V mládí jsem kdysi patřil ke kmeni Grenzlandů (112) v Heilbronnu, který v té době tvořili pouze chlapci a mladí muži. A na tuto dobu rád vzpomínám i dnes, zvláště když jdu kolem rodného domu, Cäcilienbrunnenhaus.
Později jsem rozvinul jiné zájmy a práce pěšáka mě pohltila natolik, že jsem skauting úplně ztratil ze zřetele. Ale pořád jsem si nechal ZimeZum a svou starou uniformu.
A když už jsem na skauting opravdu nemyslel, musel jsem si uvědomit, že můj švagr je a dodnes je skrz naskrz skaut. To mě zase vedlo k tomu, že jsem v kmeni 141 našel nový kmen a své staré skautské vybavení pro majitele, který si toho váží lépe než já.
O desítky let později se znovu ukázalo, že svět je opravdu malý, když jsem při svém posledním profesionálním úkolu narazil na soudruha, který byl alespoň tehdy členem kmene Frontier.
Dodatek 22.10.2021:
„Za více než 60 lety práce skautů a mládeže v kmeni Grenzland musíme bohužel udělat tlustou čáru. Za spolupráci děkujeme nespočtu příznivců z okolí. Rádi bychom také poděkovali všem zájemcům, kteří nám až do konce ukázali, že stojí za to vyzkoušet vše, abychom vytvořili budoucí vyhlídky kmene. Tento úspěch nám byl bohužel odepřen. S melancholií zaznívá z našich úst naposledy: "Sbohem, bratři, celý návrat je nejistý...". Jedno je ale také jasné: jakmile se stanete skautem, zůstanete jím po celý život. A tak se těšíme na budoucnost...
Jménem kmenového vedení a všech pohraničníků vám přejeme vždy dobrou cestu!“
"Být v armádě je jako být ve skautu, až na to, že skauti mají dohled dospělých."
Tento citát je připisován Blake Clarkovi.
