Vybraná fotografie: Školní lavice
Od roku 2015 navštěvuji školy v Heilbronnu častěji, a to nejen v rámci evropské soutěže, ale také jako čtenářský mentor, tutor a nejnověji i jako místní politik.
K závěru, ke kterému jsme s mou polovičkou došli, je, že jsme měli štěstí, že jsme nemuseli svěřovat své děti škole v Heilbronnu. Ale ne kvůli učitelům, protože alespoň podle mě jsou dnes mnohem lepší, přístupnější a překvapivě motivovanější, než byli, když jsem byl ve škole.
Nedávno jsem byl v Mönchsee-Gymnasium a žasl nad třídami, které byly stále ve stejném stavu, když jsem tam chodil do školy naposledy, to bylo předtím, než jsme se tam jako studenti mohli přestěhovat po rekonstrukci Robert-Mayer-Gymnasium - Dobře, pokoje jsou pravděpodobně vymalovány jednou nebo dvakrát.
Moje stará základní škola je nyní zrekonstruována poté, co byli studenti léta zavřeni v kontejnerech, a to lze považovat za malé zlepšení, zvláště v očích těch Heilbronnerů, kteří stále blouzňují o císařské éře a myslí si, že vše, co je zcela zastaralé, je dobrý.
Ukazuje, jak to lze udělat lépe Dieter Schwarz se svou školou pro „důležitější“ lidi mezi námi v Neckarbogenu a nejen členové vedení města, ale i naši zastupitelé spoléhají na to, že mohou své děti ubytovat alespoň v jedné ze soukromých škol Heilbronnu. Mezitím se dalším „důležitým“ obyvatelům Heilbronnu podařilo dostat své děti do škol v oblasti Heilbronnu.
Můj první návrh směřuje k našim poněkud bohatším spoluobčanům. Namísto budování mauzoleí nebo dokonce zakládání vlastních škol by to mohlo zajistit, že všechny veřejné školy v Heilbronnu budou uvedeny do stavu, aby náš dříve dobrý školský systém mohl znovu fungovat, alespoň pokud jde o strukturální požadavky.
Můj druhý návrh je, abychom se jako společnost opět více spoléhali na náš veřejný školský systém, a tím čelili dalšímu sociálnímu rozdělení.
Můj třetí návrh je, aby naši místní zastupitelé neposlouchali, co jim říká odpovědný starosta nebo starosta, protože jsou v tomto ohledu přinejmenším neznalí a tedy nadbyteční jako pytel rýže v koutě, ale spíše získali dojem našich škol pro sebe, místo aby se dívali do místních restaurací v Amsterdamu nebo na jiných krásných místech.
Dnes jsme společně s městskými zastupiteli začali odpovídajícím způsobem Herbert Burkhardt a Evžen Gall se blíže podíval na Wilhelm-Hauff-Werkrealschule. Herbert Burkhardt se připojil předem Agnes Christianová zeptali se a informovali ho, že není třeba jednat. Starosta, který rád sociálním sdružením vysvětluje, že v Heilbronnu není chudoba.
Wilhelm-Hauff-Werkrealschule je heilbronnská sportovní škola (!) a nyní praská ve švech. Proto místní zastupitelstvo Heilbronnu před lety zamítlo rozšíření a nechalo pár kontejnerů postavit do rohu. Po deseti letech provizorní výstavby nyní škola získala další kontejnery, které byly umístěny přímo na školním sportovním hřišti, neboť sport je na sportovní škole v Heilbronnu zcela neobvyklý – což by také mohlo vysvětlovat, proč by naši zastupitelé rádi umístili také nový budova školy na sportovním hřišti jinde. Zbytek sportoviště je v tak žalostném stavu, že spol Gotthilf Benz pověřena dodáním minimálně dvou nových branek pro malý fotbal. Jelikož ale jejich montáž nezaplatili a firma Benz (hanba jim!) není příliš vstřícná, budou se tyto brány montovat pravděpodobně až za pár let. To už ale nevadí, vždyť je pro kontejnery zřízeno nové nouzové schodiště hned u jedné ze starých branek, což bude nebezpečné minimálně pro každého fotbalistu. Rozhodně nemluvím o míčích, které míjejí branku a nevyhnutelně narážejí do stěny nádoby. Jelikož máme ve starostovi regionálně významného bývalého fotbalistu a vystudovaného učitele odborné školy, mohl by učitelům a studentům sportu ukázat, jak by tento problém vyřešili „profesionálové“ – což mě zase napadá jako pytel rýže.
Školní sportovní hala je také skutečnou klasikou, protože pokud mladé sportovce neoslepí slunce, v hale prší. Vzhledem k tomu, že sál slouží i jako další školní a společenská místnost, studenti několikrát do měsíce protahují židle po celé škole, protože odpovídající sklad je v suterénu na druhém konci školy.
O to smutnější je tělocvična v suterénu školy, kde hrozí udušení, jakmile se studenti trochu rychleji pohybují. Celé to završuje unisex šatna, kde mají učitelé k dispozici o něco menší šatnu na košťata s obrovskou dírou ve stropě - už měsíce se snaží opravovat různé trubky - jako převlékárnu.
Přestavěná třída funguje také jako jídelna, kde ve čtyřech směnách po 140 minutách jí ve čtyřech směnách po 150 minutách přibližně 20 až XNUMX žáků základních škol – což by mohlo sloužit jako polovojenský výcvik. Školní kuchyně je učebna, jídelna a technická místnost zároveň: vaření a žehlení je možné v paralelních hodinách.
Školní záchody by určitě mohly být o něco početnější, jejich stav je jistě domácí, ale přesto by se měly opravit. Dvě umyvadla pro dobrých 150 žáků základní školy už také nejsou vhodné. Rozhodně není možné, aby záchody pro zhruba 100 středoškoláků byly mimo záchody, ačkoliv přístup nelze hlídat.
To platí i pro celý areál školy, který je přístupný všem a podle zpráv je často využíván mládeží - v blízkosti nejsou žádná veřejná zařízení pro mládež (!) - stejně jako pijácká a drogová scéna.
Jak už to v Heilbronnu bývá, učebny jsou zastaralé. Příliš stísněné pro studenty a jejich školní potřeby a oblečení - takže se nemusíte obávat špatného pořádku.
Co mě překvapilo, je, že učitelé škol nyní sami nakupují školní nábytek, protože je ho příliš málo. Dalším problémem je, že kvůli požární ochraně je k dispozici příliš málo možností skladování a renovace a přestavby jsou na denním pořádku.
Nakonec jsme žasli nad topným systémem, který zajišťuje, že teplota ve třídách nebo kontejnerech se pohybuje mezi 10 a 12 stupni Celsia nebo dokonce 37 stupni Celsia. Zodpovědný starosta se na to jistě podívá jako na roční průměr a bude mluvit o příjemných teplotách na našich školách.
Herbert Burkhardt a Evžen Gall Motivovali jsme nás, abychom přijeli do školy v Heilbronnu, kde podle odpovědného starosty nejsou žádné problémy. Teď jsem zvědavá, jak se budou divit, až půjdeme do školy, která má problémy uznané městem.
Mezitím se domnělí sociální radní vyhřívají na sluníčku na stálé recepci soukromé školy nebo poslední nové školní budovy ve městě a jsou hrdí na to, co pro naše město dělají - protože to do nich starosta neustále bubnuje, musí být pravda.
Na konci naší návštěvy jsem i já pocítil trochu nostalgie, když jsem objevil školní lavici, která pochází z doby, kdy jsem byl ještě na základní škole Damm.
Dodatek 17.10.2023
Zde naleznete zprávu o regionálním rozvoji škol pro oblast města Heilbronn (proces aktualizace 2019/20). Jsou zde uvedeny všechny veřejné školy v Heilbronnu.
