Přidat fotografii: ukázkový obrázek | © Pixabay
Nyní jsme uprostřed adventního období, pro mnohé dobrá příležitost zhodnotit uplynulý rok.
Poslední vývoj také dává více než dost důvodů přemýšlet o Lisabonské smlouvě konkrétně a o dalším vývoji naší Evropy obecně.
My Evropané, kteří se sami přiznáváme, jsme proto žádanější než kdykoli předtím. Nesmíme být znepokojeni tím, co se zdá být špatné nebo co se nedaří.
Tento vývoj musíme vyhodnotit na základě naší celkové koncepce, koncepce „Evropa – jednotná v rozmanitosti“, koncepce federální Evropy nebo Spojených států evropských a vyvodit příslušné závěry.
V každém případě je důležité, abychom o tom všichni – ať už zastánci Evropanů nebo ne – diskutovali a společně našli životaschopná řešení pro náš svět zítřka.
Co se mě týče, jsem stále přesvědčen o evropské myšlence a také se vehementně držím Hertensteinského programu – i po více než 60 letech je to stále nejlepší koncept pro Evropu míru; a pokud budeme pokračovat ve svém úsilí, také pro lepší svět.
Stále však musím mít na paměti, že my lidé v Evropské unii nepředstavujeme 5 % současné světové populace a že tento podíl klesá. Proto jsme závislí na pokračující a velmi úzké spolupráci se zbytkem Evropy, včetně Magrebu, abychom mohli stále existovat ve světě zítřka.
Obzvláště mě zde těší, že náš komisař v Bruselu Günther Oettinger, našel k tomu na spolkovém kongresu v Erfurtu velmi jasná slova.
"Ubi est autem dignitas nisi ubi Honoras?"
Cicero, Epistulae ad Atticum (kniha VII, dopis 11)
