První analýza útoku

5
(2)

Foto příspěvku: muž s helmou | © Pixabay

Poté, co se údajně první sezóna nedávno stala terčem útoku, je nyní představena druhá sezóna, aby dosáhla válečného cíle, který se nyní pomalu, ale jistě začíná projevovat.

I bez dostatečných relevantních informací, které nikdo jiný nepotvrdí, si dovolím provést prvotní rozbor současného ruského útoku na Ukrajinu.

Již v listopadu 2021 se kolem Ukrajiny rozmístilo dostatek ruských vojáků, aby mohli obsadit další kus Ukrajiny. Před lety se spekulovalo, že Ruská federace chce na jedné straně dobýt pozemní most na Krym a obě samozvané republiky Doněck a Luhansk na straně druhé chtějí úplnou ruskou kontrolu.

Ruské nasazení v listopadu 2021 však vyvolalo obavy mnohem horší, protože se muselo předpokládat, že se jedná pouze o první letku a jako cíl lze tedy vidět celou Ukrajinu. V únoru 2022 jsem se zeptal, zda existují nějaké informace o druhé sezóně.

Z dnešního pohledu je třeba vycházet z toho, že toto ruské nasazení bylo zvoleno záměrně proto, aby zaprvé vyvinulo masivní tlak na Ukrajinu a zbývající Východoevropany, ale přesto poskytlo NATO omezený ruský útočný cíl (žádný rozpoznatelný druhý sled pro vojenský!). signál, a tím vyděsit všechny politiky, ale zároveň uklidnit armádu NATO.

Útok se pak odehrál 24. února 2022 plošně (kromě běloruských jednotek — zde proč by mohlo být nejzajímavější) a všechny západní politiky přiměl k obavám z nejhoršího. Což zejména v Německu vedlo k přílišným politickým akcím.

Nyní předpokládám, že postup na Kyjev byl falešný útok za účelem lepšího uchopení cíle („motivace“) a využití šance, i když malé, že se ukrajinská vláda zhroutí („šťastná náhoda“), resp. pravděpodobnější, že Německo by přinutilo Ukrajinu a zbytek Evropy postupovat stejně jako při anexi Krymu („dlouhodobá investice do západních politiků“).

I kdyby se Ukrajina nevzdala a Západ projevil nebývalou míru solidarity (výše zmíněná přeskakování), je třeba uznat, že tento falešný útok se ruské straně velmi vyplatil.

Pozemní most na Krym byl již zřízen (první sled) a lze předpokládat, že druhý sled, který vzniká přesunem jednotek vojsk a dalšími posilami vojsk, dosáhne válečného cíle (dostat Doněck a Luhansk zcela pod ruskou kontrolu ).

Může tuto válku vyhrát i Ruská federace?

Trvám na tom, že ano, protože ukrajinské jednotky se musely smířit se zásadními ztrátami území na jihovýchodě kvůli obraně Kyjeva a dalším ohrožením na severu země, které již nemohou snadno zvrátit. Sami nyní potřebujete dobrou pětinásobnou převahu, kterou sami nikdy mít nebudete.

Navíc se nyní žádný německý politik nemusí bát zatčení za podporu útočné války a všichni zúčastnění si uvědomují celkové náklady takové války – nyní se hovoří minimálně o jednom bilionu eur.

Proto nejpozději do května (kdy Vladimir Putin má pravdu, pak přesně 8. května 2022) Němci motivují Ukrajinu a své zbývající evropské spojence, aby se Ukrajina opět vzdala oblastí a lidí „ve prospěch světového míru“. A Ukrajině nejspíš nezbude nic jiného, ​​než znovu ustoupit.

Může tuto válku vyhrát i Ruská federace?

Ne, protože to nikdy nešlo do těchto, od Vladimir Putin vedl války Vladimir Putin, ale, a to dělá celou věc tak silnou a životu nebezpečnou, o svobodě nebo otroctví celého lidstva.

Putinův nejbližší spojenec je Xi Jinping, momentálně vysmátá třetí strana a již v tuto chvíli čeká na svou vlastní přízeň. A v Rusku, v rozporu s (ochranným) nárokem Olaf ScholzPutin není osamělý diktátor, ale hlava větší a mocnější „kliky“ s velmi dobrými globálními vazbami.

A co dělá Putina tak mocným a nebezpečným, jsou jeho spojenci v Evropě, včetně evropské levice, evropské pravice, části S&D i EPP; to druhé pravděpodobně spíše proto, že příliš mnoho politiků je v jeho mzdách a chlebu (Gerhard Schröder není výjimkou).

To znamená, že pokud Ukrajina bude muset ustoupit i tentokrát

  • Joe Biden, který nejen že znovu obětuje americké vojáky pro Evropu, ale také utrácí stovky miliard dolarů pro Evropu, bude pravděpodobně posledním evropsky smýšlejícím americkým prezidentem,
  • Američané se z nouze a oprávněně cítí zrazeni Evropou (mimo jiné Německo opět nesplňuje ani požadavek 2 %), se obrátí k Pacifiku,
  • Ukrajinci se v budoucnu dohodnou s Ruskou federací,
  • Turci se také cítí nuceni
  • nejpozději, když Putin začne znovu a tentokrát v pobaltských státech, se EU rozpadne jako domeček z karet a Ruská federace musí posbírat jen úlomky.

Můj závěr

Jediné, co nyní zachrání svobodný svět, je vleklá válka na Ukrajině, která donutí Ruskou federaci a Evropskou unii rozloučit se s „Putinovým systémem“.

Jasnými oběťmi jsou Ukrajinci, kterým v případě úspěchu musí být nabídnuto nejen členství v EU, ale i v NATO.

Dalšími oběťmi „Putinova systému“ jsme my všichni Evropané, kteří zaplatíme účet za tuto válku po boku Američanů. A není zdaleka jisté, že to naše demokracie nebo dokonce Evropa přežijí.

Stejně jako my Němci po druhé světové válce, vítězi války budou lidé v Ruské federaci, kteří budou mít příležitost stát se součástí svobodného světa.

„Když válka skončila, voják se vrátil domů. Ale neměl chleba. Pak uviděl někoho, kdo měl chleba. Zabil ho.
Nesmíš nikoho zabít, řekl soudce.
Proč ne, zeptal se voják." 

Wolfgang Borchert, Všechna díla, všechny spisy (2021:221)

Jak užitečný byl tento příspěvek?

Kliknutím na hvězdičky příspěvek ohodnotíte!

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet recenzí: 2

Zatím žádné recenze.

Je mi líto, že vám příspěvek nepomohl!

Dovolte mi zlepšit tento příspěvek!

Jak mohu zlepšit tento příspěvek?

Zobrazení stránky: 4 | Dnes: 1 | Počítá se od 22.10.2023. října XNUMX

Podíl: