Temné časy

Foto článku: Forest|Obrázek od Radosława Szymańského z Pixabay

Bez jakýchkoliv kdyby nebo ale! všichni se posouváme do velmi temných časů. Ti z nás, kteří byli ve škole zvědaví, proč se z našich prarodičů stali masově nacisté, nebo alespoň ochotní následovníci, si nyní můžeme celou věc nastudovat sami.

Nesvatá aliance Maďarů, Američanů, Rusů, Číňanů, Izraelců a dalších ochotných stran se v OSN otevřeně staví proti Ukrajině. Jeff Bezos nyní zcela ničí Washington Post a zároveň mění Amazon v nástroj útlaku. Mark Zuckerberg, vždy špatný člověk, soutěží s Elon Musk o tom, kdo vyrábí lepší digitální útočník. Co se týče klíčových lidí stojících za Applem a Microsoftem, nejsem si zatím zcela jistý, zda si také zvolili cestu k diktatuře a do jaké míry rozvíjejí svůj software a hardware v nástroje moci a kontroly „světové diktatury“. Možná, že západní podnikatelé prostě soutěží s předními Číňany o to, kdo ovládne tento prosperující světový trh.

Nikdy v životě by mě nenapadlo, že se nejstarší a nejstabilnější demokracie zhroutí tak rychle a tak nešťastně. Věděli jsme, že Rusové a Číňané nikdy ve své historii neměli šanci stát se napůl slušnými lidmi – v demokratickém prostředí se chovají v nejlepším případě poněkud civilně, což nám dává naději, že se jejich společnosti mohou rozvíjet k lepšímu. Uvidíme, jaký je to blud nejpozději do roku 2030, kdy zaútočí na zbytek Evropy jako už to dělají Rusové a Severokorejci. Poté, ve spojení s těmi svými krajany, kteří jsou již dnes v Evropě, se věci pohnou velmi rychle.

A my Němci jsme vlastně už dávno zase většinou nacisté, nebo alespoň fašisté z nás jsou jen stydliví a mezitím trochu söder; SPD už dlouho nesundávala žádné nacistické portréty!

Celkově je západní svět momentálně na pokraji! Zažíváme ohromné ​​balancování na laně a nikdo z nás nedokáže říct, kterým směrem spadneme. Všichni jsme na sebe tlačili příliš tvrdě příliš dlouho, než abychom byli schopni déle zůstat na laně - z důvodů ceny a pohodlí, nebo možná dokonce pro vzrušení z toho, jsme se toho vzdali, abychom dosáhli bezpečného břehu.

Všichni jsme přesně věděli, jak jsme mohli zachránit naše demokracie. Ale stejně jako u odvodu, měli to vyřešit jiní! Většina z nás byla stejně jen koupenými demokraty, jak na Západě, tak na Východě — v roce 1989 nám východní Němci nastavili zrcadlo. A všichni jsme hráli na demokracii, jen dokud to bylo pro nás výhodné, ale vždy jsme si dávali pozor, aby se z toho nestala moc demokracie. To také vysvětluje naše desetiletí trvající odmítání sjednotit Evropu.

A každý den jsme všem nově ukazovali, že místo prezidentky bychom mnohem raději měli královnu s co největším počtem princezen. Žádný demokrat nikdy nedokázal inspirovat tolik lidí jako ten úplně poslední princ a princezna – i kdyby to byl jen karnevalový princ. O císaři ani nemluvě, dokonce jsme je hledali a nacházeli ve fotbale. Máme-li si na nového lídra ještě chvíli počkat, pak každý, ať už princové, šedé eminence, oligarchové nebo nazí tanečnice, mohl a může hodit klobouk do ringu.

Homeopatie místo medicíny, vnitřnosti místo vědy, rasismus místo lítosti, Facebook místo weblogů a dovolená místo práce se staly našimi novými idoly a vodítkem pro naše jednání.

"Přestaň být vtipný!" To bylo před několika desítkami let a tito občané starší 70 let skutečně dojeli do cíle – v roce 2030 už jim to bude opravdu jedno! A že jsou to právě lidé, kteří zničili Německo, Evropu a západní svět, jen pokud a do té míry, že se čekací doby u lékaře o něco prodlouží nebo se nový trip Aida zdrží. Pokud jim vše půjde dobře, budou slavně pohřbeni dříve, než zazní první zásahy ruského dělostřelectva.

A ti občané, kteří jsou opravdu bohatí, se také nemusí bát, protože na těch místech světa už mají své vily, které podle všech vojenských propočtů přežijí třetí světovou válku bez úhony. Alespoň si tam mohou dovolit hotelový pokoj.

Mezitím ti občané nad 50 let doufají, že pro ně bude stále dost, i když jen tak akorát. Do té doby prostě kousnou víc do kohokoliv a do čehokoli, co by jim mohlo vzít chleba od huby, a už plánují prodávat jednoho souseda za druhým. Teď jsou na řadě Ukrajinci a brzy Baltové, Maďaři, Poláci, Češi a tak dále.

Jedna věc je jistá, všichni mladší 50 let nakreslili krátkou slámu! I kdyby v roce 2030 nebyla střelecká válka, naše životní prostředí, ekonomika, společnost a politika jsou už tak sešlé, že to už nebude procházka růžovým sadem. A pokud skutečně dostanou vůdce, v kterého tak doufali a po kterém toužili – dobře, možná přijde Kaiser z Kyffhäuseru – tak to celkovou situaci jen zhorší.

Protože jedna věc je také docela jistá. Pokud sami nejste diktátor, císař nebo oligarcha, nic jiného než demokracie není opravdu dobrá věc! Povolení být blokovým dozorcem, dozorcem v koncentračním táboře nebo dozorcem u Zdi také moc nepomáhá.

A teď?

Ať se nám to líbí nebo ne, musíme být co nejrychleji připraveni na válku. To neznamená udělat z nás stroje na zabíjení. Ne, nejprve se musíme naučit mít hlad a zima. Každý, kdo chce něco takového přežít, to měl zažít už dříve. Musíme se naučit vyjít s co nejmenším množstvím a z mála udělat hodně. Musíme se také naučit, jak se nejlépe vyrovnat s naším prostředím ve válce nebo občanské válce.

Příslušníci menšin by se také měli rozhlédnout, zda a jak mohou uniknout do bezpečných oblastí. Ze zkušenosti víme, že i z Kostnice do Švýcarska to může být příliš daleko! Nyní je pochybné, zda USA mohou být stále útočištěm. A se severní Afrikou jsme si to pokazili sami.

V každém případě se musíme podívat na to, jak můžeme společně a v ideálním případě v rámci demokratických struktur řešit nadcházející problémy a výzvy. A přitom jsme zcela závislí na duchu a ochotě obětovat se schopnějších lidí mezi námi, kteří nakonec musí tyto výzvy překonat. Bylo by užitečné, kdybychom tyto špičkové umělce neustále nekopali do zadku.

Musíme konečně nakopnout ty spoluobčany, především ty, kteří se schválně vyhýbají všem povinnostem a závazkům a mají na mysli jen své zájmy, ale pak i ty, kterým se prostě nechce jít a uchýlit se do nemoci a sebelítosti.

Temné časy jsou lakmusovým papírkem pro všechny společnosti! V každém případě už od roku 1945 víme, že evropská společnost může uspět pouze tehdy, bude-li spolupracovat.

A kočka si zase kouše ocas.

Ale nyní jsme zdegenerovali do bodu, kdy jen velmi málo lidí těží z rozdělení Evropy. Jsou to ti, kteří chtějí konečně pohřbít evropskou myšlenku spolu s demokracií, ti, kteří chtějí o něco déle oddálit pád Ruské federace okupací zbytku Evropy, a ti, kteří chtějí znovu vydělat na utrpení svých bližních.

Většina z nás lidí pravděpodobně přežije nadcházející temné časy stejně jako ona přežila naši demokracii, totiž zcela tupá a nezúčastněná, ale vždy hledící na svůj vlastní prospěch.

Právě teď vidíme v Ruské federaci, jak to bude vypadat: bez války – a na Ukrajině: s válkou. Jako Evropané nemáme na výběr.

O něco lépe to vypadá pro naše americké sousedy, kteří se mohou ocitnout v novém světě vytvořeném americkými oligarchy a vedeném naprosto šíleným rádoby diktátorem – a jak je ve všech bývalých demokraciích obvyklé, je to z jejich vlastní svobodné vůle.

Co (více) by se teď dalo udělat?

I když většina oligarchů, včetně těch v USA a Evropě, už žije ze státních zakázek docela dobře, občané by je přece jen mohli trochu naštvat bojkotem antidemokratických oligarchů — měli by jen o něco méně peněz, ale stejně by je to bolelo.

Důležitější by bylo připravit antidemokratické mediální magnáty o jejich základnu a okamžitě se vyhnout jejich produktům. To však platí i pro odpovídající produkty z Číny nebo Ruské federace. Problém je v tom, že my Evropané nemáme téměř žádné alternativy, alespoň žádné, které by se průměrnému občanovi líbilo.

Nejdůležitější by však bylo konečně a masivně vystupovat jako demokrat a ještě masivněji požadovat evropské sjednocení – když ne teď, kdy jindy?

Jak jsem řekl, západní svět je momentálně na pokraji. Byla by škoda, kdyby svět kvůli zahálce či dokonce neznalosti jediného člověka na dlouhou dobu zmizel v naprosté temnotě.

---