Příspěvek foto: Neckarbogen | © Shutterstock
Pokud má město to štěstí, že je schopno vybudovat čtvrť od nuly, je třeba předem vzít v úvahu několik zásadních úvah.
Patří sem mimo jiné i určení, jak bude nový provoz regulován, a zajištění toho, aby nejen příjezdy a odjezdy byly rychlé, a to bez zbytečného zatěžování sousedních okresů, ale i to, kam „dostane své“ i sám stojící provoz v okrese. místo k pobytu".
Podle mého názoru koncept povinné infrastruktury přichází se spoustou dalších detailů, jako jsou: B. Telekomunikace, odpadové hospodářství i vzdělávací a zásobovací zařízení zahrnují také bezpečnostní koncept, který zajišťuje všestrannou pohodu občanů a nabízí ochranu a pomoc zejména těm slabším.
Vrcholem celé věci je však koncepce ochrany životního prostředí a přírody, která zajišťuje, aby se v nové čtvrti vyplatilo bydlet nejen všem obyvatelům, ať už lidem, zvířatům či rostlinám, a jejich návštěvníkům, ale především aby nová čtvrť je udržitelně integrován do celkového městského biotopu a propojen se sousedními biotopy. Na celém světě již existují dobré příklady – včetně měst s více než milionem obyvatel.
Pokud máte velké štěstí, jako zde v Heilbronnu, můžete vybudovat čtvrť na řece, která je svými potoky dokonce propojena s vašimi vlastními městskými lesy a městskými parky, můžete také maximálně využít udržitelnost a kvalitu životní naběračka.
Je však třeba si hned od začátku uvědomit, že optimální networking láká nejen lidi, ale i zvířata, která, pokud nemají možnost se v nové čtvrti sami usadit, by si chtěli pobyt alespoň dočasně užít .
Poslední incidenty na Neckarské zatáčce, kdy se kachňata utopila alespoň v jednom ze stávajících jezer, naznačují, že v rozvoji této nové čtvrti, která je pro Heilbronn velmi důležitá, existují další a pak také mnohem závažnější nedostatky v plánování.
Navíc se nabízí, alespoň pro mě, otázka, zda noví lidští obyvatelé čtvrti budou rádi žít společně s přistěhovalými obojživelníky, plazy, ptáky a hmyzem a zda to znamená zvýšení jejich vlastní kvality života?
Pokud to obyvatelé odmítají, je třeba si položit otázku, jak odepřít pobyt nežádoucím obyvatelům, aniž bychom ohrozili celkovou ekologii města a existenci našich již tak oslabených populací zvířat.