Poznejte Evropu vlakem

Foto příspěvku: Železnice ve Vídni | © Pixabay

Heinrich Kummerle přebírá iniciativu ObjevteEU pozornost Komise a rovněž požaduje, aby bylo možné zakoupit jízdenku na vlak do jakékoli jiné stanice v Evropské unii, alespoň z každé hlavní stanice. A to je kombinováno s garancí dopravy, která zajišťuje, že se do své rezervované destinace dostanete bez dalších nákladů a v případě potřeby s jakoukoli železniční společností; jako nápadný příklad by měla posloužit cesta z Heilbronnu do Porta.

Takovou iniciativu směrem k udržitelnějšímu cestování (nemluvě o zvýšení komfortu) vítám. Osobně pro mě byl článek inspirací Vysokorychlostní vlaky ničí evropskou železniční síť. Po nepochybně otřesném titulu jsou problémy dnešní železniční dopravy dobře propracované.

Dá se jistě namítnout, zda ICE není skvělá volba. Zvláště pokud bydlíte blízko železničních uzlů. Jednoznačně preferuji šestihodinovou cestu s ICE z Mnichova do Hamburku před dřívějšími 10 hodinami s IC. Je také na diskusi, zda by někdo chtěl dovolit městu, jako je Heilbronn, aby mělo ochromené připojení k železniční síti. Nebo že se v některých oblastech nabízí alibistická MHD, když tam čtyřikrát denně jezdí autobusy.

Dodnes si velmi dobře pamatuji své dětství, kdy jsme s maminkou využívaly místní dopravu k prababičce. Museli jsme si koupit tři (!) jízdenky v každém směru, abychom se dostali do cíle. Výchozí a cílový bod byl v Hamburku, vzdálený od sebe vzdušnou čarou asi 12 km. Nejprve jsme si museli koupit lístek na autobus, pak jeden na S-Bahn a pak jeden na autobus od jiné autobusové společnosti. Jízdní řády samozřejmě nebyly sladěny, což mi v letních měsících přinášelo „zmrzku na počkání“.

Naštěstí dnes existují dopravní spolky.

Tato dopravní sdružení jsou de facto „federálně“ organizována. Forma společnosti je samozřejmě jiná, ale tam se pod jednou střechou scházejí nezávislé přepravní společnosti, aby společně vytvořily lepší nabídku pro zákazníky.

Situace v evropské železniční dopravě se téměř neliší od situace v Hamburku (a mnoha dalších oblastech) před založením dopravní asociace.

Pokud chci jet z Heilbronnu do Porta hromadnou dopravou, musím 12x přestupovat a využít služeb 4-5 dopravních společností. Možná se mi podaří zarezervovat některé ze 13 vstupenek dohromady, ale ne všechny najednou. Co mám dělat, když se vyskytnou problémy s operátorem, například proto, že jsou všechna místa plně obsazena? Zrušení již rezervovaných vstupenek na předchozí etapy stojí minimálně námahu, někdy i více.

Doba přenosu se pohybuje od 6 minut do 5 hodin. Těch 6 minut v Karlsruhe je zjevně příliš málo. Kdybych to nevěděl, tak TGV nestihnu. Vzhledem k tomu, že jsem tam cestu nezačal, neexistuje žádná kompenzace za cestu (cesty). Kupte si tedy lístky znovu, pokud ještě mám peníze. Proč těch 5 hodin? V noci nejezdí vlaky. Proč ne? (Odpověď: viz článek výše). Pokud nechci strávit noc na nástupišti, potřebuji hotel. Ale na 5 hodin? Pokud má předchozí vlak 3 hodiny zpoždění, tak ten hotel taky nepotřebuji. A možná nebudete chtít strávit den navíc v Perpignanu u Středozemního moře.

Proč vlastně neexistuje žádné evropské, federální dopravní sdružení? I když jsem někdy naivní, byl by to skvělý projekt, z něhož by každý v (EU) Evropě měl něco přímého, co by mělo obrovský signální efekt. Nemělo by to stát tolik, rozhodně méně než letiště stále ve výstavbě jižně od Berlína, koncertní sál v Hamburku nebo stavba tunelu ve Stuttgartu. Muselo by se „jen“ dopracovat ke standardizaci procesů, ke koordinaci mezi národními dopravními společnostmi (které jsou navíc často ve vlastnictví států). A pak se můžete dohodnout na garanci přepravy, jak už to v některých případech celostátně bývá, i u letecké dopravy.

Pak by z toho měl prospěch každý, kdo žije v EU, nejen mladí lidé, kterým současnou nabídku závidím. Pak by bylo mnohem snazší cestovat Evropou, snáze poznávat další lidi. A člověk oceňuje, čím pro nás Evropa může být.

---

Doplněk k námitce Christiana Moose

„S evropskými železničními balíčky https://www.eba.bund.de/DE/RechtRegelwerk/EU-Recht/eu-recht_node.html už se toho stalo hodně. Existuje tendence k harmonizaci, koordinaci tak či onak. Není to tak, že byste se za normálních okolností nemohli dostat z jedné země EU do druhé snadno vlakem. Evropský železniční prostor tedy již existuje. To by však mohlo být formulováno atraktivněji a inzerováno. Alespoň jakmile bude opět možné cestovat.“

Christian Moos, generální tajemník EUROPA-UNION Německo (22. dubna 2020, 11:02)

Díky za odkaz, byl to pro mě nový. Také mě těší, že existují úplně první pokusy o harmonizaci. Pokud jako neprávník dobře rozumím všem dokumentům, tak se člověk kromě obecného prohlášení o záměru (RL 2012/34/EU) pohybuje spíše v oblasti toho, aby byly různé železniční systémy vůbec kompatibilní.

Dovolte mi prosím analogii. Jsem počítačový vědec (to jako výmluva/vysvětlení).

Pokud jde o budoucí trh osobních počítačů, stále jsme v době před PC, kdy existovaly systémy jako Apple II, Commodore PET 2001 nebo TRS-80. Tento trh se vyznačoval tím, že zařízení byla prakticky nekompatibilní. Společný operační systém (ať už DOS nebo Windows) nebyl dosud myslitelný. Pokud tedy správně rozumím dokumentům, musí se nejprve vytvořit standardizace na úrovni okruhů (železniční tratě, elektřina, účty, ...), aby bylo vůbec něco jako (tehdy) otevřené IBM PC myslitelné. A pak se musí nejprve prosadit operační systém. Aby bylo PC vůbec použitelné, musí existovat aplikační software, například produkty Office. A pak musí tyto produkty také spolupracovat, aby z nich mohli těžit i nezkušení uživatelé.

Takové analogie jsou samozřejmě vždy chybné.

Téměř u všech produktů existují minimálně dva pohledy: pohled na technickou realizaci a pohled na zákazníka. Většině lidí je úplně jedno, jak počítač technicky funguje, hlavní je, že funguje. Mně jako strojvedoucímu je celkem jedno, jak ta vlaková doprava technicky funguje, hlavní je, že funguje. Jak účtují dopravní společnosti, jak to funguje s elektřinou, ... vše je jistě podstatné. je mi to jedno. Chci si rezervovat letenku z Heilbronnu do Porta. A chci tam cestovat pohodlně a bezpečně. Chtěl bych mít jednu (!) kontaktní osobu, kdyby se něco pokazilo. Nechci být odkazován z jedné společnosti do druhé. Jedním slovem: orientace na zákazníka.

Ne vždy to samozřejmě funguje ani na PC. MS Word nefunguje s přehrávačem médií od jiného výrobce? Neštěstí.

Zdá se mi, že všichni, kdo se podílejí na procesu harmonizace železnic, se soustředí na technické hledisko. I tento termín „harmonizace železnic“ je odborný termín. Uživatel, strojvedoucí, se tam nevyskytuje. (Samozřejmě skrytý v některých dokumentech). I dokument RL 2012/34/EU se zaměřuje na technické věci. Opravdu neexistuje žádný návod, který by popisoval cíle z pohledu cestujících na železnici?

Pokud se nepletu, proces, který vedl k GDPR, byl velmi odlišný. Tam byl dán cíl udělat něco pro ochranu dat z pohledu lidí. Cíl nebyl formulován technicky. A nakonec jsou technické aspekty druhotné, pokud je cíl pro lidi správný. Inženýři, ať už na železnici nebo v IT, jsou zvyklí realizovat takové cíle společně napříč firmami.

Proto jsem stále rád, že se na tom pracuje. Z mého, uživatelsky orientovaného pohledu, ještě neexistuje evropský železniční prostor. Nechci pochybovat o tom, že to existuje i z technického hlediska. Dvanáctkrát přestupovat z Heilbronnu do Porta není zrovna uživatelsky přívětivé. Pro mě to odpovídá spíše době před PC, kdy PET 2001 uměli obsluhovat jen zasvěcení. Není tedy divu, že mnozí dávají přednost letadlu a stačí čtyřikrát přestupovat na stejné trase (HN->S Hbf->STR->OPO->Porto).

Aktualizace 22.5.23: Tagesschau si také všiml problému: Cestování vlakem do zahraničí je komplikované.

---

Dr Detlef Stern už několik let patří k mým oblíbeným lidem, s nimiž si povídám – zvláště u šálku dobré kávy – a má také „vinu“ za to, že jsem se stal mentorem čtení. 

Ve skutečném životě je Profesor projektového řízení, elektronického obchodu a vývoje softwaru na Heilbronn University. Pozor, jeho nadšení pro software je nakažlivé, a tak nyní používám i jeho obchod s poznámkami. Mimochodem, on sám bloguje na https://t73f.de.