7.5.02023

Příspěvek foto: Jízdní řád | © Dorothe na Pixabay 

Wahnsinn

Taková nemoc vlastně neexistuje, stejně jako obezita, lenost, hloupost nebo v poslední době tak populární syndrom vyhoření. Někteří lidé prostě tančí na jinou hudbu.

A tak jsem nejpozději od studia psychologie přesvědčen, že jde také jen o to, dostat co nejvíce bližních do nějakého povolání; a to se pravděpodobně změní až ve chvíli, kdy se nám podaří již nedefinovat život v pojmech práce.

Tuto knihu doporučuji všem, kteří se chtějí trochu více ponořit do normálního šílenství Michael Foucault: "Šílenství a společnost: Historie šílenství ve věku rozumu" (1961). A pokud se chcete tématem zabývat trochu rychleji, můžete se obrátit na článek hosta v New York Times (5.5.2023. května XNUMX), ve kterém Huw Green ptá se: „Jak mizerní máme být?“ – moji čtenáři to mohou udělat čtěte zde zdarma.

V tomto příspěvku bude John Rickman citováno takto: "Šílenství je, když nemůžeš najít nikoho, kdo by tě vydržel." A Derek Bolton správně tam poznamenává, že "Duševní porucha je víceméně cokoliv, za co se komunita rozhodne.“ a to nás přivádí zpět k tomu Michael Foucault bylo by. A ti o něco starší z nás si to jistě také pamatují Diogenes, který se prý procházel starověkým Řeckem nahý a masturboval.

A tak budeme i nadále vybírat mnoho nemocí a léků, které slibují vyléčení podle toho, co je aktuálně společensky vhodné a také slibují nejlukrativnější a nejlukrativnější zaměstnání.

Týden

Moje týdny jsou většinou stejně dlouhé a stále se skládají ze sedmi dnů. Od roku 1976 také začínaly v pondělí, na což jsem si tehdy trochu zvykal, ale dnes už je to samozřejmost. Podle rezoluce Organizace spojených národů je pondělí od roku 1978 mezinárodně prvním dnem v týdnu, takže neděle spolu se sobotou se stala víkendem. Což mimo jiné vedlo k tomu, že jsme do konce mých školních dnů neměli v sobotu žádnou školu.

Dnes se tedy mohu ohlédnout za velmi bohatým týdnem. Hned na začátku jsme vtancovali do máje, pak nový měsíc přivítali májovou párty, užili si dva štamgasty a směla jsem pracovat i jako mentorka, lektorka a lektorka čtení. A moje jízda autobusem meseno k tomu opět patřila.

Celé jsem to mohl korunovat tanečními lekcemi a pobyty v městském bazénu. Bohužel a docela překvapivě jsem se také mohl věnovat svému internetovému připojení a k němu připojeným zařízením, které se po dobrých dvou dnech online nápovědy a servisních botů zase vyřešilo samo. Což mě těší, ale zároveň mě to trochu zaráží. Další překvapení jsem zažil, když jsem musel znovu aktivovat své dovednosti inDesign. Podařilo se mi sice znovu seznámit se softwarem, ale potřebné změny v daných souborech mě velmi rychle upozornily na to, proč existují profesionální agentury — a proč jsou se svými pracemi tak umělecké.

Ve skutečnosti byl týden pro můj nový gadget Rezervováno. Bohužel však výrobce nedokázal dodat včas, a tak jsme se dohodli, že po mém návratu z USA udělá druhý pokus.

Rozmanitost témat tohoto týdne byla pozoruhodná a vedla také k mým rozhovorům Jean Marsia a Francois Mennerat nyní také prostřednictvím federalistického manifestu a související výzvy, která má být oficiálně představena v Bruselu 9. května 2023 Vstup do fóra našel. A možná se nám 23. září 2023 na Hertensteinských rozhovorech podaří sladit tento manifest se zamýšleným manifestem našeho spolkového sdružení. Bylo rozesláno několik e-mailů a do té doby lze také pokračovat v diskusi na fóru. Tam už nějakou dobu existuje návrh ústavy, který Javier Giner se velmi aktivně propaguje. Podíváte-li se blíže jen na tyto dva pojmy, uvidíte, jak rozdílně je federalismus nahlížen a diskutován i v našem sdružení.

špatným směrem

Bez ohledu na to, jak to vezmete, naše personálně obsazená a neustále rostoucí městská správa si vede dobře. A způsoby, jak toho dosáhnout, jsou velmi nápadité. Sotva existuje program financování EU nebo jiný program financování, který by nebyl přeměněn na nová nebo alespoň lépe placená místa.

A i „osud“ uprchlíků přijíždějících do Heilbronnu je v první řadě využíván k tomu, aby se v administrativě prosadila další pozornost. Naše městská správa mezitím pravděpodobně dosáhla velikosti, kdy již nepotřebuje město a nás občany plně využívat.

Tato samostatná výdělečná činnost vede ke stále většímu rozkvětu, a tak není divu, že naše městská správa je nejvyšší prioritou, pokud jde o inovativní koncepty péče o vlastní zaměstnance.

Jak jsme teprve nedávno zjistili, Deutschlandticket sponzoruje společnost Bahn pro zaměstnance města, což ročně přibude do naší městské kasy minimálně 1 milionu eur (Heilbronner Voice, 2. května 5, 2023:16). A tak by se člověk mohl ptát sám sebe, zda je to stále ono luxusní sprchy potřebné, které zanedlouho dostanou zaměstnanci města, protože do práce jezdí s koly financovanými z daní, což vlastně nedává smysl, protože jsou všechna na elektrický pohon.

Od roku 2014 si všichni zaměstnanci ve městě Heilbronn, mimochodem prvním větším městě Bádenska-Württemberska, které svým zaměstnancům učinilo tak lukrativní nabídku, mohou vybrat kolo nebo elektrokolo u prodejce, což je prý „vysoké kvalitní". Leasingová sazba se jim pak po dobu tří let strhává z platu, což snižuje jejich zdanitelné příjmy. Po skončení funkčního období si zaměstnanci mohou na přání převzít svá kola za zůstatkovou hodnotu. Kolik nás toto opatření ročně stojí, se mi bohužel nepodařilo zjistit.

A tak by bylo alespoň dobrým znamením posílit Heilbronn jako obec vstřícnou k cyklistům, jak se vedení města rádo přesvědčuje, kdybychom pak mohli alespoň ušetřit na služebních vozidlech našich zaměstnanců města. Protože v Heilbronnu můžete snadno jezdit na elektrokole – dokonce i do Sontheimu nebo dokonce do Biberachu. A pak jeďte vlakem, abyste se brzy setkali s externími schůzkami.

Pro nás všechny by to mělo také výhodu, že administrativní pracovníci, kteří cestují po železnici, se jistě postarají o to, aby měl Heilbronn opět odpovídající železniční spojení. Jsem si docela jistý, že jakmile starosta nebo alespoň okresní správce poprvé uvízne ve Würzburgu nebo Mannheimu, bude rozšíření Frankenbahn jen otázkou týdnů.

Do té doby jsme ale s naší městskou správou stále na špatné cestě.

„Pokud muž nedrží krok se svými společníky, možná je to proto, že slyší jiného bubeníka. Nechte ho vykročit k hudbě, kterou slyší, ať je sebeměřená nebo vzdálená."

Henry David Thoreau, Walden (2020 [1854]: 302)

---