Komorní jazz

Vstupní foto: Finefones Saxophone Quartet v červenci 2022

Povinný program v Bad Wimpfen jsem absolvoval již během školních let. Klášter Bad Wimpfen v údolí na mě udělal největší dojem, ne proto, že by staré zdi byly v dost špatném stavu, ale proto, že jsme my studenti viděli spoustu kostí v suterénu kláštera.

Dnes, po více než 40 letech, se jim to podařilo Hans Hambucher aby mě nalákal do Bad Wimpfen a konkrétně do řečeného St. Peter im Tal. Ne však obdivovat zrekonstruovaný ambit nebo více než 100 náhrobních desek, které od té doby daroval Sdružení přátel a sponzorů rytířského kláštera sv. Petra zu Bad Wimpfen im Tal e. PROTI před vnějšími zdmi ambitu, ale kolem něj Finefones saxofonové kvarteto poslouchat, ale pak v ambitu kláštera.

Předně velká poklona klubu, který ji dostává od roku 2003 kláštera zasvěcená, což je o to důležitější, že v roce 2006 se musela vzdát pobočka benediktinského opatství ve Wimpfenu. A tak se některé věci od mé poslední návštěvy hodně zlepšily. A spolku se zřejmě podaří zajistit, aby „sv. Peter im Tal ... [by měl] zůstat místem, kde se slaví Boží chvála, místem, kde se Bůh hledá a hledající jsou vítáni, aby získali posilu na duchu i na těle.“

Nyní zpět k dnešním čtyřem saxofonistům: Petr Lehel hrál na soprán saxofon a vyvinul rozsah, který bych nepovažoval za možný. Pirmin Ullrich hrál na barytonsaxofon, který mi začíná být čím dál sympatičtější, protože mám čím dál větší potíže s vyššími tóny. Tenor saxofon vyrobil Christian Steuber hrál a Carola Krettenauerová nastoupil v krátké době jako alt saxofon.

A tak mezitím 12. matiné tohoto benefičního koncertu „Klasika v ambitu“ bylo opravdovým potěšením. Hans Hambucher neslíbil příliš mnoho: „Eufonie a rozmanitost saxofonu je zde oslavována v nejlepší čtyřnásobné podobě s jemnými aspekty zvukové kultury a energie. Celá saxofonová rodina čistá ... improvizovaná ve strhujících aranžích a skladbách Petr Lehel.“ Moc se nám to s mojí polovičkou líbilo, stejně jako asi 150 dalším návštěvníkům.