Foto příspěvku: Procházka po pláži
Obsah
Děti
Mark Zuckerberg a Elon Musk chtějí bojovat, oba to nedávno rozšířili prostřednictvím svých příslušných kanálů sociálních médií. Musk si směl vybrat místo konání podívané a vybral si pro ni Las Vegas.
Oba jsou velmi úspěšní podnikatelé, kteří vyrůstali ve velmi ideálních podmínkách pro sebe, tedy v západním světě, a mohli se plně a výhradně věnovat své kariéře. Jiní mezitím dělali „špinavou práci“ při budování, ochraně a udržování demokracie i tržní ekonomiky.
Kéž je těmto pánům dán úspěch. Nemohou ale jen tak dál slavit své úspěchy v klíně luxusu a přitom tajně snít o americkém prezidentství, kde jako Superman vládnou svému okolí?
To, co nyní oznamují téměř současně, je výplodem nezbedných chlapců, kteří nemají ani zákonného zástupce, ani sousedovy děti, které by jim stáhly kalhoty, ani nemají velikost či dokonce pokoru na to, aby veškeré své bohatství využili k tomu, aby smysluplně přispěli společnosti. , kterým nakonec vděčí za vše, čeho dosud dosáhli.
Nezbývá tedy než doufat, že ani jeden z nich neudělá kariéru u republikánů a že si stejně jako většina ostatních miliardářů chtějí krátce před vlastní smrtí koupit svou spásu prostřednictvím domnělých darů a dobročinných organizací. Naši společnost neposouvají dál, ale vysílají jiné signály než okázalý boj, na kterém oba jistě vydělají.
Nakonec si však musíme všichni položit otázku, co jsme udělali z naší společnosti? A ti, kteří se dosud vyznačovali pouze dezercí a vyhýbáním se, by si měli nejprve poslechnout, co říkáme my občané, než budou chtít znovu ovládnout tolik potřebnou debatu.
konverzace
I když jsem tento týden trochu zaneprázdněnější než obvykle, v posledních dnech proběhla jedna nebo druhá velmi dobrá konverzace, bohužel vše bez kávy. Zvláště mě potěšilo, když se u mě večer zastavil jeden z lidí, se kterými jsem mluvil, a seznámil mě s naší společnou vášní. Dnes večer budu v Karlsruhe, protože tamní okresní sdružení EUROPA-UNION slaví výročí. Bohužel tento týden nestihnu splnit všechny žádosti o rozhovor. Doufám, že příští týden budu zase aktuální. Kdo ví, třeba to s tou kávou na rozhovor zase vyjde.
A pak snad bude na druhém konci světa fungovat nejen pro mě důležitý telefon, který by všem zúčastněným hodně usnadnil.
moltke
Po léta jsem nejen četl jeho knihy a spisy, z nichž některé pravděpodobně napsali jeho důstojníci, ale také je sbíral. Jeden z mých čtenářů mě nedávno upozornil na knihu, ve které vystupuje mimo jiné Moltke, a zeptal se mě na můj názor. Zdá se, že se na několik let stalo poněkud populárnějším, alespoň ve světě poradců, citovat osvědčené a docela kompetentní důstojníky. Ale pravděpodobně jen proto, že si někteří poradci myslí, že jimi mohou vyniknout z příliš velké smečky.
A tak se stává – čehož se bylo vlastně třeba obávat – že méně vtipní konzultanti a autoři Moltkeho nejen nesprávně citují, ale ani mu nerozumí.
Dnes jsem si přečetl knihu tohoto renomovaného konzultanta („management classic“) a ke svému potěšení jsem zjistil, že autor (2021 [2011]: 92) reprodukoval Moltkeho nejcitovanější slova v angličtině, ale stále správně. To je pro něj dokonce velmi důležité, protože ke konci knihy (2021 [2011]: 262) v poznámce píše, že právě tento citát je často chybně citován. Což na celé věci působí trochu legračně, jelikož na začátku knihy nechává říci kolegu zmíněným nepravdivým citátem.
Celá věc se stává tragickou, když se autor ihned po správném Moltkeho citátu příslušně vyjádří, což jasně dokazuje, že Helmuth von Moltke nemohl vůbec pochopit, a už vůbec ne tento citát!
Což zase umožňuje závěry, proč tolik Moltkeho špatně cituje. Protože jak je vidět nebo číst stále častěji, na vybudování celých kariér to stačí. A protože autor také stránky dlouhé Carl von clausewitz vystupuje, mohl se stát jedině bestsellerem.
Zdržuji se jmenování autora a jeho knihu jen hodím do popelnice. On i kniha si nezaslouží zde na blogu další zmínku.
