Příspěvek foto: Maškaráda | © Pixabay
Obsah
Dobrovolnictví
Co to má společného s dobrovolnou prací, když za ni dostáváte zaplaceno nebo si s ní dokonce vyděláváte? Je třeba si také položit otázku, proč chce správa regulovat a kontrolovat dobrovolnou angažovanost svých občanů a financovat ji ze svých peněz?
To se snad ještě dá pochopit, pokud administrativa dostává nová místa a úkoly, které již nemusí být obsazovány specificky pro administrativu kvalifikovaným personálem, a bude se tak dále rozšiřovat. A to pravděpodobně s cílem všech správ, nezávislých na jejich vlastní komunitě nebo zemi, aby mohly vést svůj vlastní život. — Ale to funguje dobře jen tehdy, pokud ještě existují občané, kteří mohou platit dostatečné daně.
Horší by bylo, kdyby šlo o známý socialistický model, který chce občana zcela zneschopnit, aby z něj následně vychoval lepší lidi. — Jak všichni víme, to nefunguje, pěstovat stromy z okapů a dělat z banánů luxusní zboží.
letní divadlo
Krokodýli v našich jezerech už dávno vyhladověli nebo zemřeli na úpal, a tak je dobře, že se nyní na začátku prázdnin můžete plně postarat o „genderování“. Dobrá příležitost obejít občana takříkajíc en passant, prosadit nepotřebnou věc, která učiní náš jazyk ještě nemluvnějším a ještě nečitelnějším.
Každému by mělo být jasné, že od posledních pravopisných reforem a prvních zákazů jazyků jsou i němečtí učenci stěží schopni zavrhnout němčinu, která je ještě napůl dostačující pro produktivní komunikaci – snad kromě trash show a politických rozhovorů, pro které právě takové jazyk je nutný, mimo jiné k odvedení pozornosti od chybějícího obsahu.
Nikoho tedy asi nepřekvapí, že ti, kteří jsou na jazyce závislí, se stále častěji obracejí k angličtině jako závaznému jazyku – tím se také ušetříte od zcela zbytečných bitev s redaktory, korektory nebo dokonce samozvanými odborníky na jazyky a také chrání autory před zákazem psaní.
administrativní poplatek
Slovo "administrativní poplatek" čtu dnes ráno poprvé a už si to pamatuji. Už jsem dva takové potkal. Před pár lety jsem byl na sobotní (!) dovolené se svou lepší polovičkou a dvěma malými dětmi. Už jsme nechali vlak a autobus za sebou a byli jsme nyní u brány v Tegelu, opět příliš brzy.
Když konečně začalo nastupování, přátelská letuška nám řekla, že malé děti už potřebují také vlastní pasy — my Němci žijící ve Štětíně jsme si toho asi ničeho nevšimli.
Zkrátka letadlo letělo na dovolenou bez nás. Co teď? Milí policisté na místě – pravděpodobně museli takové situace zažívat častěji – nás odkázali na úřad v centru města.
S přáteli a příbuznými ve vedlejším městském autobuse as trochou pomoci místních obyvatel jsme také našli zmíněný úřad. Po krátké odysei v chodbách impozantní vládní budovy jsme našli příslušné oddělení. Vešli jsme do kanceláře, našli tam rovnou dvě správní víly a krátce nato jsme měli v ruce dvě dětské propustky.
Zpět na letiště, ale bohužel ten den neletěla žádná letadla směrem, kterým jsme chtěli. Takže zpět na autobus s taškou a zavazadly, pak na vlak a zpět do Polska.
O dva dny později jsme konečně mohli odletět na naši zaslouženou dovolenou, a to díky dvěma administrativním vílám, které jednaly rychleji a úspěšněji než všichni ostatní, kdo se na věci podíleli.
Místo dne:
Jaké krásné časy to byly, když jste mohli svobodně cestovat!
narozeniny dne:
Dag Hammarskjöld
