Dobrovolnictví

Foto příspěvku: ruce | © Pixabay

5. prosinec, Mezinárodní den dobrovolníků, je vhodnou dobou k zamyšlení nad „dobrovolnictvím“. Vlastně jasná záležitost a také buržoazní samozřejmost. Dokonce tvrdím, že každá společnost, která zná a pěstuje dobrovolnictví, je úspěšná. A společnosti, které o dobrovolnictví nevědí, takzvané bakšišské společnosti, také nikdy nemohou být tak úspěšné.

Skutečně jsem si to uvědomil až nedávno, když jsem měl vlastně velmi pozitivní rozhovor s profesionálním politikem, který vlastně vůbec nedokázal pochopit, že existují lidé, kteří něco dělají „zadarmo“. A tak pro něj bylo také samozřejmostí, že svou „dobrovolnou prací“ a projeveným nasazením mohl nejen dobře prožít, ale také si zaslouženě zajistit bezstarostnou budoucnost.

Proto bych se v tomto článku rád vrátil k samotným základům dobrovolnické práce. Dobrovolná práce je zapojení do veřejných funkcí, které jsou legitimizovány volbami a vykonávají veřejní funkcionáři bezplatně, tedy bez jakýchkoli úplatků či jiných hmotných výhod.

Dobrovolnictví je ideálně podporováno další občanskou angažovaností, jako např. B. dobrovolné služby, doplněné a tím doplněné. Proto jsou společnosti, které mají takto angažované občany, tak úspěšné, protože tito občané dělají mnoho činností „zadarmo“ a tím společnost výrazně posouvají.

Typickými čestnými funkcemi jsou členové představenstva klubu, radní a obecní zastupitelé. Těmto občanům, kteří takové úřady doprovázejí, lze jistě přičíst altruismus, opak sobectví. A to také jasně ukazuje, proč jsou takové společnosti prostě úspěšnější.

Mezitím se nám ale stalo běžné, že řada čestných funkcí je spojena s tzv. výdajovými náhradami, které měly podle původní představy uhradit dosluhujícímu náklady na dopravu a nezbytné kancelářské potřeby – což působí proti myšlence čestných funkcí - a stále více velmi dobrou příležitostí k výdělku pro držitele. Pokud se jedná o větší klub nebo spolek, rád utratí statisíce eur ročně na výdajích, nebo alespoň jako u místních zastupitelstev dokáže zajistit nadprůměrný příjem společnosti.

Federální vláda to uvedla takto: "Dobrovolnictví má mnoho tváří: V Německu je dobrovolníkem 31 milionů lidí. Děláte důležitý příspěvek pro naši společnost." 

Jádrem věci je, že se již nejedná o čestnou funkci, pokud je za ni držitel odměňován, a nelze již předpokládat, že držitel této funkce má altruistické motivy, ale je třeba předpokládat, že jsou to právě egoismus, který vládne bakšišská společnost.

A právě nedostatek altruistických motivů boří myšlenku dobrovolné práce a tím ničí i její skutečný smysl a účel. Tvrdím, že jsme již dlouho na cestě k dobrovolné bakšišské společnosti a že dobrovolnictví bude brzy jen prázdným termínem, který používáte, když chcete něco ocukrovat.

Co můžeme dělat, pokud chceme zachránit naši společnost?

Především u „čestných pozic“ musíme zajistit transparentnost a přidat příslušnou cenovku. A druhá věc, kterou musíme udělat, je vrátit se k čestným funkcím.

Jsem plně přesvědčen, že v naší zemi je stále dost občanů, kteří by také podporovali takovéto čestné funkce a byli by také hrdí na to, že mohou pracovat ve prospěch naší společnosti - ta čest by pro ně byla jistě dostatečnou odměnou.