názoru je předstíraná islamofobie představitelem nedostatku odvahy svolávat pogromy proti všem věřícím, ať už Židům, muslimům nebo křesťanům.
Ještě horší! Populisté ze všech mainstreamových stran začínají s těmito typy spoluobčanů sympatizovat. Jen doufám, že demokraté ve stranách jsou dostatečně silní, aby vyhrabali vodu z těchto „hindenburgských aspirantů“.
Vidíte, já se na nadcházející Vánoce moc těšit nemůžu – člověk musí být rád, když u nás na Štědrý večer nehoří žádní bezdomovci nebo uprchlíci nebo když naši politici v těchto dnech nevyhlásí válku žádné zemi.
Ale také uznáváte, že pro nás evropské federalisty je stále důležitější vyvěšovat vlajku a zároveň účinně vzdorovat vznikající nespravedlnosti – nesmíme přenechat pole nenávistným kazatelům tohoto světa!
Musíme prosazovat naše ideály a hodnoty, za mír, za svobodu, za demokracii, za Evropu, za federalismus, za lidská a občanská práva, za vzdělání, za charitu, za solidaritu, za svobodu vyznání... -- takové jsou věci hodně dobré, které stojí za to vehementně bránit a hodně, hodně, ztratit!
„Je pravda, že mnoho mladých lidí si svobody neváží. Ale někteří z nás stále věří, že bez svobody se lidské bytosti nemohou stát plně lidmi a že svoboda je proto nanejvýš cenná.“
Aldous Huxley, Brave New World Revisited (1958)
