Frustrace na konci roku

Foto příspěvku: Peklo | © Amy na Pixabay

generace Helmut Kohl pomalu, ale jistě, jeden po druhém opouští pole. Ti chytřejší z nich se, díky bohu, ještě vypořádají s tím, co udělali - ale to by už tyto egomaniaky nemělo znepokojovat, nejdřív pro ně nechají postavit katedrály.

Naše životní prostředí je zničeno, země je zničená, hory dluhů jsou vyšší než Mount Everest, Evropa se stejně jako zbytek světa pomalu, ale jistě dostává do stále žhavější války a všechny naše demokracie jsou na pokraji zhroucení .

Běžný občan už to poznal a stále si s sebou bere vše: dotace na elektromobily, dovolené, festivaly a oslavy, dokud neklesnou! - měli jsme to celé předtím a později jsme tomu říkali Zlatá dvacátá léta.

Horší je, že už všichni začínáme znovu hledat „viníky“. Je dobře, že nám přibývá nových spoluobčanů, kteří dávají antisemitismu zcela nový život. Vzhledem k tomu, že naši židovští spoluobčané pravděpodobně nebudou dost vinit za celý nepořádek, musíme hledat jiné viníky: ti nejchudší a nejslabší ve společnosti jsou pro to vlastně dobrými kandidáty.

Ani to však nebude stačit, a tak je asi dobře, že jsme si zachovali zdravý nacionalismus, který už nějakou dobu vidíme u Řeků („Vypadni z eura!“), Italů a dalších prý slabší cizinci rádi cvičí. Už vidím ty politické požadavky, abychom opakovali to, co nám Lucemburčané, Dánové, Nizozemci a Švýcaři za ta desetiletí „ukradli“ – a až budeme mít trochu větší dynamiku, možná si troufneme udělat to zpět do arch- nepřítel - protože to vlastně všichni víme: "Vždy to tak bylo a vždy to tak zůstane!"

Do té doby to zase necháme rvát! Všichni si to víc než zasloužíme; I když sotva zvládneme násobilku nebo zatlučeme hřebík přímo do zdi, nechci už myslet na vlaky na čas ani na čisté ulice.

V tomto ohledu rád vzpomínám na kreslený film, ve kterém spolu sedí pár malých čertů, smějí se a plácají se po stehnech. Podtitul: "Říkají tomu duchovně-morální obrat."

Předtím se lidé snažili opustit svět alespoň o něco lépe, než jak ho našli!