Foto příspěvku: role toaletního papíru | © Pixabay
Že jednou napíšu článek o toaletním papíru, mě nenapadlo ani v nejdivočejších snech. Jelikož ale bydlím ve čtvrti, kde už několik dní není k dispozici toaletní papír a navíc mám úplně normální zažívání, začínám mít své myšlenky.
Stále věřím v dobro v lidech a ještě více ve fungující tržní ekonomiku, takže jsem se zatím zdržel výroby vlastního toaletního papíru.
Ale je úžasné, co se stane, když se běžná životní situace lidí najednou trochu změní. To potvrzují především ti, kteří dlouhodobě tvrdí, že naše společnost je zcela přesycená a již velmi klesla.
A pro ty, kteří prostě nechtějí věřit, že se mezi námi vždy najde spousta „prdeláků“, zkusí své štěstí v psychoanalýze, aby našli věrohodnější důvody pro hromadění toaletního papíru. Ale i tito přicházejí velmi rychle do „anální fáze“ a pak rádi mluví, vědecky podložené, o análních postavách.
Nechci zacházet zase tak daleko a po krátkém přezkoumání své teze obvoláváním dalších měst jsem došel k závěru, že je to pouze otázka inteligence.
Čím hloupější – kvalitativně i kvantitativně – jsou lidé ve vašem okolí, tím méně toaletního papíru najdete v regálech supermarketů a drogerií.
Proto staré německé přísloví "Hloupější, než policie dovoluje" musí nyní znít takto: "Hloupější než Aldi a Lidl umí dodat toaletní papír."
„Jak se jeho [lidské] vědomí rozšířilo a diferencovalo, tak jeho morální povaha zaostávala. To je velký problém, který dnes před námi stojí. Samotný rozum nestačí."
Carl Jung, Neobjevené já (2006 [1958]: 98)
