literární zážitek

5
(1)

Foto příspěvku: Blitz | © Obrázek od PIRO na Pixabay

Nejsmutnější literární zážitek jsem zažil v K3. Dlouho jsem se sám pokoušel podívat na zlověstný Kleist Archive Sembdner, i když jsem vlastně nevěděl, co si s Kleistem počít. Na rozdíl od městské knihovny byl přístup do archivu většinou uzavřen.

Jednoho dne se mi ale podařilo získat přístup zadním schodištěm a kromě spousty zamčených místností jsem našel i pár zaprášených polic s památkami Käthchen. Vzrušující na tom je, že moji rodiče si pár těchto panenek sami koupili, takže jsem tam našla něco, co jsem už znala.

Mimochodem Kleistův archiv Sembdner pochází od sběratele jménem Helmut Sembdener, který v určitém okamžiku už nevěděl, co dělat se všemi Kruschty, rychle prodal cennosti ze své sbírky zájemcům a všechny ostatní prodal v maskovací kampani města Heilbronn – proč nikdo nemůže říct dnes Sembnder rozhodně našel blázna.

Již v roce 1991 jsme byli v Heilbronnu informováni o tomto převratu a jako štěstí byl na léta uvolněn zaměstnanec města, aby se o tuto sbírku staral. A pravděpodobně to byl tento pán Gunther Emig, který jsem tam pak našel v místnosti archivu.

V té době byl tak zaneprázdněn výzkumem a dalšími aktivitami, že mě nebyl schopen zbavit mé stále probíhající frustrace z kyselých testů a také mi nedat alespoň něco Heinrich von Kleist smířit se.

Naopak, tato návštěva byla spíše návštěvou pohřebního ústavu a už tehdy mi vnukla myšlenku získat alespoň skutečné poklady archivu a přenést je do Archivu německé literatury v Marbachu; nápad, který mimochodem později také Gunther Emig měl by.

Smutný a pravděpodobně největší zbytek lze ještě bezpečně vysypat na Vogelsang a areál využít k novému účelu, např. B. pro městskou knihovnu.

Městské zastupitelstvo se však nedávno rozhodlo, že tento „německý kulturní statek“ – ať už z jakéhokoli důvodu – bude v Heilbronnu nadále ctít, podobně jako městské modely v Síni cti, z nichž ten nejdražší, který byl nedávno zakoupen pro BUGA, je pravděpodobně ztracený.

Mám podezření, že heilbronnské městské rady nikdy nemusely číst „Käthchen von Heilbronn“ nebo že jim jejich rodiče tyto panenky záměrně zatajovali, což by mohlo vysvětlit tuto heilbronnskou käthchenmánii. V každém případě předpokládám, že do Kleistova archivu zatím nikdo z našich místních zastupitelů nezabloudil.


Dodatek 11.5.2023

Heilbronner Voice dnes zveřejnil dopis redaktorovi Gunther Emig (11.5.2023: 21)

Ošumělý

V letech 1992 až 2000 jako ředitel městské knihovny, v letech 2000 až 2018 jako ředitel Kleist Archive Sembdner, bylo mým úkolem nakupovat ze skrovných pozůstatků soukromé sbírky, která byla předtím přes mé varování prodána jinde. šíleně nadsazená cena od města byla nucena něco udělat. Měl jsem velké štěstí, že jsem to mohl udělat díky svým osobním znalostem a dovednostem. Jako průkopník internetu v humanitních vědách mi bylo v roce 1996 se zvláštním povolením povoleno umístit Kleist Archive Sembdner na internet. Internetová přítomnost zajistila nejen ocenění v tehdejším počítačovém světě, ale také uznání mezi německými kolegy. Veškerou práci, jak technickou, tak obsahovou, jsem za ta léta dělal já. S nákupem Sembdner v roce 1990 se nedalo předvídat, že se karty po sjednocení v Kleistově aféře zamíchají, ale jistě bylo vidět, že federální vláda, stát a město Frankfurt (Oder) zaplatily sedmimístné částky. pro posílení Kleistova muzea ve Frankfurtu. Pozornost se postupně přesunula z Heilbronnu do Frankfurtu. Z toho mohly být vyvozeny důsledky. Co zůstává? Trocha glamouru z minulosti, kvůli kterému se stále cítíte neopodstatněně, abyste si mohli nasadit klobouk. Jak ošuntělé.

Gunther Emig, Niederstetten
vaše zpráva pro mě

Jak užitečný byl tento příspěvek?

Kliknutím na hvězdičky příspěvek ohodnotíte!

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet recenzí: 1

Zatím žádné recenze.

Je mi líto, že vám příspěvek nepomohl!

Dovolte mi zlepšit tento příspěvek!

Jak mohu zlepšit tento příspěvek?

Zobrazení stránky: 5 | Dnes: 1 | Počítá se od 22.10.2023. října XNUMX

Podíl: