Foto příspěvku: Blitz | © Obrázek od PIRO na Pixabay
Naše spolkové německé soudnictví zásadně postrádá demokratické vyrovnání, ale přinejmenším má podle mého laického pozorování z posledních desetiletí velmi pozoruhodný výklad práva.
Na jedné straně až příliš mnoho větrných právníků marní čas, aby saturovalo náš soudní systém nesčetnými a zcela zbytečnými varováními a žalobami, a na druhé straně soudy až příliš často rozhodují v zájmu pachatelů, jak je tomu v současnosti kauza opět v žalobě proti prokázaným podvodům automobilového průmyslu je vidět.
Naše věznice jsou navíc naplněny velmi specifickou klientelou a ne, jak by se dalo předpokládat, vězni v průměru zhruba odrážejí naši populaci. Sama o sobě tato pozorování rozhodně nepředstavují trend, ale dohromady lze důvodně předpokládat, že náš soudní systém je chybný.
A tak by se dalo přemýšlet o tom, co by toho mohlo být důvodem. Mám silné podezření, že po roce 1945 lidé úplně zapomněli mimo jiné reorganizovat soudnictví. Stejní žalobci a soudci, kteří byli úspěšní před rokem 1945, jimi zůstali i po roce 1945; pár výjimek potvrzuje pravidlo.
A když lidé pomalu začali přemýšlet o důsledcích chybějící denacifikace, přišlo znovusjednocení a byli převzati i tito kolegové z dalšího nespravedlivého státu. I tentokrát se prý stalo, že režimem velmi oblíbení soudci a státní zástupci se prostě stali ještě úspěšnějšími právníky.
A o machrování na příslušných univerzitách bylo slyšet tak málo, že by si člověk mohl položit otázku, zda tam vůbec bylo základní chápání demokracie povinné.
Aby toho nebylo málo, desítky let trvající nedostatek vhodných studentů práv způsobil, že se člověk nemohl nebo nechtěl obejít bez absolventů našich právnických fakult, i když velmi otevřeně a velmi aktuální nestojí na základ našeho svobodně-demokratického základního řádu. A pokud už takoví absolventi mají za sebou kriminální zápletku, lze předpokládat, že jsou zásadně kriminálně nakloněni, čímž by byli pro jakoukoli justici nepoužitelní.
A tak by opravdu nemělo být překvapením, když jsou vynášeny rozsudky, kterým sotva kdo nevinný občan může porozumět – ale bohužel ne kvůli nedostatku vlastního porozumění. Z pohledu občanů prostě chybí správná úprava výkladu našeho společného právního řádu. A toto chápání zákona by mělo být blíže občanům než vládě a zejména by mělo sloužit spíše k ochraně obětí než pachatelů.
Takže to vypadá, že si u soudu povedete lépe s více penězi a větším vlivem než bez. A pokud jste odsouzeni, je to vaše vlastní bohatství nebo majetek vašich příbuzných, co z velké části určuje trest. Určitě by se dalo mluvit o odpustkové spravedlnosti.
A tak my občané musíme předpokládat, že od určité úrovně význačnosti nebo určité úrovně bohatství jsme nad německým zákonem a pořádkem. A pokud toto všechno nemáte, je vám dobře doporučeno, abyste s takovými „nadlidi“ dobře vycházeli — každému by mělo být jasné, že naše demokracie jde stranou!
