Přidat fotografii: ukázkový obrázek | © Pixabay
Vedlejším efektem ruského útoku na celou Ukrajinu a další akutní hrozbou m.j. B. Moldavská republika ze strany Ruské federace spočívá v tom, že bouřlivé útvary západoněmeckých stran z levicovějšího spektra se stále více zabývají upíráním demokracie Spojeným státům americkým.
Faktem je, že bez odvážného použití Joe Biden, která zmobilizovala všechny síly a prostředky USA k opětovné záchraně svobodných Evropanů, jsme již měli učinit velmi velké ústupky Ruské federaci a obětovat alespoň také pobaltské státy; ale EU by se pravděpodobně přeměnila na postsocialistickou anexi Ruské federace.
Je tomu mnoho příznaků, např. B. má sebe Marine Le Pen zejména v dnešní předvolební kampani zvýšená spolupráce s Vladimir Putin a požadoval odchod ze Spojených států. Gerhard Schröder a Victor Orban jsou dlouhodobě horlivými obdivovateli tohoto diktátora a i oficiální představitelé SPD se jen trochu krčí, aby otevřeně nedali na odiv své jinak dobré vztahy s ruskou diktaturou.
A dokonce i v buržoaznějších stranách je mnoho „rozumějících Putina“, což v posledních letech znamenalo, že došlo k mezistranickému chápání veškeré ruské agrese s mnoha jejími vraždami. Dobře míněno, dalo by se namítnout, že očekávání, že z Ruska dostane levnou ropu a plyn, vážně omezilo nejen chápání lidských práv, ale také demokracie.
Ale pokud prodáváte své zásoby za plyn a ropu, neměli byste být překvapeni, když se jednoho dne probudíte v diktatuře.
Ale zpět k obviněním, která se nyní stále častěji objevují proti USA: „Nejpozději od Donald Trump je naprosto jasné, že USA již nejsou demokracií.“ Všichni jsme byli svědky toho, jak byl tento prezident po čtyřech letech odhlasován.
To se však nepočítá, protože lidé nyní rádi mluví o známém americkém gerrymanderingu a o tom, že se USA snaží držet nechtěné voliče od volebních uren. Oba argumenty zabití v očích západoněmecké levice, že USA již nejsou demokracií. Čeho tím chtějí tyto dámy a pánové právě teď dosáhnout?
Snažíme se, abychom uvěřili, že Putin je na křížové výpravě, aby zbavil Evropu amerických antidemokratů?
Ale bez ohledu na to ano, USA mají problémy s chápáním demokracie u některých svých spoluobčanů!
Ale je to pro nás o tolik lepší? Není ukazování prstem na ostatní jen způsob, jak potlačit vlastní problémy?
I zde dochází k neustálé reorganizaci obvodů a ještě si dobře pamatuji, jak po takové reorganizaci dostala SPD šanci a oslavila tuto úmornou práci při reorganizaci obvodu. Jaký je rozdíl od „gerrymanderingu“? Z tohoto pohledu by se dalo na tyto změny volebních obvodů u nás dívat.
A nedávno došlo ke změně volebního zákona v Bádensku-Württembersku a iniciátoři neváhali vysvětlit, že chtějí kontrovat tomu, že voliči volili jinak, než by si strany přály, a proto se to muselo upravit touto reformou.
Horší je, že v nedávných volbách v Heilbronnu odevzdalo svůj hlas necelých 31 procent oprávněných voličů, včetně celých vrstev společnosti.
A pokud si navíc všimnete, jak tyto skupiny voličů strany záměrně vylučují, tak jsme asi o něco dál než USA. Toto vyloučení existuje, jinak by se aktivní straníci těchto skupin neoznačovali za „kvótovaného Turka“ nebo „alibistického Turka“ své strany.
Dalším znakem našeho vlastního demokratického deficitu je, že občané po velmi dlouhou dobu opakovaně požadují „více demokracie“, „větší participace občanů“, „více transparentnosti“ nebo dokonce „více přímé demokracie“.
Proto radím těmto stranickým trollům, zvláště v současné situaci, aby neukazovali prstem na ostatní, ale aby se ve své straně zasadili o to, aby se demokracie zase zlepšila – dokud ještě máme šanci.
Marine Le Pen mohl již dnes večer zajistit, že k tomu již brzy nebudeme mít příležitost. A pokud neuspěje, najdou se zde v Evropě a také v Německu jiní politici, kteří nebudou dlouho žádat o nové guvernéry Vladimir Putin stát se.
„Napětí antiintelektualismu je neustálou nití vinoucí se naším politickým a kulturním životem, živená falešnou představou, že demokracie znamená, že ‚moje nevědomost je stejně dobrá jako vaše znalosti‘.“
Issac Asimov, Kult nevědomosti, Newsweek (21. ledna 1980)
