Abyste mohli diskutovat na fórech, musíte být přihlášeni. Buď použijte IndieWeb (Webové přihlášení) nebo mě můžete požádat o tento blog (E-Mail) zaregistrovat se. V obou případech pak projdete registračním procesem.

Prosím vytvářet příspěvky a témata.

Evropská obranná unie

úvod:

Ruská útočná válka proti Ukrajině, která začala 24. února 2022, dala nový impuls k vytvoření obranné unie EU.

dosud Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) zavedená Lisabonskou smlouvou z roku 2009 je nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie (SZBP).

SBOP je hlavním politickým rámcem, jehož prostřednictvím členské státy rozvíjejí evropskou kulturu strategické bezpečnosti a obrany a společně řeší konflikty a krize. Vzhledem k napjatému geopolitickému kontextu byla SBOP v posledním desetiletí jednou z nejrychleji se vyvíjejících oblastí politiky. 

V GASP a GSVP podle čl. 23 - 46 Smlouvy o Evropské unii (SEU, Lisabonská smlouva z roku 2009) Evropská rada (předsedové vlád členských států EU) a Rada Evropské unie ve formaci ministrů obrany všechna zásadní rozhodnutí.                                                                         

Rozhodnutí o SBOP přijímá Evropská rada jednomyslně chycen, jen v pár důležitých výjimky, která se bude týkat Evropské obranné agentury (EDA). kvalifikovanou většinou.

Loděnice Evropská komise a Evropský parlament mít pouze Právo na slyšení a právo na informace. (Výbor EP pro zahraniční věci, lidská práva, společnou bezpečnostní a obrannou politiku.

Opatření GSDP nepodléhají judikatuře Evropský soudní dvůr.

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (od prosince 2019 také hovorově známý jako ministr zahraničí EU Joseph Borrell), který zároveň působí jako místopředseda Evropské komise (VP/VP), hraje ústřední institucionální roli. Předsedá Radě ministrů obrany pro zahraniční věci, což je rozhodovací orgán EU pro SBOP. Jeho úkolem je předkládat návrhy v oblastech SBOP členským státům. On provozuje Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a Evropská obranná agentura (EDA).

Tady je Politický a bezpečnostní výbor (PSK), kterou tvoří velvyslanci členských států a rozvíjí nové strategie pro důležitý vývoj ve světovém dění.

42 odst. 3 SEU zavedl evropskou politiku v oblasti schopností a vyzbrojování a stanovil, že EDA „v případě potřeby plní své úkoly v Spojení s Komisí“ (čl. 45 odst. 2 SEU), zejména s ohledem na politiku EU v oblasti výzkumu, průmyslu a cestování do vesmíru.

Článek 21 SEU uvádí, že multilateralismus je jádrem vnější činnosti EU. EU se zavázala k různým rámcům pro posílenou koordinaci a spolupráci, zejména s Spojené národy a NATO, ale také s dalšími regionálními organizacemi, jako je Africká unie.

Je jich také několik další instituce:                                                                                                                                                                                                  

Der Vojenský výbor EU (EUMC) sestává z náčelníků štábů zastoupených svými vojenskými zástupci, kteří obvykle zastupují svou zemi v personální unii s EU a NATO. Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem a radí PSK ve vojenských otázkách. Udržuje vztahy s dalšími mezinárodními organizacemi a zeměmi mimo EU a NATO. Je také zodpovědný za vojenské řízení operací a poskytuje vojenské vedení vojenskému štábu. Předseda se účastní zasedání Politického a bezpečnostního výboru, Vojenského výboru NATO a Rady – v druhém případě, kdy je na programu vojenská otázka.

Der Vojenský štáb EU (EUMS) je součástí Evropské služby pro vnější činnost. Mezi její úkoly patří včasné varování, vyhodnocování situace a strategické plánování a v případě krize určování, evidence a rozmístění mnohonárodních ozbrojených sil, většinou v koordinaci s NATO. EUMS určuje „jak“, „pokud“ leží na politické úrovni.

Der Výbor pro civilní aspekty krizového řízení rozvíjí cíle civilního plánu EU a odpovídá za jejich realizaci. Dává doporučení a vyjádření PSK a dalším orgánům zastupitelstva. Kromě toho je od roku 2001 v generálním sekretariátu Rady policejní jednotka pro plánování a provádění policejních misí EU.

Loděnice civilní/vojenská buňka EU bude v EUMS zařízený. Obvykle bude Vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) NATO nebo národního velitelství. Za tohle, jeden Plánovací buňka EU ve SHAPETU NATO bylo vyzváno k uzavření ujednání o spojení s EUMS. Kromě toho má být v EUMS zřízena plánovací buňka, kterou lze v případě potřeby využít. Bude podporovat členské státy EU při identifikaci krizí a v civilních operacích, které kombinují a plánují civilní a vojenskou složku. Kromě toho bude podporovat národní centrálu.

Úkolem Evropská obranná agentura (EDA) podporuje členské státy a koordinuje jejich spolupráci v oblasti vojenského výzkumu, plánování a nákupu vyzbrojování. Tím se má dosáhnout synergických efektů mimo jiné v podobě úspory nákladů.                                                                                       

Das Satelitní centrum Evropské unie (EUSC) v Torrejónu (nedaleko Madridu, Španělsko) pozoruje Zemi a vytváří satelitní snímky a mapy, zejména ve službách SBOP. EUSC proto hraje důležitou roli, zejména při předcházení konfliktům a jejich sledování

Das Institut Evropské unie pro bezpečnostní studia (ISS) v Paříži vytváří studie, které tvoří základ pro jednání a rozhodnutí v rámci EBOP.                       

Loděnice Pracovní skupina East StratCom (Tým strategické komunikace Východ) Evropského úřadu pro vnější činnost EU (EEAS) pro strategickou komunikaci působí od 1. září 2015 s cílem čelit probíhajícím ruským dezinformačním kampaním a vypracovat návrh akčního plánu pro strategickou komunikaci. (EuvsDisinformation campaign.) Hybridní válka kombinuje armádu s ekonomickými prostředky a propagandu v médiích a sociálních médiích, aby podněcovala napětí a rozsévala zmatek. Využití dezinformací jako nástroje hybridní války má ovlivnit veřejné mínění a podkopat důvěryhodnost státních institucí. Hybridní aktéři využívají celé spektrum od cíleného ovládání diskuzí na sociálních sítích až po manipulaci či falšování informací na zpravodajských portálech. „East StratCom Task Force“ spolupracuje s Centrem excelence strategické komunikace NATO, vyměňuje si s ním informace a společně bojuje proti „hybridním“ hrozbám.

další vývoj:

Od roku 2016 put vysoký představitelin Federica Mogheriniová – od roku 2019 Joseph Borrell -- Evropská rada předsedů vládGlobální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“ které jsou každoročně revidovány v koordinaci s Radou, Komisí EU a Evropským parlamentem.

Strategie stanoví 5 priorit;                                                                   

- bezpečnost Evropské unie,
- odolnost států a společností ve východních a jižních sousedstvích EU,   
- integrovaný přístup k řešení konfliktů,
- regionální zakázky založené na spolupráci,                                                 
- globální správa pro 21. století.

V listopadu 2016 HR rovněž předložila Radě „Prováděcí plán pro bezpečnost a obranu“, který zahrnoval koordinovaný výroční přezkum obrany CARD) a nová jednotná Stálá strukturovaná spolupráce Pesco (Permanent Structured Cooperation), která nyní zahrnuje 46 projektů.

HR zároveň jeden předložil evropský akční plán  v obranné oblasti (Evropský obranný akční plán, EDAP) dříve, s návrhy pro a Evropský obranný fond (EDF) se zaměřením na obranný výzkum a budování kapacit včetně, které byly také realizovány.

V roce 2021 a Strategický kompas vyvinutý za účelem definování a hodnocení bezpečnostních a obranných strategií EU na příštích pět až deset let.

Na pozadí ruské útočné války proti Ukrajině byly provedeny rozsáhlé změny strategického kompasu, aby se zohlednila destabilizace evropského bezpečnostního řádu.

Na zasedání Evropské rady ve dnech 24.-25. Současný strategický kompas byl schválen v březnu 2022 během francouzského předsednictví v Radě Evropské unie. Hlavními cíli jsou doporučení a řešení v oblastech: krizového řízení, odolnosti, kapacit a partnerství. 

Závěr:

„Obranný svaz“ byl pouze koncept, poprvé navržený v roce 2003 Joschka Fischer a jeho tehdejší francouzský kolega Dominique de Villepin byl navržen, ale dosud se na něj vztahovala „Společná bezpečnostní a obranná politika“, která je zase regulována odlišně od obvyklých struktur Společenství (Komise, Parlament, Rada).

Dosud nedošlo k žádné komunitarizaci, ale související akce jsou velmi běžné.

Mise a operace krizového řízení a společná stálá spolupráce ozbrojených sil jsou nejviditelnějším a nejhmatatelnějším vyjádřením Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).

V důsledku ruské války proti Ukrajině se však v rámci EU začíná zviditelňovat druhá úroveň, a to Evropská komise.

Komise ve skutečnosti nemá politický mandát v užším slova smyslu, ale má za úkol na jedné straně dohlížet na implementaci a dodržování smluv EU a na straně druhé vypracovávat návrhy zákonů a následně je předkládat Parlamentu a Rada jako dva politické rozhodovací orgány předložené k projednání a usnesení.

Při vypracovávání společných postojů v Radě se však Komise EU krátce před ruskou invazí na Ukrajinu ukázala jako nejprofesionálnější a technicky nejlépe postavená ze tří institucí EU a nejschopnější v této krizi jednat. Rychle a cílevědomě rozvinula dosavadních 10 balíčků sankcí proti Rusku a stala se hybnou silou vstupu Ukrajiny do EU, ačkoliv Rada by měla být v této věci vlastně vedoucí institucí.

Krátce poté, co se EU rozhodla prolomit „tabu“ ohledně financování nákupu a dodávek zbraní na Ukrajinu, se Komise ujala úkolu pomoci členským státům koordinovat a financovat jejich dodávky zbraní.

Byla to také první konzultace mezi Evropskou komisí a vládou aktivní válečné zóny.

Zdá se, že tento vývoj ignoruje Parlament.

Zatím není předvídatelné, jak a kdy tento vývoj stále rostoucí integrace a spolupráce povede ke skutečné obranné unii, možná s vlastní centrální službou/ministerstvem a evropskou ozbrojenou silou/armádou.

Zkušenosti a společné úsilí o řešení mimochodem ukazují, jak silné a efektivní jsou evropské smluvní struktury smluv EU z roku 2009 stále, protože opakovaně umožňují překvapivá flexibilní řešení.

První obrysy budoucí evropské obranné unie lze vidět z řady úspěšných opatření a řešení.

Určitě to však souvisí s dalším vývojem Evropské unie ve „stále silnější unii prohlubováním a rozšiřováním“, která by podle představ evropských federalistů JEF, EUD, UEF a dalších měla vyústit ve federální evropskou Stát.

Pozadí:

PESCO – konkrétní projekty s německou účastí

Dosud bylo ve třech projektových kolech schváleno 46 aktivních projektů Stálé strukturované spolupráce. Celkově slouží k odstranění nedostatků ve schopnostech identifikovaných Evropskou obrannou agenturou v plánu rozvoje schopností (CDP), a tím k posílení akceschopnosti EU.

Spektrum sahá od vývoje podvodních dronů pro boj s mořskými minami až po zřízení střediska pro kontrolu katastrof a vývoj systému ochrany přístavů a ​​námořních cest. Mezi další projekty patří zřízení síly rychlé reakce na obranu před kybernetickými útoky nebo další vývoj bitevního vrtulníku Tiger. Jádrem projektů je, aby EU a její členské státy mohly úspěšně (společně) působit v operacích a misích. Základními požadavky na to jsou dovednosti, interoperabilita, stejné standardy, školení a především: důvěra. 

U každého projektu PESCO se koordinace ujal zúčastněný členský stát.

Německo v současné době koordinuje šest projektů stálé strukturované spolupráce:

Stavba jednoho Evropská lékařská velitelství EMC (European Medical Command) a projekt pro Zlepšení schopnosti členských států EU reagovat na krize EUFOR CROCE, (Krizová operace sil Evropské unie, jádro operace). Kromě toho bude Německo spolu s partnery projektu Vytvořte celoevropskou síť logistických center, abyste mohli rychle přesouvat jednotky a materiál. Kromě toho má Německo koordinaci pro zlepšení geografická, meteorologická a oceánografická informační podpora GeoMETOCGeo-meteorologická a oceánografická (geometeorologické a oceánografické) misí a operací, jakož i pro rozvoj spolupráce pro provoz a využití euro dron přijato. Německo navíc kontroluje zřízení centra CIDCCC (Koordinační centrum kybernetických a informačních domén) za koordinaci výměny informací v oblasti kybernetických a IT informačních technologií.

Projekt koordinace výcviku vojáků pro výcvikové mise EU, EU TMCC (European Union Training Mission Competence Centre), byl nyní dokončen.

Jaký je vztah mezi PESCO a NATO?

Vojenská spolupráce členských států EU doplňuje spolupráci v Severoatlantickém obranném paktu NATO. Tyto dvě organizace si navzájem nekonkurují. NATO také těží z efektivnější EU, jejíž spojenci tvoří vojensky silný evropský pilíř v transatlantické alianci a přebírají větší mezinárodní odpovědnost.

Zásada jednomyslnosti - rozhodnutí kvalifikovanou většinou (BQM) přechodná ustanovení (passerelles)

Rozhodnutí ve Společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) jsou přijímána zpravidla jednomyslně.

Jedním ze způsobů, jak tento princip oslabit, je "konstruktivní abstinence" (čl. 31 odst. 1 pododstavec 2 SEU), pokud se členský stát zdrží jednomyslného hlasování a může toto zdržení se odůvodnit formálním prohlášením. V tomto případě není tento členský stát povinen provést rozhodnutí, ale musí uznat, že rozhodnutí je pro Unii závazné, a zdržet se všeho, co by mohlo odporovat nebo bránit činnosti Unie. Stejně tak by ostatní členské státy měly respektovat rozhodnutí zdržujícího se členského státu.

V řadě případů, které jsou zakotveny v čl. 31 odst. 2 SEU, však kvalifikovaná většina:


- když Rada přijímá rozhodnutí o akci nebo postoji Unie na základě rozhodnutí Evropské rady o strategických zájmech a cílech Unie podle článku 22;

- pokud Rada jednající na návrh předložený jí vysokým představitelem (vysokými představiteli) na žádost Rady
Evropská rada z vlastního podnětu nebo z podnětu vysokého představitele přijímá rozhodnutí o činnosti nebo postoji Unie;

- když Rada přijme rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí o akci nebo postoji Unie;

- když Rada jmenuje zvláštního zástupce podle článku 33.

Smlouva o Evropské unii však obsahuje dvě bezpečnostní opatření ke zmírnění kvalifikované většiny. Prvním bezpečnostním opatřením jeustanovení o nouzové brzdě" (čl. 31 odst. 2 Smlouvy o EU), který umožňuje vyhnout se formálnímu hlasování, když členský stát oznámí svůj záměr postavit se proti rozhodnutí kvalifikované většiny ze závažných důvodů vnitrostátní politiky, což musí rovněž uvést.

Vysoký představitel poté spolupracuje s dotčeným členským státem na nalezení přijatelného řešení. Není-li takového řešení dosaženo, může Rada kvalifikovanou většinou zajistit, aby byla záležitost předložena Evropské radě k jednomyslnému rozhodnutí.

Druhé bezpečnostní opatření je stanoveno v čl. 31 odst. 4 SEU, podle kterého jsou rozhodnutí s vojenskými důsledky vyňata z BQM.

-------------------------------------------------- -------------------------------------------------- --------------------

 

Dne 12. září 2018 vydala Komise sdělení, v němž projednávala způsoby, jak Pasachová doložka v oblasti SZBP aplikovat. Základní myšlenkou bylo posílení role EU na mezinárodní scéně. Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2018 předseda Komise Jean-Claude Juncker již vyzval EU, aby se „postavila na vlastní nohy“ a posílila mezinárodní roli eura. K urychlení a zefektivnění rozhodování EU vyzvala i francouzsko-německá deklarace z Mesebergu.

Přestože postupné reformy zavedly hlasování kvalifikovanou většinou pro většinu oblastí politiky, v oblasti SZBP zůstává pravidlem jednomyslnost.

Jak vysvětlila Komise, hlavní nevýhodou jednomyslnosti v SZBP je to, že brání rychlému dosažení soudržných stanovisek, na jejichž základě může EU na mezinárodní scéně jednat rozhodně. Zavedení hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech SZBP by proto mělo pozitivní účinky, protože by EU umožnilo jednat efektivněji z pevných a soudržných pozic a reagovat na naléhavé výzvy zahraniční politiky. To by také zvýšilo odolnost EU tím, že by členské státy chránily před tlakem ze strany třetích zemí. Komise netvrdí, že všechny problémy v oblasti SZBP lze vyřešit pouze QM. Vzhledem k potřebě vyvážit zájmy členských států a prosadit pozici EU v bilaterálních vztazích by však QM mohla vést k určitým zlepšením, zejména s ohledem na to, že Rada sama může jednat v oblastech politiky, kde je QM normou (např. formální hlasování a přijímá rozhodnutí konsensem.

V této souvislosti Komise požádala členské státy, aby zvážily případy, kdy by QoM mohla mít pozitivní dopad a nabídnout přidanou hodnotu.

Rada požádala Komisi, aby nesouhlasila se společnými postoji k SZBP nebo souvisejícím záležitostem, pokud by k tomuto účelu mohly být použity nástroje stanovené Smlouvou.

Kromě toho Komise požádala Radu, aby neuplatňovala právní rámec SZBP na vnější aspekty politik, které se řídí SFEU, a tím zneužívá zásadu jednomyslnosti.
Komise rovněž doporučila použití překlenovací doložky v těchto třech oblastech:

- Lidská práva na mnohostranných fórech
Vzhledem k tomu, že lidská práva jsou všeobecná a nedělitelná a že Unie musí být jednotná a zároveň usilovat o politickou jednotu a důvěryhodnost jako měkká síla, Komise doporučila, aby byly postoje EU sdělovány na mezinárodních fórech, o nichž se v současnosti rozhoduje konsensem, místo toho rozhoduje kvalifikovaná většina. Komise například navrhla, aby Evropská rada přijala rozhodnutí na základě čl. 31 odst. 3 Smlouvy o EU, jímž Rada rozhoduje o postojích EU k otázkám lidských práv na mezinárodních fórech kvalifikovanou většinou.

-  Vydávání a novelizace sankčních předpisů.
Sankce jsou velmi mocným nástrojem, který může EU využít k posílení svého programu zahraniční a bezpečnostní politiky. Na tomto pozadí byla tato restriktivní opatření v posledních letech často používána k prevenci, zastavení a ovlivnění zahraničního politického vývoje a k vyvíjení ekonomického a politického tlaku. V případě změn seznamů omezujících opatření EU, o nichž rozhodla OSN, nebo – pokud změny nebyly politicky výbušné – samotná EU, Rada již rozhodla kvalifikovanou většinou. Komise však doporučila, aby QM podle čl. 31 odst. 3 SEU byla vždy uplatňována a aby Evropská rada jednomyslně přijala rozhodnutí, jímž Rada rozhodne o stanovení sankčních režimů kvalifikovanou většinou.

- Civilní společná bezpečnostní a obranná politika
Civilní mise Společné bezpečnostní a obranné politiky jsou důležitým nástrojem, který může EU využít k reakci na pokrizové krize a zapojení se do nich, aby podpořila vnitrostátní orgány a místní komunity. Aby však bylo možné překonat výzvy, musí být rychle použity. Ve složitém politickém prostředí, které se neustále mění, se efektivní a agilní řízení stává rozhodujícím faktorem.

Na základě čl. 31 odst. 3 Smlouvy o EU Komise navrhla, aby Evropská rada přijala rozhodnutí, která stanoví, že všechna rozhodnutí týkající se civilní společné bezpečnostní a obranné politiky budou přijímána kvalifikovanou většinou.

Komise navrhla zahájení misí pro budování kapacit v oblasti právního státu a reformy bezpečnostního sektoru, protože jsou spojeny s dalšími nástroji, o nichž se rovněž rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Heinrich Kümmerle reagoval na tento příspěvek.
Heinrich Kummerle
... mimochodem, aktuální článek Euractiv jde podobným směrem:

Rád zde zveřejním odpověď Daniel Caspary Poslanci Evropského parlamentu, kteří zašlou e-mail (24.03.2023. 17. 57 XNUMX:XNUMX CET) přímo na adresu peter schulze byl odeslán.

Vážený pane Schulze,
Děkuji za vaši zprávu z 8. března 2023. Se zájmem jsem si přečetl váš příspěvek na blogu o Evropské obranné unii.

Popisují strukturu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a citují často zaznívající kritiku s odkazem na zásadu jednomyslnosti. Ve skutečnosti ruská útočná válka proti Ukrajině částečně postavila premisy evropské zahraniční a bezpečnostní politiky do jiného světla; ukázalo se, že Evropská unie musí být schopna rychle jednat v zahraniční politice.

Nesouhlasím však s vámi, že Evropská komise a Evropský parlament zde mají pouze konzultační a informační práva. Podobně jako v případě zdravotní politiky během pandemie koronaviru je Evropská komise velmi úspěšná v řízení koordinačních procesů a jejich zvýšení účinnosti a produktivity. To se v případě současné situace promítá do plánování společných dodávek munice na Ukrajinu. Jak jsou v aktuálním hlášení (viz zde) návrhy pocházejí od vysokého představitele Josepa Borrella a předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové.

Témata se také opakovaně dostávají na pořad jednání v Evropském parlamentu, například konkrétní sankce proti Rusku v usneseních Evropského parlamentu z r. Březen, duben, mai, Oktober a listopad 2022, stejně jako nedávno z 02. Února 2023. Tyto společné koordinační procesy jsou nezbytné pro zamezení národní unilateralismu ve společné zahraniční a bezpečnostní politice.

Doufám, že jsem vám mohl s těmito informacemi pomoci a rád vám zůstanu k dispozici jako kontaktní osoba.

Zůstat zdravý!

S pozdravem ...
Daniel Caspary.

peter schulze I já bych byl velmi potěšen, kdyby oba výroky nyní vedly k odpovídající diskusi zde na fóru.

Vážený pane Caspary,

Velmi mě těší vaše podrobná odpověď na téma „Evropská obranná unie“.

I.

Ve skutečnosti, pokud jde o obrannou a bezpečnostní politiku, Smlouvy považují Evropský parlament a Evropskou komisi spíše za konzultační a informační partnery:

Článek 36 SEU zní:
<
Hort Evropský parlament pravidelně informuje o nejdůležitějších aspektech a zásadních rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky a informovaný o vývoji politiky v těchto oblastech. Zajišťuje, aby názory Evropského parlamentu Náležitou pozornost stát se. Zvláštní zástupci mohou být vyzváni, aby informovali Evropský parlament.  Evropský parlament může Radě a vysokému představiteli předkládat žádosti nebo doporučení zaměřit. Jednu pořádá dvakrát ročně aussprache o pokroku dosaženém při provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky.>>

Přímý spolupracovníkrozhodnutí nebo jiná aktivní účast – s výslovnou možností pro Komisi viz např. čl. 40, 42 odst. 4 SEU – není zamýšlena.

https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:2bf140bf-a3f8-4ab2-b506-fd71826e6da6.0020.02/DOC_1&format=PDF

Parlamentní usnesení, která jste zmínil, jistě obsahují doporučení:

  • března 2022 o občanství EU výměnou za finanční investice,
  • dubna 2022 o sankcích EU proti Rusku,
  • listopadu 2022 o cestovních omezeních pro ruské občany,
  • října 2222 o ruské eskalaci v útočné válce proti Ukrajině,
  • února 2023 na summit EU-Ukrajina,

neobsahují však žádné nové strukturální úvahy nebo doporučení směrem k účinnější a účinnější bezpečnostní a obranné politice EU.

V usnesení Evropského parlamentu z května 2022 jsem doufal, že zde budou pod názvem „Posílení akceschopnosti EU“ prezentovány základní myšlenky nebo doporučení pro změny (smluv), ale nebylo tomu tak.

Pokud jde o otázku „principu jednomyslnosti“ v zahraniční a bezpečnostní politice, nemám na mysli „obecnou“ kritiku pod poněkud zobecňujícím heslem „žádné veto“, ale spíše popisy ve studii evropské Parlament od roku 2020 o uplatňování překlenovacích doložek ve smlouvách EU.

https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2020/659420/EPRS_STU(2020)659420_DE.pdf

Studie podává velmi dobrý přehled o pravidlech jednomyslnosti a možnostech přechodných doložek (passerelles) od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou (QMV).

Podrobně jsou zde uvedeny i podrobné návrhy Komise -- viz str. 44-56 -- což Parlament rovněž "přivítal" v usnesení ze dne 26. března 2019.

Ale nejsem si vědom žádných dalších a dalekosáhlejších aktivních návrhů Parlamentu, konkrétně jednomyslnosti v obranné a bezpečnostní politice.

Domnívám se, že v těchto -- relativně málo -- případech jednomyslnosti v bezpečnostní a obranné politice je třeba velmi pečlivě zvažovat jednotlivá "fakta", princip "parlamentní armády a parlamentní výhrady", který platí v Německu - k dobru důvody -- setkává se v Evropě s různými typy rozhodovacích pravomocí, které mnohem více zakotvují vojenská rozhodnutí u prezidentů a vlád. Rozhodnutí kvalifikovanou většinou, v němž by mohlo být přehlasováno i Německo, je proto nutné velmi pečlivě zvážit.

II.

Formulace a „náležité zvážení Evropského parlamentu" ukazuje „podobnosti“ s postupem při volbě předsedy Evropské komise podle současného čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a diskusemi o „Principu kandidátů na ceny“.

Čl. 17 odst. 7 SEU zní:

>> Evropská rada navrhuje kandidáta na post předsedy Komise Evropskému parlamentu po příslušných konzultacích kvalifikovanou většinou; zahrnuta vzít v úvahu výsledek voleb do Evropského parlamentu. Evropský parlament volí tohoto kandidáta většinou svých členů. Pokud tento kandidát nezíská většinu, Evropská rada kvalifikovanou většinou do jednoho měsíce navrhne Evropskému parlamentu nového kandidáta., při jejichž volbě postupuje Evropský parlament stejným postupem.<

O tzv. postupu „Spitzenkandidaten“ se však smlouvy EU nezmiňují, při jeho prvním použití v roce 2014 šlo především o dohodu mezi lídry EU v Evropské radě, Evropském parlamentu a evropskými politickými stranami o výkladu znění ve Smlouvách.

Předsedu Komise může v současnosti s konečnou platností zvolit Evropský parlament, ale až poté, co mu hlavy států a vlád předloží návrh. A šéfové vlád zemí nemusí nutně navrhovat nejvyššího kandidáta, ale mohou – jako v tomto případě Ursula von der Leyense stalo -- také dát do voleb někoho jiného.

Vzhledem k tomu, že princip vedoucího kandidáta není dosud pevně zakotven ve smlouvě o EU, je v současné době stále možné tento model, který byl zaveden jako druh zvykového práva, obcházet.

Zde však již Evropský parlament zašel o krok dále – ve srovnání s otázkou obranné unie.

Podle vůle Evropského parlamentu má být nyní postupná ústavní změna konsolidována reformou volebního zákona tak, aby byla v budoucnu závazná. 3. května 2022 bude mít Evropský parlament Hlasovalo se o reformě volebního práva EU, mezi které patří mimo jiné princip top kandidáta.

Poté, co německý Bundestag původně odložil konzultace na 16. března 2023 na návrh Evropského parlamentu, ve čtvrtek 30. března 2023 byly předloženy návrhy SPD, Bündnis 90/Die Grünen a FDP (20/5990) a AfD (20/6005) o volbách do Evropského parlamentu.

Po rozpravě poslanci oba návrhy postoupili k dalšímu projednání Výboru pro záležitosti Evropské unie. I když parlamentní kluby stále vidí potřebu politického a právního vyjasnění jednotlivých otázek, jako je zásadně plánovaná rovnost pohlaví (?) nebo návrh společného dne evropských voleb, obecně by uvítaly návrhy Parlamentu z 3. května 2022 , píší europoslanci.

https://www.bundestag.de/dokumente/textarchiv/2023/kw11-de-eu-wahlrecht-937914

https://www.bundestag.de/dokumente/textarchiv/2023/kw13-de-europaeisches-parlament-938390

Pokud by v evropských volbách platil princip nejvyššího kandidáta, předsedové vlád zemí by ztratili moc, protože by už sami nemohli přidělovat nejdůležitější posty v EU.

Byl by to však krok směrem k EU, která je blíže občanům, vstřícnější k demokracii a s předchozím odhodláním nejvyšších kandidátů i osobnější.

K tomu by však musely všechny členské státy nejprve jednomyslně souhlasit s reformou volebního práva na úrovni Rady ministrů EU, kterou by pak členské státy musely transponovat do vnitrostátního práva.

Na evropské úrovni však panují značné pochybnosti o tom, zda mají vlády členských států skutečný zájem prosazovat reformy a změny volebního práva EU.

https://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/widerstand-gegen-neues-eu-wahlrecht-18396291.html

https://www.euractiv.de/section/wahlen-und-macht/news/transnationale-listen-rat-blockiert-eu-wahlrechtsreform/

To jsou jen 2 příklady z mnoha zásadních otázek o nezbytném dalším rozvoji Evropské unie. Ve své komplexnosti ale ukazují i ​​potíže, se kterými se volení zástupci občanů v parlamentu musí potýkat a odpovídat svým voličům.

Těším se proto na další výměnu názorů, diskuse a vaše názory na tato i další různorodá evropská témata a zůstávám s přátelskými evropskými pozdravy

peter schulze

Předseda Europa-Union Mannheim

PS

Dvě další přílohy:

 

Nahrané soubory:
  • Pro přístup k nahrávání musíte být přihlášeni.

V jejich Zásadách č. 3 od dubna 2023 Sergio Fabbrini, Andrea Capatiová, Dora Hegedusová a Tizian Zgaga tři možné modely budoucí EU k určení, který může nejlépe reagovat na výzvy ruského útoku na Ukrajinu.

Docházejí k závěru – což je pro nás evropské federalisty zcela pochopitelné – že pouze evropský federální stát je schopen čelit ruské agresi.

Shrnutí

Jaké modely politiky EU pro řešení ruské války lze odvodit z Konference o budoucnosti Evropy? S ohledem na „Zprávu o konečném výsledku“ konference jsme sledovali tři modely: parlamentní unii, mezivládní unii a hospodářské společenství. Protože se zdá, že se nedokážou vypořádat s následky ruské invaze na Ukrajinu, tato stručná politika nastiňuje obrysy alternativního modelu, federální unie.

Zde najdete článek...

Diskuse pokračuje, takže další korespondenci mohu dát znovu online:

peter schulzepeter.schulze@eubw.eu> 10. května 2023 09:53

Vážený pane Caspary,

Spolkový kancléř Olaf Scholz ve svém „zásadovém“ projevu ke Dni Evropy 2023 před Evropským parlamentem „nechal otevřený“ směr, kterým vidí další vývoj Evropské unie a další „vytvoření geopolitické Evropské unie"mluvený. (kromě již známých pojmů jako a „rozšířená a reformovaná Evropská unie otevřená budoucnosti)

Upozornil, že v Evropském parlamentu vidí „hybnou sílu“.

V souvislosti s naší výměnou by bylo samozřejmě zajímavé vědět, zda existovaly odpovídající iniciativy a přípravy ze strany EP, aby „založení geopolitické unie“ nebo zda je tento termín jen novým „názvem“ pro pokračování snah ve stále existujícím rámci?

S pozdravem Evropan

peter schulze

Předseda Europa-Union Mannheim

https://www.bundesregierung.de/breg-de/suche/rede-von-bundeskanzler-scholz-im-rahmen-der-diskussionsreihe-this-is-europe-im-europaeischen-parlament-am-9-mai-2023-in-strassburg-2189408

 

-------------------------------------------------- -------------------------------------------------- --------------------

 

CASPARY Daniel napsal dne 18.05.2023 15:32 CEST:

 

Vážený pane Schulze,

Děkuji vám za váš obnovený dopis ze dne 10. května 2023. Pro snazší pochopení mých vysvětlení přikládám antologii a článek.

Máte samozřejmě pravdu, zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie je zpočátku mezivládní, tj. základní rozhodovací pravomoci mají členské státy. To je tak formálně uvedeno ve smlouvách. Přesto smluvně stanovená zásada jedna jednotný Polohování. Vzniká tak manévrovací prostor pro větší integraci rozhodování. Abychom však pochopili vliv Evropské komise a Evropského parlamentu, má smysl podívat se za hranice formálních práv. A konečně existují podpůrné služby, zejména ze strany Evropské komise, které posilují úlohu Komise. Doporučuji vám přečíst si kapitolu „Společná zahraniční a bezpečnostní politika jako odraz měnícího se integračního procesu“ od Franca Algieriho ze zde přiloženého sborníku (Algieri, Franco (2020): Společná zahraniční a bezpečnostní politika jako odraz a měnící se integrační proces 951-974 In: H. Lippert (ed.): Handbuch der Europäische Union, Springer Fachmedien, Wiesbaden, DOI: 10.1007/978-3-658-17409-5_29).

Tam autor píše: "Evropská rada vymezuje strategické zájmy a cíle EU a přijímá rozhodnutí jednomyslně na doporučení Rady. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise mohou Radě předkládat společné návrhy (článek 22 Smlouvy o EU). První je odpovědný za SZBP a Komise za ostatní oblasti vnější činnosti, např. B. zahraniční obchod. [...] Vysoká představitelka byla [před Lisabonskou smlouvou] hlavním diplomatem EU, ale spoléhala na zdroje poskytnuté Komisí. S Lisabonskou smlouvou došlo k dalekosáhlé redefinici tohoto úřadu a jeho kompetencí. Je třeba zdůraznit nově vytvořenou dvojí funkci vysokého představitele a místopředsedy Komise. Odpovědnosti a role tohoto aktéra v mocenských strukturách zahraniční politiky EU tak byly povýšeny. [...] Evropský parlament (EP) v zásadě podporuje SZBP, ale v této oblasti politiky má pouze omezenou spolutvůrčí pravomoc. Zvláště důležité je pravidelné slyšení Evropského parlamentu před vysokým představitelem. Dále je musí informovat o vývoji zahraniční a bezpečnostní politiky. Parlament může zase adresovat dotazy a doporučení Radě a vysokému představiteli (článek 36 Smlouvy o EU). Vzhledem ke své rozpočtové kompetenci se EP podílí na schvalování rozpočtu SZBP. Mezinárodní dohody uzavřené EU navíc vyžadují schválení Parlamentem.“ (Alžír 2020: 958, 960–961).

Ve stejném kompendiu je také přehledná kapitola o bezpečnostní a obranné politice. Odborná literatura hovoří o neformální moci s odkazem na možnosti vlivu, které přesahují formální smluvní pravomoci. To je vysvětleno na příkladu v této studii (také v příloze): Riddervold, M. & Rosén G. (2016) Trick and treat: jak Komise a Evropský parlament uplatňují vliv na zahraniční a bezpečnostní politiku EU, Journal of European Integration , 38: 6, 687-702, DOI: 10.1080/07036337.2016.1178737.

Jak správně uvádíte, požadavky Evropského parlamentu se většinou týkají obsahu zahraniční a bezpečnostní politiky a obranné politiky. Je tomu tak proto, že již výše zmíněný formální rámec je stanoven smlouvami a v současné době nelze předvídat žádnou změnu. Nicméně i zde lze nastavit akcenty, které jasně hovoří pro větší integraci. V roce 2020 Parlament jednu přijal rozlišení provádět společnou bezpečnostní a obrannou politiku. V „pevném přesvědčení, že strategická autonomie Evropy by měla zahrnovat i schopnost rozmístit ozbrojené síly na periferii EU“, vyzval Parlament k tomu, aby „byla přijata větší opatření ke společné obranné politice [...] a v konečném důsledku ke společné obraně“. stát se“. Ve svém rozlišení z března 2022 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky se Parlament vyslovil pro strategický kompas a zamýšlené vytvoření „síly rychlé reakce“. The Strategický kompas zase využívá smluvních možností evropeizace zahraniční politiky, což výslovně podporuje i Evropský parlament.

Doufám, že jsem vám mohl s těmito informacemi pomoci a rád vám zůstanu k dispozici jako kontaktní osoba.

S pozdravem

Daniel Caspary.

Poslanec Evropského parlamentu

-------------------------------------------------- -------------------------------------------------- --------------------

peter schulze 31.5.2023 15: 19

 

-----a ono (EP) se (poněkud) pohne.......

 

Vážený pane Caspary,

Mnohokrát děkujeme za rozsáhlou, ale podrobnou odpověď a pokračování naší „diskuse“, kterou pozorně sledují někteří naši členové, kteří se zajímají o téma bezpečnostní a zahraniční politiky EU a jejich další vývoj.

Prvotním dotazem bylo, jak si Evropský parlament představuje další vývoj, případně zda je spokojen s možnostmi, které nabízí stávající smlouvy (SFEU, SEU). ?

Jak správně uvádíte, „Evropský parlament (EP) v zásadě podporuje SZBP, ale v této oblasti politiky má pouze jednu omezenější spolutvůrčí moc. Zvláště důležité je pravidelné slyšení Evropského parlamentu před vysokým představitelem. Dále je musí informovat o vývoji zahraniční a bezpečnostní politiky. Parlament může zase adresovat dotazy a doporučení Radě a vysokému představiteli (článek 36 Smlouvy o EU). Vzhledem ke své rozpočtové kompetenci se EP podílí na schvalování rozpočtu SZBP. Mezinárodní dohody uzavřené EU navíc vyžadují souhlas Parlamentu.“

Der "formální rámec je stanoven smlouvami a nejsou v současné době předvídatelné žádné změny.

Možnosti vlivu parlamentu jsou spíše malé neformální machkteré jdou nad rámec formálních smluvních pravomocí,.......

 

O to více mě tedy překvapila nedávná tisková zpráva Výboru pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu (AFCO) z 24. května, která jasně ukazuje, že se EP v této otázce aktivně angažoval a souhlasil s doporučeními, že -

- v krátkodobém horizontu, v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině, Zelenou dohodou a revizí dlouhodobého rozpočtu EU by měl být využit nevyužitý potenciál překlenovacích klauzulí smluv, aniž by se vyhnuly otázkám změny smluv ,

- v tomto ohledu je třeba přezkoumat smlouvy EU tak, aby rozhodnutí o použití překlenovacích klauzulí (změna z principu jednomyslnosti na rozhodování kvalifikovanou většinou) nevyžadovalo jednomyslnost.

- tato změna by měla být pozvolná, pozvolná

krátkodobě do konce roku 2023, střednědobě do konce roku 2024 a dlouhodobě po volbách do EP v roce 2024.

https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20230522IPR91613/passerelle-mechanism-the-key-for-a-more-effective-and-flexible-eu

 

do passerelles "můstkových" klauzulí

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN-DE/TXT/?from=EN&uri=LEGISSUM%3Apasserelle_clauses

O doporučeních se má hlasovat na plenárním zasedání Evropského parlamentu na červencovém dílčím zasedání ve Štrasburku, které se poté bude jmenovat „Doporučení jsou předána Radě a vysokému představiteli (článek 36 Smlouvy o EU) k dalšímu provádění.

 

Závěr:

Těmito doporučeními Evropský parlament stále v přiměřené době reagoval na návrhy Konference o budoucnosti Evropy, i když ne, jak někteří doufali a přáli si, silným posunem k zásadním změnám smluv, s nimiž stále více aktivní role, které byly dlouhodobě praktikovány, budou právně zdokumentovány a potvrzeny Evropskou komisí a Parlamentem ve smlouvách.

Existuje alespoň naděje, že jde o první účinný krok k silnější a suverénnější Evropské unii.

Jako občané zapojení do Evropské unie jsme z těchto dalších kroků nadšeni a vývoj budeme s velkým zájmem sledovat.

 

S pozdravem Evropan

peter schulze

Předseda Europa-Union Mannheim


Zobrazení stránky: 3.437 | Dnes: 35 | Počítá se od 22.10.2023. října XNUMX
  • Dodatek: Inflace je silnější než před eurem?

    Ne. Euro existuje již 25 let. V průměru Eurosystém (ECB + národní centrální banky) dosáhl inflačního cíle v letech 1999 až 2020 výrazně lépe, než tomu bylo dříve. Fáze současné inflace v důsledku koronavirové krize a úzkých míst dodávek a energetické krize vyhnala v letech 2021 a 2022 ceny po celém světě nahoru. Inflace od konce roku 2022 nepřetržitě klesá a opět se blíží 2 %.
    Společná měna navíc dala Evropě stabilitu v různých krizích.
    Společná měna podporuje domácí trh a pomohla Německu dosáhnout silné exportní výkonnosti.

    • Děkuji, váš příspěvek jsem umístil do příslušného fóra. Rád vás také odemknu pro fórum, abyste se tam také mohli aktivně zapojit.

  • K zápisu z diskusní skupiny „Evropa teď!“ bych rád dodal, že my účastníci jsme také debatovali o tom, jak se Evropa stala „přirozenou“, zvláště pro nás mladší. Mnoho z nás to nezná jinak. Cestujte bez hranic, plaťte eurem, žádné celní poplatky při nákupu online, jiný způsob téměř neznáme. Je důležité demonstrovat tyto svobody, abychom vzbudili zájem v Evropě.
    Stejně tak se většina skupiny shodla, že se nebojíme, ale spíše pociťujeme obavy a nejistotu, když sledujeme aktuální vývoj.

    • Jak jsme byli schopni určit, poločas rozpadu takových kol nestačí k naplnění fóra ani vzdáleně. Tam, kde se nezávaznost stala zásadou, musíte skutečně přemýšlet o zcela nových komunikačních kanálech.