Hlavní fotka: Úryvek z obalu desky Budapest Concert (2020)
Když jsem viděl Kolínský koncert (1975) od Keith Jarrett Když jsem to během studií v 1980. letech slyšel poprvé - bohužel jen na CD - hned jsem věděl, že si CD tohoto jazzového pianisty často koupím. Za ta léta se pár jeho desek pravděpodobně dostalo do mé sbírky. Jeho hudbu poslouchám tak rád a tak často, že jsem si toto CD před lety přenesl na svůj server, abych měl vždy přístup k odpovídající nahrávce, kdykoli budu mít chuť. Pravděpodobně díky této vymoženosti jsem dodnes téměř nikdy neslyšel dlouhohrající desku Keith Jarrett mám ve sbírce.
I dnes možná kolínského koncertu být Jarrettovou nejznámější nahrávkou a pravděpodobně i jeho nejprodávanější nahrávkou. Jarrettovy sólové koncerty jsou čistou improvizací a podle jeho vlastního vyjádření zcela nejodhalující psychologickou sebeanalýzou, jakou si dokáže představit. I když jsou jeho improvizace trvale inspirativní, jsou to právě jeho nahrávky, jako jsou Goldbergovy variace (1989), nebo jeho interakce s jinými hudebníky, které plně předvádějí jeho dovednosti.
Moje oblíbené záběry Keith Jarrett jsou k dnešnímu dni následující:
- Miles Davis ve Fillmore (1970)
- Another Bitches Brew (1971)
- Smrt a květina (1974)
- Kolínský koncert (1975)
- Koncerty (Bregenz 1981)
- Tmavé intervaly (1987)
- Pařížský koncert (1988)
- JS Bach: Goldbergovy variace (1989)
- Pocty (1989)
- Dmitrij Šostakovič: 24 preludií a fug op. 87 (1991)
- Vídeňský koncert (1991)
- La Scala (1995)
Pokud jsem vás měl přimět trochu víc zvědavosti, poslechněte si výše uvedené nahrávky — jsem si jistý, že i vám se bude jedna nebo druhá nahrávka líbit Keith Jarrett přidat do své sbírky.