Abyste mohli diskutovat na fórech, musíte být přihlášeni. Buď použijte IndieWeb (Webové přihlášení) nebo mě můžete požádat o tento blog (E-Mail) zaregistrovat se. V obou případech pak projdete registračním procesem.
Nová ústava pro Evropu nebo dalekosáhlé změny stávajících smluv?
(6. září 2020)
Nová ústava pro Evropu nebo dalekosáhlé změny stávajících smluv? Evropský krizový paradox: motor integrace nebo „tahák technokracie“.
Politické předpoklady pro provádění zásadních reforem v EU se v současnosti zdají být nepříznivé; O to více oceňuji jakoukoli iniciativu evropských federalistů a občanské společnosti k (znovu)nastartování tohoto procesu.
Je pro mě důležité mít na paměti, že projekt evropské ústavní smlouvy značně pokročil již v roce 2004. Dne 29. října 2004 podepsali hlavy států a vlád Evropské unie v Římě Smlouvu o evropské ústavě. Shrnula předchozí evropské smlouvy a přidala nové prvky. Ústava by měla být ratifikována do 1. listopadu 2006 členskými státy Evropské unie. Podle příslušných národních předpisů tak učinily buď parlamenty, nebo referenda. V Německu k tomu došlo s potřebnou dvoutřetinovou většinou pro změnu ústavy v Bundestagu i Bundesratu.
Ve Francii a Nizozemsku obyvatelé odmítli ústavu v referendech. V důsledku toho byl ratifikační proces hlavami států a vlád EU v červnu 2005 až do odvolání pozastaven.
Po dlouhých jednáních za německého předsednictví Rady v první polovině roku 2007 se hlavy států a vlád v Bruselu v červnu 2007 dohodly na reformní smlouvě, Lisabonské smlouvě, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009 a obsahuje zásadní prvky ústavy.
Následné krize – krize eura, ukrajinská krize, uprchlická krize, brexitová krize a koronavirová krize – současně spustily dalekosáhlou krizi demokracie a důvěry v EU u mnoha občanů od poloviny 2000. století.
Všechny institucionální reformy, které by mohly být použity k trvalému zlepšení stávajících nedostatků a nedostatků EU a které vyžadují změnu stávajících smluv, se zdají být politicky blokovány.
Tuto situaci výstižně popsal prof. Edgar Grange v přednášce v roce 2018 s názvem „Nová Evropa a její krize, východiska z pastí rozhodování“.
https://www.pw-portal.de/die-krise-der-europaeischen-union/40796-das-neue-europa-und-seine-krisen
V roce 2017 vydala Evropská komise bílou knihu o budoucnosti Evropy a další reflexní dokumenty o sociální dimenzi, prohlubování hospodářské a měnové unie, budoucnosti financí EU, obraně a globalizaci.
https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/new-push-european-democracy/conference-future-europe_en
Chtěla iniciovat „širokou debatu“, která „zahrnuje celý kontinent, včetně Evropského parlamentu, národních parlamentů, regionů a obcí a celé občanské společnosti“ (EU Commission 2017, s. 3).
Evropský parlament a Evropská komise ohlásily na konci roku 2019 konferenci o budoucnosti Evropy, která v příštích dvou letech zformuluje nové odpovědi pro budoucnost evropské demokracie a nastíní další kroky evropské integrace. Parlament chce, aby se do stanovování priorit EU zapojili občané všech prostředí, zástupci občanské společnosti a zúčastněné strany na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni. V souladu s obavami občanů to bude probíhat „zdola nahoru, transparentní, inkluzivní, participativní a vyvážený přístup“.
Takový ústřední diskusní proces se zatím zjevně pořádně nerozběhl – také kvůli koronavirové krizi.
Past politizace a politického zapletení.
Jak výstižně popsal Edgar Grange, evropský integrační proces neblokují pouze střety zájmů mezi členskými státy, ale také důsledky krize demokracie a důvěry v instituce EU.
Jedním z projevů této ztráty důvěry je posilování nových euroskeptických politických hnutí a stran, ale také nárůst vnitrostranických konfliktů v otázkách evropské politiky v etablovaných stranách.
Tato politizace však nerozšířila rozhodovací prostor politických činitelů, ale stále více jej omezovala: evropská politika byla a padla do „politizační pasti“:
Jakákoli další reforma smlouvy hrozila – a stále hrozí –, že kvůli vetu voličů (zejména v celostátních referendech) selže, jako tomu bylo v případě ústavní smlouvy z roku 2005. Z těchto důvodů reformní scénáře předložené komisí EU nepředpokládají žádné změny stávajících smluv. Cílem komise byly reformy EU bez další politizace evropského tématu v členských zemích.
A přesto se Evropa – právě kvůli takovým politickým blokádám – v posledních letech zásadně změnila. Jak to popisuje Edgar Grange, tlak krizí a jejich důsledků neumožňoval jednoduše nic dělat.
Krize opakovaně přiměly evropské instituce a vlády členských států k dalekosáhlým rozhodnutím a institucionálním reformám s dalekosáhlými důsledky. Ale protože cesta k reformám smluv je politicky zablokována, Evropa se vyvíjela jiným způsobem, byla chycena ve „vleku technokracie“ (Habermas 2013).
Ale byly to právě různé politiky krizového řízení a otřesy, které spustily, které daly do pohybu postupnou neformální restrukturalizaci EU, která ji zásadně změnila a bude ji měnit i nadále.
To je často popisováno jako evropský krizový paradox: podle toho by evropský projekt nebyl krizemi oslaben, ale z každé vyšel silnější.
Zejména designové nedostatky ve smlouvách byly opakovaně důvodem nových integračních kroků. Nejlepším příkladem toho je nejnovější summit Rady EU, na kterém byly uzavřeny zásadní dohody o víceletém rozpočtu EU a zvláštních aktivech „Fondu obnovy Corany“ a jejich financování.
Závazek občanské společnosti.
Velká proevropská a celoevropská občanská hnutí, jako je Evropská unie a evropští federalisté, však nejsou chyceni v této „pasti politizace a politického zapletení“ a není jim bráněno v rozsáhlé práci na svých cílech federálního evropského státu. a jednotnou integrovanou ústavu – ani nevytvářet nedostatek motivace shora prostřednictvím aktivit zdola, od občanské společnosti. (Habermas 2011, „O Ústavě Evropy“, str. 128)
Myslím, že nemá smysl začínat od nuly.
Spíše má smysl vzít návrh ústavy, který byl vyjednán v roce 2004, za základ pro diskusi a rozšířit jej o „acquis communautaire“, které bude existovat v roce 2020.
To by mělo být aktualizováno o řešení nalezená v mnoha krizích a otevřeno dalšímu vývoji.
Návrh ústavy je moderně rozdělen na preambuli, část I. Zásady, část II. Listina základních práv, část III. jednotlivé oblasti politiky a část IV přechodná a závěrečná ustanovení a protokoly.
První část ústavy upravovala principy Evropské unie s definicemi, cíle Unie, její kompetence, politické orgány a symboly i zásady jejího financování a předpisy pro vstup a vystoupení z Unie.
V druhé části byla stanovena základní práva pro občany Evropské unie, která vycházejí z Evropské úmluvy o lidských právech.
Pravidla předchozích smluv měla být nahrazena třetí částí ústavní smlouvy, kdy úmluva kromě zapracování nového obsahu upravila a restrukturalizovala i stávající paragrafy tak, aby byl text srozumitelnější. Tato část především upravovala procesy a podrobnosti zásad uvedených v části I. V tomto ohledu by část III byla rozhodující pro každodenní praxi činností EU.
Část IV ústavní smlouvy upravovala přechodná a závěrečná ustanovení, jako je postup pro budoucí změny ústavy.
Třicet pět protokolů, které následují po textu ústavy, mělo být výslovně zamýšleno jako součást ústavy a obsahovalo mimo jiné důležitá nařízení k zajištění subsidiarity, jako jsou práva národních parlamentů na akci a námitky nebo mocenské otázky, jako je např. jako rozdělení hlasů v Radě a Parlamentu.
Myslím si, že tyto přístupy „zdola“ by měly být znovu převzaty.
Vzhledem k velkému rozsahu a širokému spektru témat nového návrhu ústavy to však nebude „triviální“ vnitřní dřina a nesmí být vyjádřena pouze obecně politickými frázemi.
Tato práce vyžaduje určitou kapacitu a vyžaduje spolupráci všech evropských federalistů a podporu vnějších orgánů.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/DE/ALL/?uri=OJ:C:2004:310:TOC
S výsledky této spolupráce bychom pak byli schopni strukturovaně, cíleně a produktivně přispívat na nadcházející konference o budoucnosti Evropy a zároveň propagovat náš zájem o federální evropský stát s jednotnou integrovanou ústavou.
(11. září 2020)
Opodstatněný příspěvek na fóru od peter schulze od 6.9. 20 Sbírám dvě zásadní tvrzení:
- Na jedné straně se Schulze přimlouvá za evropský federální stát založený na jednotné federální ústavě. K tomu má jistě za sebou hlavní hnutí a zastánce evropské integrace. Dávno jsme za sebou nechali „Evropu otců“, která je založena na smluvně regulovaném vnitřním trhu.
- Za druhé, Schulze se přimlouvá za – jak rozumím některým jeho prohlášením – za evropský projekt všude tam, kde existuje příležitost k reformě a pokroku. Píše: „Nemyslím si, že má smysl začínat od nuly (s Ústavou pro Evropu).“ Dále říká, že evropský projekt nebyl krizemi oslaben, ale také posílen, a píše o jednom „plíživém neformálním „restrukturalizace EU.
Nejsem schopen odpovědět na otázku, zda může existovat přesný harmonogram sledu jednotlivých kroků – do jisté míry přesný recept na dosažení evropského federálního státu. Při akcích a diskusích o budoucnosti Evropy jsem tuto otázku často kladl a dostával jsem různé odpovědi. V podstatě půjde o rozpoznání možností a příležitostí, o správné slovo ve správný čas a na správném místě. Cílem "Realizace stále užšího spojení národů Evropy“ se uskuteční v pragmatických krocích, někdy dokonce nečekaně.
Důležité bude nenechat proces integrace spát, nespokojit se s dosaženým stavem, jak se v posledních letech jeví. Různé krize a také projevy o Emmanuel Macron daly impuls. Vkládám velké naděje do Konference o budoucnosti Evropy, která se bude konat koncem tohoto roku. Budou tam iniciativy, které by rozšířily možnosti účasti Evropského parlamentu, například udělením práva iniciativy v legislativě? Najde se nějaký impuls ke zprůhlednění rozhodovacích procesů Evropské unie pro občany, například v Radě, která se dosud scházela za zavřenými dveřmi?
Ještě před zahájením ústavního projektu existuje celá řada možností, jak proces evropské integrace pokročit. Přístupy leží jak v politické a programové oblasti, tak v oblasti struktur EU. Schulze odkazuje na výsledky posledního summitu rady. V rámci fondu na obnovu Corony a víceletého finančního rámce bude EU nejen vynakládat velké finanční částky, ale měla by mít i své vlastní zdroje příjmů (např. prostřednictvím daně z plastů). Co může být samozřejmějšího než dosadit dlouho diskutovaného ministra financí EU? Co může být zjevnější než použití těchto investičních fondů k prosazení jednotné finanční a hospodářské politiky, o které se diskutuje od zavedení eura? Aby se členské země vyrovnaly s následky koronaviru, jsou mimo jiné poskytovány půjčky na boj proti nezaměstnanosti. Co může být samozřejmější než vstoupit do trvalého systému ochrany před nezaměstnaností?
Volby ve Spojených státech, které se letos uskuteční 3. listopadu, by mohly – v případě opětovného zvolení současného prezidenta – přimět EU k velmi rychlému rozvoji jednotné evropské zahraniční politiky, protože jinak hrozí nevyzpytatelné jednání Donalda Trumpa vedoucí k pochybné eskapády proti Beingu vmanévrovány do Ruska a Číny.
Požár a zničení uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos názorně ukazuje selhání uprchlické a azylové politiky EU. Reportáž regionálního deníku Heilbronner Voice z 10.9. nese nadpis: "Katastrofa s oznámením". V komentáři korespondent deníku EU zmiňuje Rosse a Reitera: „Každý, kdo hledá někoho, kdo by mohl vinit, by je měl také jmenovat: chladnokrevnost, s jakou vlády na východě Unie využívaly uprchlíky, aby varovaly před islamizací země. Západ všem zablokoval solidární řešení. Tam sedí viníci“ (Detlef Drewes: "Symbol", Hlas Heilbronnu, 10.9.20. září 30.9). To je jistě pravda; Řada východoevropských členských států odmítla výzvu k projevení empatie vůči postiženým lidem a solidarity s postiženými středomořskými zeměmi na nacionalistických a ideologických základech. S dublinskými pravidly se ale dobře a dlouhodobě smířili i ostatní členové EU. Komise bude XNUMX. představí své dlouho očekávané návrhy týkající se azylové a migrační politiky. Vytvoří to příležitost k prohloubení evropské integrace?
Má smysl diskutovat o potřebě federální ústavy pro evropský stát. Neměli bychom však zapomínat, že kromě ústavního projektu existují i další oblasti práce pro „evropská řešení“. Nebezpečí, že by ústava EU mohla znovu selhat kvůli „ne“ občanů jednoho nebo více členských států, také hrozí peter schulze adresovaný. Pro evropský projekt by to byla katastrofa.
Andrew Duff včera mě přitáhl ke svému příspěvku"Pět chirurgických úderů na smlouvy o Evropské unii“, kterou publikoval v European Papers 11. dubna 2023.
Andrew Duff je stále jedním z nejdůležitějších zdrojů inspirace v Evropě, ale bohužel není ochoten se zde přímo zapojit do diskuze. Rád ale upozorňuje, že jeho příspěvek můžete komentovat. Jste velmi vítáni, abyste to udělali zde.
Sdílím Duffův negativní názor, že současní evropští tvůrci rozhodnutí nedělají nic nebo jen málo. „Mimo Parlament neproběhla žádná oficiální příprava na Konvent.“ Nebo dokonce „Ale ačkoli Parlament má plné právo postavit Radu před Evropský soudní dvůr za nečinnost, nečiní tak.“
Jak jsem psal jinde, Angela Merkelová a Emmanuel Macron mít Ursula von der Leyen intronizován prezidentem právě z tohoto důvodu, aby se Evropa dále nevyvíjela směrem k evropskému federálnímu státu -- vdL je zárukou zastavení a regrese, a to jak krásně zabalené, tak fénované, stejně jako většina Evropanů miluji to. A současná německá vláda, jejíž všichni rozhodovací činitelé pocházejí z dynastie Merkelových, neudělá ve směru sjednocené Evropy nic kromě laciných oznámení – kdo si stejně podřezává větev?
Vzhledem k tomu, že nebude existovat žádná ústavní úmluva, Duff alespoň navrhuje „změnit některé klíčové články s cílem posílit demokratickou legitimitu EU, učinit její rozhodování agilnější a posílit její akceschopnost“.
V tomto ohledu navrhuje změny ve volebním právu, v rozhodování („Pokud má být nově vznikající demokratický politický řád, jako je Unie, dobře řízen, ústavní změny by měly být přijímány jako normální a vlastně pravidelný jev.“). Překlenovací regulace a nové rozdělení kompetencí v rámci EU.
Pro mě je nové, že spojuje politicky zcela pochybná „privilegovaná partnerství“ – ať už jsou jakákoli – do „Affiliate Membership“ – pravděpodobně jako jakási zadní vrátka pro Spojené království?!
Andrew DuffVšechny návrhy pocházejí z kovárny dlouholetého a velmi zkušeného člena Evropského parlamentu a jako celek je pravděpodobně správně pochopí nebo dokonce zhodnotí pouze odborník.
Osobně se nadále domnívám, že jediným správným řešením je ústavní úmluva a že neustálé šťouchání se smlouvami je jen opatřením k vytvoření pracovních míst pro odbornou politiku, státní úředníky a poradní sbory. Ale s radostí přiznejte, lepší než žádný pokrok v Evropě!
Španělští federalisté mají na svém VI. Kongres UEF ESP v Bilbau ve dnech 3. a 4. března 2023 přijal následující usnesení. Toto dnes vyrobil Alejandro Peinado Garcia zaslány všem asociacím UEF pro informaci. Myslím si, že toto usnesení se do zdejší diskuse docela hodí.
EVROPSKÁ UNIE MUSÍ BÝT FEDERÁLNĚJŠÍ
března 3 se v Bilbau konal IV kongres a valné shromáždění UEF Španělsko, na kterém si skupina evropských občanů připomněla 4. výročí Evropského kongresu konaného v Haagu v roce 2023, pouhé tři roky po jeho skončení. světové války Haagský kongres byl svolán z iniciativy federalistických skupin občanské společnosti a jasně naznačil politický cíl Jednoty Evropy, která se od té doby rozvíjí s federálním přístupem dodnes, i když neúplně. Španělsko na této akci reprezentovali mimo jiné političtí představitelé z exilu, jako např Spasitel Madariaga a Indalecio Prieto, a také s pozorovateli jako Lehendakari Aguirre a Javier de Landaburu.
Druhým cílem setkání v Bilbau bylo zamyslet se nad budoucností Evropské unie a reformami, kterým se Evropská unie musí věnovat v novém dramatickém okamžiku: válce na Ukrajině az ní plynoucích geostrategických změnách. Právě když jsme se vzpamatovávali z pandemie, objevily se nové výzvy, jako je inflace a nová hospodářská a sociální krize; potřeba pokročit v digitalizaci a dekarbonizaci našeho energetického systému; zhoršování kvality demokracie a právního státu; neexistence společného daňového systému; rozvoj nových sociálních politik a migrační problém.
Po celé Evropě zvoní poplach se vznikem extremistických a ultranacionalistických politických sil, které mohou oslabit evropskou integraci v době, kdy je potřeba více Evropy.
S těmito úvahami, federalisté Španělska a Evropy, hodláme spolupracovat na přípravných pracích španělského předsednictví v Radě EU, které začnou 1. července 2023. Hlavním závěrem španělského kongresu UEF je, že evropský Unie musí pokračovat v postupu federálnějším způsobem.
První evropskou naléhavostí je ukončit ruskou invazi na Ukrajinu. Je to válka proti evropským hodnotám, a tedy i naše válka. Evropská unie musí i nadále podporovat ukrajinskou vládu všemi nezbytnými politickými, humanitárními, ekonomickými a vojenskými zdroji ve spolupráci s našimi spojenci a také při přijímání uprchlíků.
Federální pokroky razí cestu s obtížemi a rozpory. Například Evropská centrální banka je federální institucí pro eurozónu, ale Euroskupina je mezivládní. Měnová unie chce být federální, ale nemůže být bez vytvoření mocné státní pokladny a provádění společné fiskální a sociální politiky. V poslední době byly podniknuty důležité kroky v otázce evropského dluhu, schválení Plánu obnovy a spuštění Fondu nové generace a také poskytnutí nových vlastních fiskálních zdrojů. Plán obnovy se musí stát trvalým nástrojem; a Evropský parlament musí být zapojen do navrhování a rozhodování.
Máme ale institucionální problém, který nás blokuje a musíme ho překonat, je to sterilní pravidlo jednomyslnosti v Radě, které brání EU přijímat správné a včasné reakce.
Po přijetí závěrů Konference o budoucnosti Evropy dne 9. května 2022 je třeba svolat Konvent o reformě Smluv, jak požadoval Evropský parlament v červnu 2022. Z UEF Španělsko budeme pokračovat v práci abychom dosáhli evropské federace a zmenšili prostor věnovaný mezivládním dohodám, protože nesmíme nechat vlády, aby o reformě smluv rozhodovaly pouze mezi sebou, navrhujeme úmluvu, aby byl spolu s komisí slyšet hlas občanů a občanské společnosti a Evropský parlament, národní parlamenty a poradní instituce, jako je Výbor regionů a Hospodářský a sociální výbor.
Úmluva zakotví pravidlo většiny a ukončení jednomyslnosti mezi státy v mnoha otázkách, jako je zahraniční politika, bezpečnost a obrana; zdanění sociální politiky; imigrační a azylové politice. Zásada přednosti evropského práva musí být posílena před právem členských států.
Orgány Evropské unie musí být proaktivní vůči členským státům, aby zlepšily kvalitu demokratického systému a právního státu. Evropské hodnoty článku 2 musí být chráněny i sankcemi vůči členským státům, které v současnosti nelze uplatňovat kvůli pravidlu jednomyslnosti.
Evropský parlament musí mít právo legislativní iniciativy a parlamentní kontroly ve všech oblastech, včetně vlastních zdrojů EU. Požadujeme, aby se Rada dohodla s Evropským parlamentem na přijetí celoevropského volebního obvodu s nadnárodními seznamy pro příští evropské volby v roce 2024 a na posílení evropských politických stran, jejich přítomnosti a symbolů ve volebních kampaních. Aby se evropský politický systém přiblížil veřejnosti, je nezbytné otevřít diskusi a odpovědnost také na národní úrovni. Národní parlamenty musí věnovat parlamentní zasedání debatě o evropské politice, které se účastní Komise a Evropský parlament.
Zahraniční a bezpečnostní politika musí zahrnovat obranné kompetence a musí být zvýšeny povinnosti vysokého představitele, který by se měl jmenovat evropské ministerstvo zahraničních věcí.
Jsou také nutné další institucionální reformy, aby EU získala nové pravomoci. Tímto způsobem lze prosazovat nové politiky. Pandemie nás naučila, že je nutné pokročit v Evropské zdravotnické unii s novou odpovědností za federální koordinaci a spolupráci v oblasti veřejného zdraví.
Je zapotřebí otevřenější politika přijímání přistěhovalců, která zohlední ochranu lidských práv a záruku spravedlivého zacházení se všemi osobami. Rovněž je třeba chránit právo na sloučení rodiny a opatrovnictví nezletilých osob bez doprovodu. Evropská unie a členské státy musí zaručit žadatelům o azyl mezinárodní ochranu a zavést systém sdílení a solidarity.
Politiky Evropské unie musí být posíleny, aby se vypořádaly s klimatickou nouzi, snížily emise a dosáhly uhlíkové neutrality. Pro rozvoj Evropské zelené dohody bude nutné mít pro evropský rozpočet k dispozici nové finanční prostředky na usnadnění energetické transformace, která musí být sociálně spravedlivá.
Je nezbytně nutné doplnit bankovní unii o federální systém fondů pojištění vkladů. Je alarmující, že mezi členskými státy přetrvávají rozdíly ve zdanění právnických osob, což způsobuje vážné napětí ve fungování vnitřního trhu.
Na stejné úrovni jako čtyři základní svobody vnitřního trhu (volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu) je nutné konstitucionalizovat Evropský pilíř sociálních práv a v těchto dvou aspektech implementovat Evropskou sociální chartu. Charta v celé Evropě zaručuje právo na bydlení, zdraví, vzdělání, zaměstnání, sociální a právní ochranu, mobilitu a zakazuje jakoukoli formu diskriminace. Kvalita evropské pracovní síly a usnadnění mobility pracovních sil mezi členskými státy. je třeba podporovat evropský sociální dialog a kolektivní vyjednávání; a také vytvoření systému zaručeného minimálního příjmu, systému minimální mzdy a pojištění v nezaměstnanosti v EU.
Aby Evropská unie čelila těmto obrovským výzvám s důvěrou, musí zlepšit svůj model řízení a posílit své vazby s občany. Manifest New Ventotene přijatý 29. srpna 2022 skupinou Spinelli a dalšími federálními sekcemi a aktivisty představuje plán, který federalisté sdílejí, protože je čas přejít k federální Evropě. Španělské předsednictví Evropské unie v druhé polovině roku 2023 musí hrát velmi aktivní roli při rozvoji federalistické agendy.
V Bilbau dne 4. března 2023
Dodatek: Inflace je silnější než před eurem?
Ne. Euro existuje již 25 let. V průměru Eurosystém (ECB + národní centrální banky) dosáhl inflačního cíle v letech 1999 až 2020 výrazně lépe, než tomu bylo dříve. Fáze současné inflace v důsledku koronavirové krize a úzkých míst dodávek a energetické krize vyhnala v letech 2021 a 2022 ceny po celém světě nahoru. Inflace od konce roku 2022 nepřetržitě klesá a opět se blíží 2 %.
Společná měna navíc dala Evropě stabilitu v různých krizích.
Společná měna podporuje domácí trh a pomohla Německu dosáhnout silné exportní výkonnosti.
Děkuji, váš příspěvek jsem umístil do příslušného fóra. Rád vás také odemknu pro fórum, abyste se tam také mohli aktivně zapojit.
K zápisu z diskusní skupiny „Evropa teď!“ bych rád dodal, že my účastníci jsme také debatovali o tom, jak se Evropa stala „přirozenou“, zvláště pro nás mladší. Mnoho z nás to nezná jinak. Cestujte bez hranic, plaťte eurem, žádné celní poplatky při nákupu online, jiný způsob téměř neznáme. Je důležité demonstrovat tyto svobody, abychom vzbudili zájem v Evropě.
Stejně tak se většina skupiny shodla, že se nebojíme, ale spíše pociťujeme obavy a nejistotu, když sledujeme aktuální vývoj.
Milý Semine, tento dodatek vlastně patří jako odpověď pod příspěvek: https://kuemmerle.name/foren/topic/protokolle-7-hertensteiner-gespraeche#postid-291 od Walthera Heipertze. Tuto možnost najdete jako „Odpovědi“ ihned vpravo pod každým příspěvkem na fóru.
Dobré na tom je, že každý zúčastněný v příspěvku pak obdrží odkaz na vaši odpovídající odpověď.
Tato funkce komentáře je určena pro 'generála' fóra.
Bylo by to téma pro další kolo 18.1.2023. ledna XNUMX, ne? Není dobré, když to plníme sami 😉
Jak jsme byli schopni určit, poločas rozpadu takových kol nestačí k naplnění fóra ani vzdáleně. Tam, kde se nezávaznost stala zásadou, musíte skutečně přemýšlet o zcela nových komunikačních kanálech.
Úspěch na Bloggeru odemčen! 🏆
Moje němčina je rezavá, ale někdo popsal moji osobní stránku nejen jako nebezpečnou, ale *VELMI* nebezpečnou! 😊
#Bucketlist
kuemmerle.name/foren/topic/ch…