Příspěvek foto: volební místnosti | © Alexandru Nika, Shutterstock
Letošní listopad je celý o volbách v USA, které snad brzy přinesou výsledek, i když všichni doufáme, že každý odevzdaný hlas bude započítán.
V současné době vydává 45. prezident Spojených států, Donald Trumpa jeho vyzyvatel, Joe Biden, závod pod krkem a krkem, a opět kvůli volebnímu zákonu v USA, získání více než několika milionů voličů nepomůže demokratickému kandidátovi.
Ve současně probíhajících senátních volbách to vypadá, že republikáni neudrží většinu, ale nedosáhnou ji ani demokraté sami.
V probíhajících volbách do Sněmovny reprezentantů se však republikánům dokonce daří zvyšovat počet svých zástupců a snižovat dosavadní demokratickou většinu.
Je tedy spravedlivé říci, že nejen předchozí volební kampaň byla vzrušující, ne-li děsivá či dokonce znepokojivá. Meze, a tím spíše zranitelnost demokracie, měly být odhaleny jak nejtvrdším bojovníkům, tak nezkušenému divákovi – ať už volby dopadnou jakkoli, obnovení stability západního světa bude jistě trvat roky.
Žádný z amerických kandidátů, a už vůbec ne jejich strany, se nezahalil do slávy; komerční televize se svým trashovým obsahem se již naplno projevila i v samotné špičce naší politiky: sexuální orientace a gangsta rapové pózování nahrazují stále více debat a pořadů – a to nejen v USA.
Aby toho nebylo málo, stále více občanů v USA i v Evropě takové politiky má rádo a volí je, stejně jako totalitní režimy, jako je Ruská federace, Čínská lidová republika nebo Írán, tuto touhu v našich populacích posilují. všemi prostředky s pochybnostmi podněcovat smysl a funkci demokracie a manipulovat tak volby v západním světě.
Pokud nyní musíte sledovat, že i naše vlastní vlády a soudy tolerují tyto vnější útoky na naše demokratické instituce a procesy bez protiopatření, musíte se začít ptát, jak si naše demokracie celkově vedou.
Přestože si všichni bez výjimky užívají výhod a především výdobytků našich demokracií, je evidentní, že stále méně je ochoten se za naše demokracie postavit sami.
A co je ještě horší, ti, kdo sami žijí skvěle s demokracií as demokracií, pokračují v narušování demokracie v jejím jádru pomocí triků a triků, nejen změnou volebních obvodů ve svůj prospěch – gerrymandering není výlučně americkým problémem – ale také velikostí parlamentů, aby vyhovovaly jejich vlastní potřeby a zároveň zajistit, aby jejich odpovědnost jako volených zástupců lidu byla nanejvýš čistě morální.
Zdá se, že nás voliče to vůbec nezajímá, hlavní je, že dostaneme dobrý pořad!
Ani Německo už dlouho státníky nehledá – my hledáme superstar.
A jakmile to zjistí média, už nepotřebujeme rozsáhlé, drahé a složité volby — voliči by měla stačit aklamace na Facebooku a spol.
Do té doby budou velikáni naší politiky cestovat po celém světě soukromými tryskáči, cestovat po nesmyslných talk show, nechat se mediálně efektivním způsobem zavřít do kontejneru a vysílat svůj soukromý život do nejmenších detailů na všech dostupné kanály.
Ale demokracie funguje jinak, takže každý odevzdaný hlas se musí počítat – bez ohledu na to, jak dlouho to může trvat!
Chtěl bych článek od Petr Winkler v Neue Zürcher Zeitung (NZZ) z 31. října 2020 k podrobnému přečtení. Název je "První sezóna "Trump Show" v Bílém domě končí - jakou cenu za to Amerika zaplatila?"
#demokracie #volby #jeden muž #jeden hlas
"Moje jediná zbývající otázka je, proč by se poctivý pasák, podvodník, podvodník a únosce jako ty zapletl do něčeho tak odporného, jako je velká korporace?"
"Peníze byly dobré."
"Ach, ale kdyby to je vaše omluva, co bude dál? politika?"
John Barnes, Muž ztracené princezny (2009: 144)
