Hlavní foto: Deníky
Číst noviny každý den je pravděpodobně součástí zvyku, který po mé generaci ztratí na důležitosti. Ve srovnání s knihami, starším médiem, noviny pravděpodobně ztratí mnohem více čtenářů, než se dříve myslelo. Ale snad se také novinám podaří znovu se objevit jako digitální média a nadále si nacházet dostatečnou čtenářskou obec.
Moje doporučení pro jeden čtení novin Už jsem to zmínil v předchozím příspěvku, ale už si uvědomuji, že i já se zdržuji čtení běžných novin rychleji, než bych kdy tušil.
Když to pozoruji, také si všimnu, že se mé zaměření nyní přesouvá více k odborným časopisům. Ty jsou nyní stále více dostupné v digitální podobě, ale stále mají své velmi zvláštní kouzlo v papírové podobě. Je také pravděpodobnější, že budou vyzvednuty, když jsou mezi knihami, které se ještě mají přečíst a jsou připraveny k přečtení na jeden zátah.
I když mám ještě starou novinovou kartotéku, deníky tam dožívají svou existenci, dokud neskončí v odpadovém papíru – tak rychle se doba změnila za jedinou generaci. A výstřižky z novin sbírám jen občas pro spolkové účely, i když každý archivář rád potvrdí, že to také nedává smysl, vždyť noviny mají své archivy a rády je zpřístupní všem zájemcům z řad čtenářů.
Vzhledem k tomu, že v současné době píšu o odborných časopisech, nechci promeškat představení těch, které sám rád čtu:
- federalisty (1959 - jednou ročně v angličtině)
- Federalistická debata (1987 - třikrát ročně v angličtině)
- parametry (1971 – čtyřikrát ročně v angličtině)
- Zahraniční styky (1922 - šestkrát ročně v angličtině)
- The New Yorker (1925 – 47krát ročně v angličtině)