Příspěvek: Stará radnice / Úřad pro registraci občanů Sontheim | © Von Wkynast – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=35381086
Obsah
Měsíc
Sebastian Schaffer dnes vydala další píseň. Doufám, že moji čtenáři budou rádi poslouchat. Mimochodem, Sebastian má nedávno svůj vlastní web: SebastianSchaffer.com
sontheim
Třetí nejstarší z heilbronských vesnic se má pomalu, ale jistě rozvíjet v metropolitní čtvrť, což lze jen uvítat. A tak vůbec nechápu, že tamní okresní poradní sbor je proti plánované novostavbě hotelu.
Pozemek je dlouhodobě nevyužitý pozemek, ze kterého nebyl dříve požadován park ani sportoviště a jehož využití jako hřiště bylo rovněž vyloučeno.
Nyní tam má vyrůst 140lůžkový hotel se 100 parkovacími místy a dokonce dalšími 70 místy pro kola. To druhé vůbec nechápu, protože kdo přijede přes den do Heilbronnu na kole a večer se nevrátí domů?
Je to pravděpodobně jen ústupek budoucích provozovatelů hotelů místním zvláštnostem a zvláštní citlivosti naší městské správy. Hotelový řetězec Hampton, který nyní patří společnosti Hilton, provozuje přes 2 500 hotelů po celém světě, a proto může být pouze přínosem pro Heilbronn. Plánovaný tříhvězdičkový plus hotel obsluhuje trh, který je v Heilbronnu žádaný. Ukazuje to mimo jiné aktuální „downgrade“ Hotelu am Stadtbad ze čtyř na tři hvězdičky.
Nedivil bych se, kdyby vedení města inzerovalo nový hotel v Sontheimu jako první německý „radhotel“. O to víc, když tam o ubytování žádají vlastně celé skupiny motorkářů.
přestat
Moji rodiče, oběma už kolem 80 let, rádi jezdí městskou hromadnou dopravou. Nedávno dorazili na autobusovou zastávku na třídě naproti poště po poněkud zdlouhavé procházce centrem města. Bohužel všechna místa byla obsazená, ale spekulovali, že jim místo nabídnou mnohem mladší lidé z Heilbronnu.
Když se otec začal potácet, procházka pro něj byla asi příliš dlouhá, muž s migračním původem, který si vychutnával kávu hned za autobusovou zastávkou, vyskočil a přinesl mu židli z kebabárny. Krátce nato dal každému z mých rodičů láhev vody a nakonec položil židli zpět.
Když se teď chytím za nos, můžu říct, že bych své místo na zastávce dal k dispozici ještě staršímu člověku. Ale jestli bych zašel tak daleko jako ten pán s imigrační historií, o tom musím pochybovat.
Mé poděkování patří neznámým pánům a obsluze kebabárny, protože jejich zaměstnanci při zneužití jejich nábytku jistě mohli zasáhnout.
Tento malý příběh opět dokazuje, že slušnost, slušné chování a vstřícnost nemají nic společného s původem.
„Neexistuje žádný vnější znak zdvořilosti, který by neměl hluboký morální základ. Správné vzdělání by bylo takové, které by předalo toto znamení a zároveň důvod. Chování je zrcadlo, ve kterém každý ukazuje svůj obraz.“
Johann Wolfgang von Goethe, Volební spříznění, Z deníků Ottilie (1809: Část 2, Kapitola 5)
Vážený pane Kummerle,
Je skvělé, že jste popsal zážitek svých rodičů v současných letních vedrech na autobusové zastávce Allee. Neznámý muž, který někdy přišel do Heilbronnu „zvenčí“, dal staršímu Heinrichu Kümmerlemu sen. a pomohl své ženě. Myslím na často citované slovo Max Frisch „Zavolali jsme dělníky a lidé přišli.“ Pokud sledujete některé příspěvky v nedávné debatě, možná si myslíte, že země je kvůli migrantům na pokraji zhroucení. Historie ve skutečnosti znovu a znovu ukazuje, že imigrační země měly ekonomický, kulturní a lidský prospěch ze všech, kteří přišli.
S pozdravem a přáním všeho nejlepšího rodičům
Hans Müller