migrační pohyby

5
(3)

Vybraná fotografie: Uprchlický tábor v Shinkiari, Pákistán | © Pixabay

Motivován nedávnými politickými prohlášeními, že v současnosti musíme prožívat „uprchlickou krizi“ a že lidé mají být stále více degradováni k věci, píšu o různých migračních pohybech – fakt, který politici po desetiletí zcela ignorují. – a navrhnout možná řešení, jako by se dalo lépe vyrovnat se současnou situací, která je nešťastná pro všechny zúčastněné.

Migrační pohyby jsou staré jako dějiny lidstva. Všichni naši předkové pocházeli z Afriky, kam se vystěhovali asi před 100 000 lety a následně se dostali do Evropy asi před 30 000 lety. A od té doby dochází z různých důvodů k opakovanému stěhování národů z Východu na Západ s cílem Evropy a od novověku ještě dále do Ameriky.

Dá se předpokládat, že migrace východ-západ je nepřetržitý pohyb lidí z Asie a Blízkého a Středního východu.

My Evropané jsme se také vždy účastnili těchto migračních pohybů a v průběhu staletí jsme osídlili americký kontinent a Austrálii.

Vlny imigrace a emigrace jsou tedy součástí našich životů a obvykle se liší pouze počtem lidí, kteří pravidelně přijíždějí. Dá se předpokládat, že tato migrace přispěla ke zdraví a stabilitě naší populace a byla pro nás Evropany zásadní v poválečné a epidemické době. Musíme také předpokládat, že těmto vlnám přistěhovalectví vděčíme za naši vlastní evropskou kulturu; my Evropané jsme dnes proto produktem těchto probíhajících imigračních pohybů.

Novinkou pro většinu z nás je však intenzita a kvalita současných „toků uprchlíků“ do Evropské unie. Tento vývoj je však patrný již desítky let a nejpozději od 1970. let minulého století na to vědci a zainteresovaní občané znovu a znovu upozorňují; možná si někteří pamatují britské televizní drama z roku 1990 Pochod.

Abychom lépe pochopili současnou situaci, která jistě ohrožuje i nás Evropany, je zapotřebí podrobnější zkoumání aktuálních migračních pohybů.

Nejprve bych chtěl zmínit neustálé vnitroevropské migrační pohyby, které mají hlavní příčinu v odlišných podmínkách evropské bezpečnosti a prosperity a také v pracovních příležitostech. Na jedné straně zahrnujem i migrační pohyby tradičně neusazených skupin obyvatelstva v Evropě a na druhé straně imigrační snahy části populace v severní Africe, která se vždy považovala za součást Evropy.

Zadruhé je tu imigrační hnutí z východu, které probíhá po tisíciletí, přičemž nečínské nebo neindické obyvatelstvo nadále migruje na západ a hledá svůj nový domov v Evropě nebo mimo ni.

Za třetí uvádím migrační pohyb „válečných uprchlíků“ z Blízkého a Středního východu, kteří již nechtějí nebo nemohou odolávat katastrofálním podmínkám ve svých domovských zemích, které přetrvávaly léta.

K těmto třem různým migračním pohybům v poslední době přibyly další dva, které jsou svou kvalitou a z toho vyplývajícími důsledky pro Evropu jedinečné a v konečném důsledku přinejmenším zpochybní existenci Evropy -- tak jak ji známe.

Toto čtvrté a pravděpodobně nejvýznamnější imigrační hnutí pro Evropu pochází od skupin lidí ze subsaharské Afriky, kteří musí poprvé po 100 000 letech opustit svůj kontinent, jen aby si mohli zajistit svou holou existenci.

Kvalitou unikátní pátá imigrační vlna přichází od čínských a indických částí obyvatelstva, které se chopí příležitostí takzvané globalizace a zaplňují mezery, které jsme v Evropě vytvořili, hledají kvalifikovanou práci nebo berou možnost založit vlastní podnikání.

Dohromady se zdá, že všech těchto pět imigračních pohybů do Evropské unie zcela překvapuje nebo přetěžuje všechny odpovědné osoby v současnosti v Evropě.

Populismus, akcionismus a rigidní šoky v současnosti nahrazují hledání vhodných možností jednání a nadále tak oddalují nevyhnutelnou politickou diskusi o celoevropské imigrační politice přijatelné pro všechny zúčastněné. Následujícími návrhy bych rád přispěl k této nezbytné diskusi.

První vlnu imigrace by mělo být možné spravovat podle pravidel, která platí jednotně pro Evropu.

Jednou z možností by bylo, že občané EU zůstanou ve svých příslušných sociálních systémech bez ohledu na to, kde v EU se nacházejí, nebo že odpovědné státy budou muset svým občanům vyplácet kompenzační platby. Na druhou stranu by občané, kteří nejsou občany Unie, měli být převedeni do celounijního sociálního systému.

Správa druhé vlny imigrace by měla vycházet z potřeby EU po kvalifikovaných pracovnících a měla by být regulována evropským imigračním zákonem.

Jediný způsob, jak se vyrovnat s třetí vlnou imigrace, je přispět k politické stabilitě v zemích původu prostřednictvím odpovědné evropské zahraniční a bezpečnostní politiky; to může zahrnovat i vojenské operace.

Právo na azyl musí být regulováno jednotně v celé Evropě – včetně zřízení „bezpečných míst k pobytu“ mimo Evropu. Evropský imigrační zákon, který má být vytvořen, by také mohl mít ulehčující účinek a zmírnit tlak na „přijímací střediska“ pro žadatele o azyl. 

Ani evropský zákon o přistěhovalectví již nebude moci vyhovět čtvrté vlně přistěhovalectví. EU musí co nejrychleji splnit svou odpovědnost vůči Africe a alespoň zastavit další vykořisťování tohoto kontinentu členskými státy EU a konečně vytvořit evropskou rozvojovou politiku, která nebude sloužit pouze jako opatření k vytváření pracovních míst pro občany EU, kteří jsou jinak obtížné umístit nebo prosadit své vlastní ekonomické zájmy. Mělo by se také zvážit poskytnutí prostředků Africe, aby mohla konečně fungovat nezávisle prostřednictvím evropských kompenzačních plateb.

Páté vlně přistěhovalectví je třeba čelit sociální a vzdělávací politikou, která bude co nejjednotnější v celé Evropě, aby většina občanů EU mohla i nadále obsazovat nebo vytvářet potřebná kvalifikovaná pracovní místa.

"Jediní lidé, kteří vidí celý obraz... jsou ti, kteří vystoupí z rámu."

Salman Rushdie, Země pod nohama (2000: 43)

Jak užitečný byl tento příspěvek?

Kliknutím na hvězdičky příspěvek ohodnotíte!

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet recenzí: 3

Zatím žádné recenze.

Je mi líto, že vám příspěvek nepomohl!

Dovolte mi zlepšit tento příspěvek!

Jak mohu zlepšit tento příspěvek?

Zobrazení stránky: 13 | Dnes: 1 | Počítá se od 22.10.2023. října XNUMX

Podíl: