mírové hnutí

Foto příspěvku: Ukázka | © Shutterstock

Když si vzpomenu na mírové hnutí, myslím na ty lidi, kteří se organizovali již v 19. století a následně spojili své síly s evropskými federalisty v roce 1946 a světovými federalisty v roce 1947.

Její časopis, který stojí za přečtení i dnes, je zemřít Mír počkej, který byl založen v roce 1899 a který byl nástupcem časopisu „Die Waffen Nieder!“ (1892-1899). Rád bych zmínil zejména Hans Wehberg, který byl v letech 1924 až 1962 jeho redaktorem a který přispěl nejen k evropskému sjednocení, ale i evropským federalistům.

Je příznačné, že po druhé světové válce se Friedens-Warte a její vydavatelé záměrně distancovali od nového „mírového hnutí“, které jsem já sám mohl zažít pouze jako vrhač kamenů a Molotovových koktejlů a které, zejména v mém rodném městě, bylo vyznačující se tím, že šlo o americké a stejně tak diskriminované a hanobící německé vojáky.

Zvláštní agresivita a perfidnost členů a sympatizantů tohoto nového typu „mírového hnutí“ také vedla k přesvědčení mnoha vojáků, že vojáci NATO jsou dnes jediným skutečným mírovým hnutím v naší zemi vedle federalistů a spoluobčanů, kteří jsou údajně tak mírumilovná spíše pátá kolona sovětského systému.

Dodnes není v Heilbronnu známo, kolik heilbronských vojáků, ať už Američanů nebo Němců, přišlo o život ve službě naší zemi od konce poslední války, ani kolik z nich se stalo obětí uvolněných matic kol nebo jiných ošklivých útoků. .

Dodnes se každý rok připomíná jen velmi tragická nehoda na Waldheide, při níž v roce 1985 zemřeli tři američtí vojáci.

Nejen, že tato nehoda byla od počátku přehnaně zveličená a politicky využívána tzv. „mírovým hnutím“, ale navíc jsou tři mrtví každoročně a bez milosti zneužíváni k čistě politickým účelům – politika už nemůže být ohavnější.

Dobrých 30 let po pádu zdi a konci sovětského systému je opravdu nejvyšší čas, aby si tito tři mrtví konečně odpočinuli a všichni heilbronští vojáci, kteří položili své životy za mír, naši svobodu a naši demokracii, společný památník.

Bylo by hezké, kdyby tento památník našel své místo na Hafenmarktturm a my Heilbronneři pak mohli společně připomínat naše mrtvé bez jakékoli stranické politiky nebo ideologického otřesu, včetně samozřejmě Američanů.