Foto: Spolkový kongres 2009, delegáti z Bádenska-Württemberska | © EUBW
Loděnice EVROPSKÁ UNIE Německo (EUD) je politické a nestranické občanské hnutí v celoevropské síti Unie evropských federalistů (UEF), která od roku 1946 pracuje na základě Hertensteinského programu pro demokratický a federální evropský stát v míru, svobodě a prosperitě.
Společně s jejím sdružením mládeže Mladí evropští federalisté je členem sítě Evropský. hnutí Německo (EBD), která je součástí dříve diskutovaného European Movement International (EMI).
EUD je federálně rozdělena do 16 státních sdružení, které lze dále dělit na okresní, oblastní, okresní, městská nebo místní sdružení. Kromě toho v současnosti existují další podsdružení v Bruselu, Lucemburku a Dublinu, která otevírají dobrovolné pole působnosti členům EUROPA-UNION tam žijícím.
Nejvyšším orgánem je Federální kongres, který tvoří delegáti všech státních sdružení a delegáti nezávislých sdružení. Dalšími orgány jsou Federální výbor, rovněž složený z delegátů z dílčích útvarů, a Výkonný výbor, který je volen každé dva roky Federálním shromážděním. Členům výkonného výboru předsedá prezident EUROPA-UNION Německo, který má podporu od čestného generálního tajemníka EUROPA-UNION Německo a spolkové kanceláře se sídlem v Berlíně, kterou tvoří na plný úvazek federální manažer s dalšími zaměstnanci. a stážisté.
Poskytováním informací o politickém, sociálním a kulturním vývoji v Evropě, podporou tolerance a mezinárodního porozumění mezi národy Evropy a podporou kontaktů s našimi evropskými sousedy chtějí evropští federalisté objasnit existenciální význam procesu evropské integrace a informovat občané o potřebě osobního Závazky vůči Evropě sjednocené v rozmanitosti jsou přesvědčivé.
Dobrovolná práce evropských federalistů se odehrává především na místě v příslušných místních a okresních sdruženích, které v ideálním případě byly také ustaveny jako registrované sdružení, a mohou proto prokázat vysokou úroveň nezávislosti, což je zcela v souladu s jejich vlastními federálními a vedlejší hodnoty.
Proto jsou v Německu velmi odlišné EUROPA-UNIE. Šířka pásma sahá od velmi politicky aktivních sdružení, která chtějí co nejrychleji vytvořit evropský federální stát nebo Spojené státy evropské, přes sdružení, která by upřednostňovala zachování statu quo, až po sdružení, která se čistě zabývají podporou oddanosti více rozptýlená Evropa a lepší mezinárodní porozumění.
Těchto asi 300 nezávislých sdružení dnes dokáže znovu a znovu formulovat své vlastní představy o naší Evropě, předkládat je k diskusi na příslušných národních shromážděních a zajistit, aby Federální kongres přijímal usnesení, která stále určují směr naší společné Evropy.
Již několik let jsem přítomen jako delegát Spolkového sjezdu i Spolkového výboru na příslušných jednáních těchto orgánů. Z mého spolkového pohledu je to jediná skutečná a pravidelná příležitost, kde se setkávají aktivnější členové příslušných okresních a místních sdružení z celého Německa a nyní i ze tří existujících „enkláv“ (Brusel, Lucembursko a Dublin) a mohou se navzájem vyměňovat; motto je zde velmi jednoduché: 'Nemusíte stále znovu vynalézat kolo, můžete se hodně naučit ze zkušeností, chyb a úspěchů jiných sdružení!' To je o to důležitější, čím méně povzbuzení dobrovolní aktivisté dostávají na místní úrovni, a proto mohou na těchto setkáních „dobít baterky sebedůvěrou a nadějí“ a vrátit se do svých příslušných sdružení posíleni novými nápady a impulsem. V důsledku toho často dochází ke konstelacím spolupráce, která by bez těchto setkání pravděpodobně nikdy nevznikla.
Dalším úkolem těchto orgánů je rozhodovat o žádostech, které se v ideálním případě – zdola nahoru – podávají primárně do Federálního kongresu prostřednictvím příslušných okresních a zemských svazů, a to není radno podceňovat, jsou pravidelně vyúčtovávány výkonným výborem. požadovat a v případě potřeby provést úpravy.
Jak je ve federálních sdruženích obvyklé, výkonný výbor a příslušní státní manažeři, kteří mají více koordinačních a méně administrativních úkolů, by mohli být velmi štíhlí a soustředit se na reprezentaci sdružení navenek a prosazování rozhodnutí sdružení.
Vzhledem k historii našeho spolku a k tomu, že občanské a především spolkové zastoupení je v Německu velmi rozdílně rozmístěno, je třeba vzít v úvahu, že jak předsednictvo, tak i státní exekutiva jsou nuceni tyto nedostatky kompenzovat a vytvářet tzv. a udržovat struktury v oblasti tak, aby evropští federalisté mohli pokrýt celé Německo a nabídnout zájemcům alespoň jedno místní kontaktní místo.
Z tohoto důvodu musí tyto rady zůstat poněkud „větší“ než obvykle, alespoň dokud se v celém Německu nevytvoří životaschopné federální struktury s občanskou angažovaností.
Kromě toho musí federální sdružení kompenzovat nedostatek jazykové rozmanitosti způsobený národním státem tím, že „nahrazuje“ evropské federalisty nedostatkem znalostí cizích jazyků a odpovídající kulturní zkušenosti na evropské úrovni a také působí jako „prostředník“ mezi evropské asociace a jednotlivých členů.
Tento nedostatek jazykové kompetence, který se mimochodem vyskytuje ve všech větších národních státech, bude pravděpodobně i nadále důvodem, proč se „národní sdružení“ budou i nadále etablovat jako „nejdůležitější kontaktní místo“ pro evropské federalisty, na úkor evropské sdružení a naše evropské hnutí jako celek v případě našeho federálního sdružení by vytváření „enkláv“ mohlo ještě více oslabit evropskou úroveň našeho sdružení.
Pokud jste teď trochu zvědavější, doporučuji přečíst si moji knihu Evropa je pro každého!
Můžete také získat další podrobnosti o knize zde najít