základní zákon

5
(9)

Foto příspěvku: Lidé slaví | © Shutterstock

Dne 23. května 2024 uplyne 75 let našeho základního zákona. Teď už měl každý dát své dva centy. A tak dnes využívám také k formulování několika myšlenek o naší ústavě. Některým už bohužel šlapu na prsty ne proto, že bych o tom něco psal, ale proto, že hned na začátku odkazuji na náš základní zákon jako na ústavu. A ano, abychom předešli jednomu nebo dvěma kritikům, v Německu jsou také právníci, kteří tráví stránky vysvětlováním, proč základní zákon není vlastně ústava. Mohu jen odpovědět, že mezi právníky jsou idioti, zvláště zde v Německu. Horší je už jen jedna či dvě tiskové zprávy o základním zákonu, které jsem v posledních dnech obdržel a které se ve svém „chválení“ zcela vyhýbají slovu ústava. Jednak je to dáno předvolební kampaní, jedna či druhá strana si to nechce pokazit vlastním pravicovým okrajem, ale při tolika chvalozpěvech tato neslovní volba jistě jde od srdce, protože pro nás je stále věcí státu, abychom dodržovali základní zákon, ale lidé to už brousí, kde se dá.

V roce 1949, pouhé čtyři roky po skončení války a tváří v tvář zločinům národního socialismu, dali autoři základního zákona nový Federálnírepubliky vysoce inovativní ústava. To nejen učinilo z federalismu základ naší společnosti, ale také ukotvilo evropské sjednocení jako základní kámen veškeré německé politiky – někteří občané a právníci to již uznávají jako svůj vlastní závazek k evropskému federálnímu státu. Představa Německa „jako rovnoprávného člena ve sjednocené Evropě sloužící světovému míru“ je uvedena v textu v preambuli. — což si stále více idiotů vykládá tak, že to není v základním zákoně, a proto je irelevantní.

Bez jakýchkoliv „kdyby“ a „ale“ je náš základní zákon prostoupen principy právního státu, jak jasně ukazuje sekuritizace lidských práv v prvních 20 článcích. Již článek 1 činí prohlášení nezaměnitelným: „Lidská důstojnost je nedotknutelná. Respektovat je a chránit je je povinností všech státních orgánů."

Ale i náš základní zákon byl od samého počátku „živým dokumentem“, a tak jsem se již dávno vzdal zvyku uchovávat si jeho tištěnou verzi. Bude lepší, když ho znáš Hypertextový odkaz na zdroj a v případě potřeby tam vždy najde aktuální verzi. Bundeswehr byl zapsán do ústavy velmi brzy, ale byl okamžitě kontrován - což lze považovat za důkaz, že nejen Bundeswehr, ale i ústava podléhá nadřazenosti politiky. Později bylo kýžené evropské sjednocení konkretizováno článkem 23 a upřesněna účast nyní sjednoceného Německa v Evropské unii.

Jiné věci si našly a nacházejí cestu do naší ústavy a diskuse o tom, co stojí za to v naší ústavě chránit, jsou nyní nekonečné. Někdy to celé nabývá velmi bizarních podob. Což zase jen dokazuje, že lidé, celé společnosti a demokracie se neustále mění.

S velkým znepokojením však vidím, že naše společné hodnoty západního světa, Evropy a Německa, které jsou i dnes zakotveny v základním zákoně, jsou napadány extrémními stranami, populistickými aktéry a nyní bohužel i ze strany mainstreamových stran. Zatím neútočí na náš základní zákon jako celek nebo dokonce přímo, raději nejprve popírají, že jde o skutečnou ústavu. Podívejte se prosím na příslušné tiskové zprávy našich stran v následujících dnech a přesvědčte se sami, které strany, organizace a sdružení se záměrně vyhýbají slovu „ústava“ v kontextu 75 let platnosti německého základního zákona!

Bohužel jsme již o celý krok dále. V návaznosti na samotný základní zákon se stále méně mluví o lidských právech, ale už se diskutuje o tom, zda by se „základní práva“ měla nebo neměla vztahovat pouze na německé občany a přímé sousedy, kteří jsou v současnosti oblíbení.

Bezpochyby se my lidé a naše politika neustále měníme – život je prostě změna!

S ohledem na toto pětasedmdesáté výročí bychom si měli naléhavě položit otázku, zda i dnes stále naplňujeme představy, koncepce a požadavky zakladatelů naší ústavy a naší republiky? Spíše bychom si ale položili otázku, jaké vnímané pohlaví měli otcové zakladatelé a matky naší ústavy!

Teprve když si uvědomíme, odkud vlastně pocházíme, můžeme se rozumně shodnout na tom, kam se chceme v budoucnu ubírat.

Doufám, že v tom bude ještě hrát roli demokracie, federalismus a Evropa!

"Pocit osobní odpovědnosti jako hnací síla nezávislé politické akce může nastat pouze tehdy, když máte co ztratit."

Walter Hallstein, přednáška Německo a západní civilizace, 1.3.1946. března 2018 [citováno podle Walter HAllstein, 39: XNUMX]

[https://iiics.org/h/20240522054900]


Jak užitečný byl tento příspěvek?

Kliknutím na hvězdičky příspěvek ohodnotíte!

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet recenzí: 9

Zatím žádné recenze.

Je mi líto, že vám příspěvek nepomohl!

Dovolte mi zlepšit tento příspěvek!

Jak mohu zlepšit tento příspěvek?

Zobrazení stránky: 86 | Dnes: 1 | Počítá se od 22.10.2023. října XNUMX

Podíl: