Foto příspěvku: Občan | © Robert Kneschke, Shutterstock
Znovu a znovu slyšíme odpovědné občany. V 1980. letech dokonce existovala politická strana, která se tak nazývala. Od konce 1970. let jsem se však odvolával na více filozofický pohled na tento termín, spojující zralost se sebeurčením a osobní odpovědností. Původcem této myšlenky pravděpodobně bude Immanuel Kant byli, když se zabýval otázkou, co je to vlastně osvícení?
„Osvícení je vynoření se člověka ze své nezralosti, kterou si sám způsobil. Nezralost je neschopnost používat svou mysl bez vedení druhého. Tato nezralost je způsobena sama, pokud její příčinou není nedostatek porozumění, ale nedostatek odhodlání a odvahy ji použít bez vedení druhého. saper aude! mějte odvahu použít své vlastní porozumění! Tak zní motto osvícenství. ... Lenost a zbabělost jsou důvody, proč tolik lidí ... stále rádo zůstává nezletilých po zbytek života.“
Immanuel Kant, Co je osvícení? (1784)
Ale co vlastně dělá odpovědného občana? Snažím se to vysvětlit tak, že tuto otázku zredukuji na tři pojmy, a to odpovědnost, vzdělání a dobrovolnictví, a vysvětlím je stručně a úderně.
Verantwortung
Odpovědností je vykonat svou vojenskou službu, náhradní službu nebo alespoň společenský rok pro naši společnost.
Odpovědností není uprchnout do Západního Berlína, abyste se vyhnuli odvodu nebo si nechali vystavit falešné zdravotní potvrzení. Ani jednoduše vzdát se společenského roku, protože je dobrovolný.
Odpovědností je dokončit co nejlepší vzdělání a přispět tak k tomu, aby naše ekonomika a společnost prosperovala a náš stát dostával potřebné peníze z daní.
Odpovědností je nezůstávat pod svými kapacitami a připravit tak společnost o případné a potřebné daně nebo být pro společnost dokonce zátěží.
Vzdělání
Vzdělání je občanská povinnost. To znamená, že celoživotní vzdělávání není jen samozřejmost, ale nezbytnost pro pokrok jednotlivých občanů i společnosti.
Vzdělání z nás všech dělá lepší lidi a má bezprostřední vliv na všechny oblasti lidského soužití.
Celoživotní vzdělávání také zaručuje, že nezbytný sociální pokrok nebude zdržován nebo ponechán na další generaci.
Kdo se obejde bez vzdělání a neustálého učení, škodí nejen sobě, ale především společnosti a životnímu prostředí. Zničení naší přírody je důsledkem odepření vzdělání.
Dobrovolnictví
Člověk je zoon politik a žije tuto povahu v dobrovolné práci. Účelem dobrovolné práce není umožnit jednotlivým občanům co nejlevněji si zajistit vlastní obživu.
Čestné funkce určují velkou část života každého zodpovědného občana. To provází od útlého věku, později i vedle práce a rodiny až do důchodového věku, přičemž každý jedinec si musí dávat velký pozor, aby čestné funkce doprovázel především pro druhé a ne jako samoúčelný a později čistý sebezaměstnání proti vlastní vůli nudy.
Dobrovolnictví s sebou nese velkou zodpovědnost, je nezbytnou součástí každé fungující společnosti a při zneužití škodí všem a všem.
Závěr
Věřím, že jsem zodpovědného občana popsal velmi dobře, protože v konečném důsledku nejde o to chtít, ale pouze umět a dělat.
Zejména v naší společnosti je velmi, velmi mnoho zodpovědných občanů, kteří je stále drží při životě. Všichni ostatní jsou jen kecy.
"První podmínkou dobrého občana v této naší republice je, že bude schopen a ochoten unést svou váhu."
Theodore Roosevelt, Projev v New Yorku (11. listopadu 1902)
