Zápis ze 6. Hertensteinových rozhovorů

Quote by Dr Walther Heipertz dne 31. července 2023 v 15:04

Jaký bod obratu my Evropané potřebujeme?
(6. Hertenstein Talks on the Theaterschiff Heilbronn, 17.9.2023. září 12 od 00:13 do 30:XNUMX - moderátor: Prof. Dr. Walther Heipertz, Heidelberg)

V úvodu moderátor odkázal na dokumenty – dříve zaslané nebo zpřístupněné na internetu – aby přivedl diskuzi k „základním otázkám“ z nich odvozeným, případně k některým podstatným, pokud přijde. Tentokrát shromážděný kruh nebyl podskupinou, ale - jak bylo naplánováno na tomto setkání, které bylo prvním nevirtuálním setkáním po koronavirové pandemii - se zúčastnili všichni aktuálně přítomní účastníci.

Navazuje na předchozí přednášku MdB Michael Link Především bylo poukázáno na to, že eskalace otázek a jejich naléhavost – pod hlavičkou „Bod obratu“ – má hlavní příčinu v ruské útočné válce proti Ukrajině. Moderátor znovu vysvětlil, do jaké míry chce konkrétně vzít tuto naléhavost v úvahu svým přístupem, který vychází ze dvou nedávných publikací o evropské politice.

Za těchto okolností je otázka, čeho může a musí Evropa vůbec dosáhnout, mnohem naléhavější. Souvisí to samozřejmě s představou – jistě převládající téměř u všech – že Evropa jako celek ve skutečnosti působí značně nesourodě, pusto, možná i akceschopně a v současnosti je snad zcela zasažena a „prezentována“ ve své nedostatečné reakci.

To vyvolává obecnou otázku, jak Evropa může nebo musí existenčně pokračovat a zároveň netolerovat žádné časové zpoždění!“

Moderátor však ve svém pojetí předpokládal, že i sebevětší otřes může obvykle vyvolat pouze krátké reakce, ale nic výrazně nemění na základech, které ovlivňují situaci nebo organizaci zasaženou otřesem - kromě toho, že šlo zjevně o nadbytečné překážky, které jsou rozpuštěna náhlým prozřením všech zúčastněných, které na to ovšem nevypadá. Pro rozhodnější orientaci se proto zdálo důležité právě kvůli těmto dramatickým situacím znovu hledat – takříkajíc „zcela nové“ – cesty, jak se možná rychleji a udržitelněji pohybovat v povědomí angažovaných Evropanů, ale pak také k podstatné evropské spolupráci, překonání dezorientace a sklíčenosti. To je nyní na cestě, kdy jsou ideálně skryté nebo „zaseknuté“ mentální překážky nejprve vypracovány a zpracovány, nebo dokonce mají tendenci být odstraněny..

Záměrem bylo pracovat v určité „metodologii“ se dvěma publikacemi se zřetelně opačnými závěry ohledně dalších strategií, které by měly být Evropě doporučeny. S publikacemi, které však zatím - převyšující vše - nevznikly pouze jako reakce na tuto válku, ale jistě v kontextu rostoucího napětí v Evropě a jejím okolí. Názor na autora by se neměl utvářet pouze čtením a porozuměním, ale měl by být také zvážen do hloubky ve výslovně „dodatečném srovnání“, jako jsou tyto různé závěry – k mnoha velmi paralelní Popisy skutečností, které se tam daly vzhledem ke zkušenostem těchto autorů očekávat, jsou někdy také popsány a popsány velmi srovnatelně - byly v detailech různě odvozeny.

Cílem bylo alespoň být schopen vyvinout spolehlivější, kritičtěji prozkoumané vlastní prohlášení o tom, ale především tím, že bude možné identifikovat, které „předběžná rozhodnutí“ jsou spolurozhodující pro tyto rozdíly, které sice sám autor „chápe“ jako explicitní či samozřejmé, ale v zrcadle protichůdných závěrů a jejich možná i plynulé srozumitelnosti vůbec nejsou!

Jedině tak se však implicitně ukáže, že směr Edzard Reuter, ve smyslu podněcování jednoty přesahující národy, a ty Dohnanyiho ve smyslu kvazi nutného „odzbrojení“ právě těchto tvrzení jsou nakonec spíše názory než již „prokázanými“ nezbytnostmi, jak o tom sám příslušný autor více, resp. méně rozumí, protože to chce učinit přijatelným jako nevyhnutelný.

Prvním důležitým výsledkem, který se ukázal být podle moderátora přesně opačný, bylo to, že eskalace polarizovaných pozic v souvislosti s celkovým problémem téměř nesmyslné je, byť autoři sami samozřejmě v podstatě směřují k závěru a tam pak také kladou důraz.

Cílem a výsledkem tohoto srovnávacího a hloubkového čtení však nebylo vytvoření zásadního mírumilovnosti mezi nejrozmanitějšími pozicemi. Nevede to ke zklidnění a rozjímání, jako je neodrazitelné, meditativní ticho, ačkoli v sousedství jsou rozstřelovány zdi. Nestačí se hádat, diskutovat a vyměňovat si nápady, volně na základě sáčku čaje „Cesta je cíl“. Je to jen - dokud se dá a chce mluvit, třeba v naší diskusní skupině na takové divadelní lodi - metoda, mnohem opodstatněnější pro případné konfliktní situace, na jejichž čisté existenci bohužel nedokážeme nic změnit mžikem našich prstů, zaujmout jasné stanovisko.

Zmíněné „srovnávací a hloubkové čtení“ více než jednoho trendsettera a podobně nestačí. Jak je podrobněji vysvětleno v šabloně, toto „objevení“ pouhé faktičnosti velmi implicitního, primárně nesamozřejmého předběžného rozhodnutí znamená, že se pak také identifikují otázky, na které již byly dány odpovědi, tedy ty, které se na ně vztahují. předsudky způsobující problémy. Ale mohou být těžko uchopitelné, protože pravděpodobně zůstaly tak skryté, protože jejich složitost nebo odpor k jednoduchým odpovědím, v průběhu pociťovaného a skutečného tlaku jednat, příliš mnoho nejistoty a kspouštějí kognitivní disonanci, takže prostě "uzavřené finále" byly zodpovězeny.

Takovou základní otázkou je například to, zda člověk ještě žije a přemýšlí velmi extenzivně v národním kontextu, ale cítí zde určité nedostatky, a proto je obzvláště nadšený a potřebuje řešení „dopředu“, tedy vytvoření většího, více efektivní celek, má na první pohled koncept celku, který své části vyloženě ignoruje nebo dokonce nenávidí.

Toto je pole napětí, které může být velmi účinné, ale na které mnozí reagují pouze implicitně ve smyslu nadšení pro jednu věc (např. kritických, konkrétnějších otázek do konfrontace a vymezování -- nebo silné, stále zásadnější protireakce ve smyslu zpochybňování, možná i zůstávat malý vůči druhému (K. v. Dohnanyi). 

V průběhu tohoto tématu - zpočátku pouze moderátorem uváděného jako příklad významu a odvození takových "základních otázek" - které by vlastně mělo vést k diskusi této otázky a následně i ostatních, vyšlo najevo, že tato samotný by mohl být předmětem samostatné diskusní skupiny a měl by, pokud chce skutečně dosáhnout opodstatněného pokroku a většího sebevědomí, s nímž by pak mohl být ostražitější, citlivější, přesnější a jistější v veřejnost v další diskusi o evropské politice.

Na dotaz bylo proto upřednostněno, že to, co se víceméně předpokládalo v konceptu přípravy akce, by nyní mělo být nahrazeno: zabývat se – nebo především všímat si hlavních prohlášení – publikací, o nichž vychází z toho, aby se pak snad pojmenovaly některé další základní problémy, které si oba autoři již sami takříkajíc skrytě rozhodli.

Moderátor proto stručně nastínil argumenty obou autorů, které si lze také podrobněji přečíst v ukázkách. Poté byly probrány úryvky z prvního zaměření („Evropské ambice jako protinárodní slepá ulička či pravý opak“) z následující synopse, přičemž moderátor vysvětlil, jak z jeho pohledu povaha a význam již zmiňovanou otázku změny národů pro problémy EU lze konturovat přesněji.

Nakonec se opět potvrdilo, že takové základní otázky vyžadují více prostoru pro diskusi a že by se mělo usilovat o to, aby se na tom skutečně pracovalo znovu v diskusních skupinách s větším časovým a soustředěným úsilím v každém případě. Cílem těchto tematicky zaměřených diskuzních skupin musí být vzájemně si dát více energie a směřování opět prostřednictvím hloubkové orientace v základních tématech našeho evropského závazku a zájmu. odolnější vůči odrazování více v komplexním hledání Evropy sebe sama a jejího formování občanské hnutí zdola tvořit s. Takový přístup je nezbytný, protože prohlášení evropských úředníků – která jsou naprosto zásadní a v žádném případě je nelze diskriminovat – jsou obvykle jen mávnutím ruky jako „reklamní blok“, pokud nejsou zasazena do živějšího a souvislejšího dialogu s občanů.

Quote by Heinrich Kummerle dne 31. července 2023 v 15:11

Ursula Hechtová pořídil zápis z diskuse Michael George Link Člen Bundestagu

 

6. Hertenstein Talks, 17.09.2022. září XNUMX

Mít s velkým nasazením Bettina a Heinrich Kummerle připravili a pozvali na 6. Hertenstein Talks.

Akce se letos - poté, co se mohla konat prakticky až loni - konala v divadelní lodi na Neckaru v Heilbronnu a tato zvláštní kulisa dala akci také zvláštní píšťalu.

okresní předseda Heinrich Kummerle přivítal četné členy EU z celého Bádenska-Württemberska a hosty a jeho zvláštní pozdravy směřovaly k účastníkům z městské správy, přítomných místních zastupitelstev a okresních předsedů ze Stuttgartu a Mannheimu.

Co jsou ale Hertenstein Talks a co program zahrnuje?

V září 1946 ve švýcarském Hertensteinu program projednali, rozhodli a představili ve 12 tezích evropští federalisté. 70 let po tomto oznámení byl program znovu aktivován v rámci akce „Hertenstein Talks“ a díky našemu okresnímu předsedovi se nyní bude konat pravidelně každý rok v Heilbronnu.

Cílem je: vytvořit federalistický, demokratický evropský federální stát s cílem světové unie!

Hertensteinská jednání jsou sice o Evropě, ale od února 2022 se pozornost soustředila na útočnou válku Ruské federace proti Ukrajině, proto bylo 6. kolo jednání zaměřeno na toto téma.

Michael George Link Jako první řečník na toto téma vystoupil MdB a člen představenstva EUROPA-UNION Heilbronn:  

Evropa ve válce?

Budíček: Dá se Evropská unie ještě udržet pohromadě?

Na to Link odpovídá: Evropa musí právě teď zůstat jednotná. Dosud jsme byli volní jezdci a užívali jsme si bezpečí.

Co se ale učíme z válečných událostí v krátkodobém i dlouhodobém horizontu? A svou prezentaci rozděluje na

Historie -- Současný stav -- Výhled

1. Dlouhotrvající konflikt od doby, kdy Putin vládl jako diktátor 24 let. Naše časté volby pro něj znamenají slabost.

Chce expanzi svého impéria – my chceme ekonomickou sílu a mír.

Příběhy se v této zemi vytvářejí snadno. Vymýváním mozků ruskému lidu, počínaje mateřskou školou, nás ukazuje jako slabé, jako oponenty, jako nebezpečí. Jmenovaní zástupci jsou nedemokraticky zvolený a řízený shora. A ruská církev, šovinistická, se zastaralou sociální strukturou, je velmi přijímána.

2. Konflikt je dlouhodobě naznačen, neboť o částečné okupaci Gruzie v roce 2008, Krymu v roce 2014 rozhodla Dúma jako nepostradatelná součást Ruska. Link zdůrazňuje, že jsme zavřeli oči, dlouho jsme si neuvědomovali, jak chce Putin rozšířit své impérium.

Že je Ukrajina nezávislá, bylo Putinovi trnem v oku. Chtěl zastavit Ukrajinu na cestě do EU.

Ukrajina – národ s 50 miliony obyvatel vidí svou budoucnost v EU, je to národ vůle! A nezáleží na etickém původu – důležitý je multietnický stát! 

Link zde v současnosti vidí opotřebovací válku, partyzánskou válku, ve které je integrována celá rodina. Je známo, že chybí obrněné transportéry pro bezpečnou přepravu vojáků a že Ukrajina v současnosti dobyla zpět velké území – je důležité.

3. Z výhledu je jasné, že Evropa musí být schopna produkovat kritické potřeby, jako je energie a technologie, sama ve všech oblastech. A upozorňuje, že Čína je daleko nebezpečnější. Efektivní, vše zdokumentované – rychlá reakce. Čína chce v OSN předefinovat mezinárodní právo: Demokracie, která funguje!

Na konci své přednášky Link uvádí:

Co může Evropa udělat:

Dříve kýžený řád míru se musí změnit v kýžený řád konfliktu – také prostřednictvím vojenského odstrašování! Na konfliktech musíme pracovat! Posílit EU!

Sankce proti Putinovi fungují – ale nedělají dost!

Evropské státy se mohou dále rozvíjet pouze prostřednictvím kompromisů.

Závěr: Potřebujeme více Evropy. Společně jsme silnější!