Američané

Přidat fotku: Vlajka USA | © Pixabay

Nejen od osvobození Německa od národního socialismu v roce 1945 jsou Američané nedílnou součástí našeho města, protože německo-americké vztahy jsou mnohem hlubší, ale bez zásluh amerických vojáků z let 1945 až 1992 pro naši zemi obecně a zejména touha ponížit město Heilbronn.

Nejpozději od 18. století Němci emigrovali, někdy i hromadně, do Spojených států amerických a od té doby neustále docházelo ke zpětným migracím, návštěvám z USA a především americké podpoře nejen Německo zbývající rodinní příslušníci.

Faktem ale také je, že Američané po skončení druhé světové války výrazně ovlivnili panoráma města Heilbronnu a pravděpodobně také tvořili v Heilbronnu do roku 1992 největší menšinu.

Američané bydleli nejen v četných kasárnách v Heilbronnu i mimo něj, ale byli také vítanými nájemníky bytů a domů. Nejen prodejci aut v Heilbronnu, taxislužby a především restaurační průmysl by v této rozmanitosti, množství a kvalitě bez našich amerických spoluobčanů jen stěží existovali.

Za to, že Heilbronn je nyní napojen na zásobování vodou Bodamského jezera, vděčíme také Američanům, kteří nejprve požadovali vodní nádrž „Schweinsberg“ o objemu 24.000 XNUMX m³ pro své níže položené kasárny.

Pro nás Heilbronnery, kteří jsme žili v Heilbronnu od 1950. do 1990. let minulého století, bylo asi nemožné nezapojit se do hovoru s Američany nebo dokonce pěstovat známosti a dokonce i přátelství. A každoroční německo-americký folkový festival mnohým, včetně mě, chybí.

A tak není divu, že v Heilbronnu stále žijí Američané, kteří zde zůstali z lásky nebo jen proto, že se jim v Heilbronnu líbí.

Můj vztah k Američanům byl zpočátku rodinný, protože jedna teta se provdala za amerického vojáka z Neckarsulmu a další tetě se podařilo s pomocí americké rodiny z Heilbronnu emigrovat do USA.

Později to byl sport, který mě spojil s americkými spoluobčany, protože mladší vojáci vždy hledali kluky, kteří by s nimi hráli basketbal nebo trénovali teakwondo, což americká komunita měla vždy k dispozici vynikajícím trenérům. rád vzpomínám Mars Sagario a jeho tréninky zpět. I při tanci se vždy našly styčné body, protože američtí rodiče, alespoň za mého mládí, také rádi posílali své děti do taneční školy.

V poslední době jsou mé vztahy s americkou komunitou profesionálnější, protože jako voják, když jsem v Heilbronnu, rád využívám místní kasino nebo využívám PX, protože jsem se naučil milovat arašídové máslo, popcorn a zmrzlinu. od mého mládí.

Zajímavé je, že moje budoucí manželka si po vyučení v bance a pobytu v USA našla práci v americké bance, která v té době provozovala pobočky mimo jiné v kasárnách v Heilbronnu.

Je pravda, že mezi civilním obyvatelstvem Heilbronnu a jejich posádkou byly vždy neshody, ale ty jsou neodmyslitelnou součástí všech posádkových měst, a proto nesvědčí o špatném vztahu mezi Američany a námi Němci nebo o „americkém“ pochybení, ale pouze o čistém jednom jednotlivci, nechat zredukovat.

Naopak, mnoho lidí v Heilbronnu od samého počátku považovalo své americké spoluobčany za čisté okupanty, a tím i prohranou válku ne za osvobození od teroristického režimu, ale za další ostudnou národní porážku.

K tomu se přidal naprostý rasismus, který překvapivě podpořilo nemálo lidí z Heilbronnu: nápisy „OFF LIMITS“ si jistě všichni ještě dobře pamatujeme.

Na začátku nebo v polovině 1980. let jsem musel na vlastní kůži zažít, že to byl v Heilbronnu velký problém, když jsem bezmyšlenkovitě přivedl dva černé africké soudruhy na pár dní do Heilbronnu; Stále mám hezké vzpomínky na strnulý šok ve tvářích mnoha lidí v Heilbronnu, kteří si dříve zvykli na černé americké vojáky.

Na vrcholu studené války se naši američtí spoluobčané stali projekční plochou pro veškerou nenávist a všechny předsudky Páté kolony, která měla přinejmenším v té době také v Heilbronnu velmi mnoho a velmi aktivních členů.

S koncem studené války a znovusjednocením Německa se všichni shodli, že Maurové splnili svou povinnost a jednomyslně požadovali a podporovali přesun amerických sil.

Na jednu stranu byly opuštěné majetky USA a Bundeswehru nesmírně cenné pro další rozvoj Heilbronnu, na druhou stranu ale také Heilbronn odchodem Američanů hodně ztratil.

Protože město Heilbronn zchudlo, stejně jako po vyhnání a vyvraždění našich židovských spoluobčanů, odchodem našich spoluobčanů z USA - i když to na peněžence není hned znát.