Quote by peter schulze dne 5. března 2023 ve 12:26 hodin

úvod:

Ruská útočná válka proti Ukrajině, která začala 24. února 2022, dala nový impuls k vytvoření obranné unie EU.

dosud Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) zavedená Lisabonskou smlouvou z roku 2009 je nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie (SZBP).

SBOP je hlavním politickým rámcem, jehož prostřednictvím členské státy rozvíjejí evropskou kulturu strategické bezpečnosti a obrany a společně řeší konflikty a krize. Vzhledem k napjatému geopolitickému kontextu byla SBOP v posledním desetiletí jednou z nejrychleji se vyvíjejících oblastí politiky. 

V GASP a GSVP podle čl. 23 - 46 Smlouvy o Evropské unii (SEU, Lisabonská smlouva z roku 2009) Evropská rada (předsedové vlád členských států EU) a Rada Evropské unie ve formaci ministrů obrany všechna zásadní rozhodnutí.                                                                         

Rozhodnutí o SBOP přijímá Evropská rada jednomyslně chycen, jen v pár důležitých výjimky, která se bude týkat Evropské obranné agentury (EDA). kvalifikovanou většinou.

Loděnice Evropská komise a Evropský parlament mít pouze Právo na slyšení a právo na informace. (Výbor EP pro zahraniční věci, lidská práva, společnou bezpečnostní a obrannou politiku.

Opatření GSDP nepodléhají judikatuře Evropský soudní dvůr.

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (od prosince 2019 také hovorově známý jako ministr zahraničí EU Joseph Borrell), který zároveň působí jako místopředseda Evropské komise (VP/VP), hraje ústřední institucionální roli. Předsedá Radě ministrů obrany pro zahraniční věci, což je rozhodovací orgán EU pro SBOP. Jeho úkolem je předkládat návrhy v oblastech SBOP členským státům. On provozuje Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a Evropská obranná agentura (EDA).

Tady je Politický a bezpečnostní výbor (PSK), kterou tvoří velvyslanci členských států a rozvíjí nové strategie pro důležitý vývoj ve světovém dění.

42 odst. 3 SEU zavedl evropskou politiku v oblasti schopností a vyzbrojování a stanovil, že EDA „v případě potřeby plní své úkoly v Spojení s Komisí“ (čl. 45 odst. 2 SEU), zejména s ohledem na politiku EU v oblasti výzkumu, průmyslu a cestování do vesmíru.

Článek 21 SEU uvádí, že multilateralismus je jádrem vnější činnosti EU. EU se zavázala k různým rámcům pro posílenou koordinaci a spolupráci, zejména s Spojené národy a NATO, ale také s dalšími regionálními organizacemi, jako je Africká unie.

Je jich také několik další instituce:                                                                                                                                                                                                  

Der Vojenský výbor EU (EUMC) sestává z náčelníků štábů zastoupených svými vojenskými zástupci, kteří obvykle zastupují svou zemi v personální unii s EU a NATO. Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem a radí PSK ve vojenských otázkách. Udržuje vztahy s dalšími mezinárodními organizacemi a zeměmi mimo EU a NATO. Je také zodpovědný za vojenské řízení operací a poskytuje vojenské vedení vojenskému štábu. Předseda se účastní zasedání Politického a bezpečnostního výboru, Vojenského výboru NATO a Rady – v druhém případě, kdy je na programu vojenská otázka.

Der Vojenský štáb EU (EUMS) je součástí Evropské služby pro vnější činnost. Mezi její úkoly patří včasné varování, vyhodnocování situace a strategické plánování a v případě krize určování, evidence a rozmístění mnohonárodních ozbrojených sil, většinou v koordinaci s NATO. EUMS určuje „jak“, „pokud“ leží na politické úrovni.

Der Výbor pro civilní aspekty krizového řízení rozvíjí cíle civilního plánu EU a odpovídá za jejich realizaci. Dává doporučení a vyjádření PSK a dalším orgánům zastupitelstva. Kromě toho je od roku 2001 v generálním sekretariátu Rady policejní jednotka pro plánování a provádění policejních misí EU.

Loděnice civilní/vojenská buňka EU bude v EUMS zařízený. Obvykle bude Vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) NATO nebo národního velitelství. Za tohle, jeden Plánovací buňka EU ve SHAPETU NATO bylo vyzváno k uzavření ujednání o spojení s EUMS. Kromě toho má být v EUMS zřízena plánovací buňka, kterou lze v případě potřeby využít. Bude podporovat členské státy EU při identifikaci krizí a v civilních operacích, které kombinují a plánují civilní a vojenskou složku. Kromě toho bude podporovat národní centrálu.

Úkolem Evropská obranná agentura (EDA) podporuje členské státy a koordinuje jejich spolupráci v oblasti vojenského výzkumu, plánování a nákupu vyzbrojování. Tím se má dosáhnout synergických efektů mimo jiné v podobě úspory nákladů.                                                                                       

Das Satelitní centrum Evropské unie (EUSC) v Torrejónu (nedaleko Madridu, Španělsko) pozoruje Zemi a vytváří satelitní snímky a mapy, zejména ve službách SBOP. EUSC proto hraje důležitou roli, zejména při předcházení konfliktům a jejich sledování

Das Institut Evropské unie pro bezpečnostní studia (ISS) v Paříži vytváří studie, které tvoří základ pro jednání a rozhodnutí v rámci EBOP.                       

Loděnice Pracovní skupina East StratCom (Tým strategické komunikace Východ) Evropského úřadu pro vnější činnost EU (EEAS) pro strategickou komunikaci působí od 1. září 2015 s cílem čelit probíhajícím ruským dezinformačním kampaním a vypracovat návrh akčního plánu pro strategickou komunikaci. (EuvsDisinformation campaign.) Hybridní válka kombinuje armádu s ekonomickými prostředky a propagandu v médiích a sociálních médiích, aby podněcovala napětí a rozsévala zmatek. Využití dezinformací jako nástroje hybridní války má ovlivnit veřejné mínění a podkopat důvěryhodnost státních institucí. Hybridní aktéři využívají celé spektrum od cíleného ovládání diskuzí na sociálních sítích až po manipulaci či falšování informací na zpravodajských portálech. „East StratCom Task Force“ spolupracuje s Centrem excelence strategické komunikace NATO, vyměňuje si s ním informace a společně bojuje proti „hybridním“ hrozbám.

další vývoj:

Od roku 2016 put vysoký představitelin Federica Mogheriniová – od roku 2019 Joseph Borrell -- Evropská rada předsedů vládGlobální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“ které jsou každoročně revidovány v koordinaci s Radou, Komisí EU a Evropským parlamentem.

Strategie stanoví 5 priorit;                                                                   

- bezpečnost Evropské unie,
- odolnost států a společností ve východních a jižních sousedstvích EU,   
- integrovaný přístup k řešení konfliktů,
- regionální zakázky založené na spolupráci,                                                 
- globální správa pro 21. století.

V listopadu 2016 HR rovněž předložila Radě „Prováděcí plán pro bezpečnost a obranu“, který zahrnoval koordinovaný výroční přezkum obrany CARD) a nová jednotná Stálá strukturovaná spolupráce Pesco (Permanent Structured Cooperation), která nyní zahrnuje 46 projektů.

HR zároveň jeden předložil evropský akční plán  v obranné oblasti (Evropský obranný akční plán, EDAP) dříve, s návrhy pro a Evropský obranný fond (EDF) se zaměřením na obranný výzkum a budování kapacit včetně, které byly také realizovány.

V roce 2021 a Strategický kompas vyvinutý za účelem definování a hodnocení bezpečnostních a obranných strategií EU na příštích pět až deset let.

Na pozadí ruské útočné války proti Ukrajině byly provedeny rozsáhlé změny strategického kompasu, aby se zohlednila destabilizace evropského bezpečnostního řádu.

Na zasedání Evropské rady ve dnech 24.-25. Současný strategický kompas byl schválen v březnu 2022 během francouzského předsednictví v Radě Evropské unie. Hlavními cíli jsou doporučení a řešení v oblastech: krizového řízení, odolnosti, kapacit a partnerství. 

Závěr:

„Obranný svaz“ byl pouze koncept, poprvé navržený v roce 2003 Joschka Fischer a jeho tehdejší francouzský kolega Dominique de Villepin byl navržen, ale dosud se na něj vztahovala „Společná bezpečnostní a obranná politika“, která je zase regulována odlišně od obvyklých struktur Společenství (Komise, Parlament, Rada).

Dosud nedošlo k žádné komunitarizaci, ale související akce jsou velmi běžné.

Mise a operace krizového řízení a společná stálá spolupráce ozbrojených sil jsou nejviditelnějším a nejhmatatelnějším vyjádřením Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).

V důsledku ruské války proti Ukrajině se však v rámci EU začíná zviditelňovat druhá úroveň, a to Evropská komise.

Komise ve skutečnosti nemá politický mandát v užším slova smyslu, ale má za úkol na jedné straně dohlížet na implementaci a dodržování smluv EU a na straně druhé vypracovávat návrhy zákonů a následně je předkládat Parlamentu a Rada jako dva politické rozhodovací orgány předložené k projednání a usnesení.

Při vypracovávání společných postojů v Radě se však Komise EU krátce před ruskou invazí na Ukrajinu ukázala jako nejprofesionálnější a technicky nejlépe postavená ze tří institucí EU a nejschopnější v této krizi jednat. Rychle a cílevědomě rozvinula dosavadních 10 balíčků sankcí proti Rusku a stala se hybnou silou vstupu Ukrajiny do EU, ačkoliv Rada by měla být v této věci vlastně vedoucí institucí.

Krátce poté, co se EU rozhodla prolomit „tabu“ ohledně financování nákupu a dodávek zbraní na Ukrajinu, se Komise ujala úkolu pomoci členským státům koordinovat a financovat jejich dodávky zbraní.

Byla to také první konzultace mezi Evropskou komisí a vládou aktivní válečné zóny.

Zdá se, že tento vývoj ignoruje Parlament.

Zatím není předvídatelné, jak a kdy tento vývoj stále rostoucí integrace a spolupráce povede ke skutečné obranné unii, možná s vlastní centrální službou/ministerstvem a evropskou ozbrojenou silou/armádou.

Zkušenosti a společné úsilí o řešení mimochodem ukazují, jak silné a efektivní jsou evropské smluvní struktury smluv EU z roku 2009 stále, protože opakovaně umožňují překvapivá flexibilní řešení.

První obrysy budoucí evropské obranné unie lze vidět z řady úspěšných opatření a řešení.

Určitě to však souvisí s dalším vývojem Evropské unie ve „stále silnější unii prohlubováním a rozšiřováním“, která by podle představ evropských federalistů JEF, EUD, UEF a dalších měla vyústit ve federální evropskou Stát.

Pozadí:

PESCO – konkrétní projekty s německou účastí

Dosud bylo ve třech projektových kolech schváleno 46 aktivních projektů Stálé strukturované spolupráce. Celkově slouží k odstranění nedostatků ve schopnostech identifikovaných Evropskou obrannou agenturou v plánu rozvoje schopností (CDP), a tím k posílení akceschopnosti EU.

Spektrum sahá od vývoje podvodních dronů pro boj s mořskými minami až po zřízení střediska pro kontrolu katastrof a vývoj systému ochrany přístavů a ​​námořních cest. Mezi další projekty patří zřízení síly rychlé reakce na obranu před kybernetickými útoky nebo další vývoj bitevního vrtulníku Tiger. Jádrem projektů je, aby EU a její členské státy mohly úspěšně (společně) působit v operacích a misích. Základními požadavky na to jsou dovednosti, interoperabilita, stejné standardy, školení a především: důvěra. 

U každého projektu PESCO se koordinace ujal zúčastněný členský stát.

Německo v současné době koordinuje šest projektů stálé strukturované spolupráce:

Stavba jednoho Evropská lékařská velitelství EMC (European Medical Command) a projekt pro Zlepšení schopnosti členských států EU reagovat na krize EUFOR CROCE, (Krizová operace sil Evropské unie, jádro operace). Kromě toho bude Německo spolu s partnery projektu Vytvořte celoevropskou síť logistických center, abyste mohli rychle přesouvat jednotky a materiál. Kromě toho má Německo koordinaci pro zlepšení geografická, meteorologická a oceánografická informační podpora GeoMETOCGeo-meteorologická a oceánografická (geometeorologické a oceánografické) misí a operací, jakož i pro rozvoj spolupráce pro provoz a využití euro dron přijato. Německo navíc kontroluje zřízení centra CIDCCC (Koordinační centrum kybernetických a informačních domén) za koordinaci výměny informací v oblasti kybernetických a IT informačních technologií.

Projekt koordinace výcviku vojáků pro výcvikové mise EU, EU TMCC (European Union Training Mission Competence Centre), byl nyní dokončen.

Jaký je vztah mezi PESCO a NATO?

Vojenská spolupráce členských států EU doplňuje spolupráci v Severoatlantickém obranném paktu NATO. Tyto dvě organizace si navzájem nekonkurují. NATO také těží z efektivnější EU, jejíž spojenci tvoří vojensky silný evropský pilíř v transatlantické alianci a přebírají větší mezinárodní odpovědnost.

Zásada jednomyslnosti - rozhodnutí kvalifikovanou většinou (BQM) přechodná ustanovení (passerelles)

Rozhodnutí ve Společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) jsou přijímána zpravidla jednomyslně.

Jedním ze způsobů, jak tento princip oslabit, je "konstruktivní abstinence" (čl. 31 odst. 1 pododstavec 2 SEU), pokud se členský stát zdrží jednomyslného hlasování a může toto zdržení se odůvodnit formálním prohlášením. V tomto případě není tento členský stát povinen provést rozhodnutí, ale musí uznat, že rozhodnutí je pro Unii závazné, a zdržet se všeho, co by mohlo odporovat nebo bránit činnosti Unie. Stejně tak by ostatní členské státy měly respektovat rozhodnutí zdržujícího se členského státu.

V řadě případů, které jsou zakotveny v čl. 31 odst. 2 SEU, však kvalifikovaná většina:

- když Rada přijímá rozhodnutí o akci nebo postoji Unie na základě rozhodnutí Evropské rady o strategických zájmech a cílech Unie podle článku 22;

- pokud Rada jednající na návrh předložený jí vysokým představitelem (vysokými představiteli) na žádost Rady
Evropská rada z vlastního podnětu nebo z podnětu vysokého představitele přijímá rozhodnutí o činnosti nebo postoji Unie;

- když Rada přijme rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí o akci nebo postoji Unie;

- když Rada jmenuje zvláštního zástupce podle článku 33.

Smlouva o Evropské unii však obsahuje dvě bezpečnostní opatření ke zmírnění kvalifikované většiny. Prvním bezpečnostním opatřením jeustanovení o nouzové brzdě" (čl. 31 odst. 2 Smlouvy o EU), který umožňuje vyhnout se formálnímu hlasování, když členský stát oznámí svůj záměr postavit se proti rozhodnutí kvalifikované většiny ze závažných důvodů vnitrostátní politiky, což musí rovněž uvést.

Vysoký představitel poté spolupracuje s dotčeným členským státem na nalezení přijatelného řešení. Není-li takového řešení dosaženo, může Rada kvalifikovanou většinou zajistit, aby byla záležitost předložena Evropské radě k jednomyslnému rozhodnutí.

Druhé bezpečnostní opatření je stanoveno v čl. 31 odst. 4 SEU, podle kterého jsou rozhodnutí s vojenskými důsledky vyňata z BQM.

-------------------------------------------------- -------------------------------------------------- --------------------

 

Dne 12. září 2018 vydala Komise sdělení, v němž projednávala způsoby, jak Pasachová doložka v oblasti SZBP aplikovat. Základní myšlenkou bylo posílení role EU na mezinárodní scéně. Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2018 předseda Komise Jean-Claude Juncker již vyzval EU, aby se „postavila na vlastní nohy“ a posílila mezinárodní roli eura. K urychlení a zefektivnění rozhodování EU vyzvala i francouzsko-německá deklarace z Mesebergu.

Přestože postupné reformy zavedly hlasování kvalifikovanou většinou pro většinu oblastí politiky, v oblasti SZBP zůstává pravidlem jednomyslnost.

Jak vysvětlila Komise, hlavní nevýhodou jednomyslnosti v SZBP je to, že brání rychlému dosažení soudržných stanovisek, na jejichž základě může EU na mezinárodní scéně jednat rozhodně. Zavedení hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech SZBP by proto mělo pozitivní účinky, protože by EU umožnilo jednat efektivněji z pevných a soudržných pozic a reagovat na naléhavé výzvy zahraniční politiky. To by také zvýšilo odolnost EU tím, že by členské státy chránily před tlakem ze strany třetích zemí. Komise netvrdí, že všechny problémy v oblasti SZBP lze vyřešit pouze QM. Vzhledem k potřebě vyvážit zájmy členských států a prosadit pozici EU v bilaterálních vztazích by však QM mohla vést k určitým zlepšením, zejména s ohledem na to, že Rada sama může jednat v oblastech politiky, kde je QM normou (např. formální hlasování a přijímá rozhodnutí konsensem.

V této souvislosti Komise požádala členské státy, aby zvážily případy, kdy by QoM mohla mít pozitivní dopad a nabídnout přidanou hodnotu.

Rada požádala Komisi, aby nesouhlasila se společnými postoji k SZBP nebo souvisejícím záležitostem, pokud by k tomuto účelu mohly být použity nástroje stanovené Smlouvou.

Kromě toho Komise požádala Radu, aby neuplatňovala právní rámec SZBP na vnější aspekty politik, které se řídí SFEU, a tím zneužívá zásadu jednomyslnosti.
Komise rovněž doporučila použití překlenovací doložky v těchto třech oblastech:

- Lidská práva na mnohostranných fórech
Vzhledem k tomu, že lidská práva jsou všeobecná a nedělitelná a že Unie musí být jednotná a zároveň usilovat o politickou jednotu a důvěryhodnost jako měkká síla, Komise doporučila, aby byly postoje EU sdělovány na mezinárodních fórech, o nichž se v současnosti rozhoduje konsensem, místo toho rozhoduje kvalifikovaná většina. Komise například navrhla, aby Evropská rada přijala rozhodnutí na základě čl. 31 odst. 3 Smlouvy o EU, jímž Rada rozhoduje o postojích EU k otázkám lidských práv na mezinárodních fórech kvalifikovanou většinou.

-  Vydávání a novelizace sankčních předpisů.
Sankce jsou velmi mocným nástrojem, který může EU využít k posílení svého programu zahraniční a bezpečnostní politiky. Na tomto pozadí byla tato restriktivní opatření v posledních letech často používána k prevenci, zastavení a ovlivnění zahraničního politického vývoje a k vyvíjení ekonomického a politického tlaku. V případě změn seznamů omezujících opatření EU, o nichž rozhodla OSN, nebo – pokud změny nebyly politicky výbušné – samotná EU, Rada již rozhodla kvalifikovanou většinou. Komise však doporučila, aby QM podle čl. 31 odst. 3 SEU byla vždy uplatňována a aby Evropská rada jednomyslně přijala rozhodnutí, jímž Rada rozhodne o stanovení sankčních režimů kvalifikovanou většinou.

- Civilní společná bezpečnostní a obranná politika
Civilní mise Společné bezpečnostní a obranné politiky jsou důležitým nástrojem, který může EU využít k reakci na pokrizové krize a zapojení se do nich, aby podpořila vnitrostátní orgány a místní komunity. Aby však bylo možné překonat výzvy, musí být rychle použity. Ve složitém politickém prostředí, které se neustále mění, se efektivní a agilní řízení stává rozhodujícím faktorem.

Na základě čl. 31 odst. 3 Smlouvy o EU Komise navrhla, aby Evropská rada přijala rozhodnutí, která stanoví, že všechna rozhodnutí týkající se civilní společné bezpečnostní a obranné politiky budou přijímána kvalifikovanou většinou.

Komise navrhla zahájení misí pro budování kapacit v oblasti právního státu a reformy bezpečnostního sektoru, protože jsou spojeny s dalšími nástroji, o nichž se rovněž rozhoduje kvalifikovanou většinou.