Společenská sada se rozpadá

5
(1)

Foto příspěvku: přemítající žena | © Pixabay

Dnešní západní společnosti fungují docela dobře, pokud všichni hrají podle stejných pravidel a jsou ochotni v případě potřeby zakročit za ostatní. Zda se tak děje na čistě dobrovolné bázi nebo je řízeno státem, hraje podřízenou roli.

Tato vzájemná podpora mezi členy v rámci společnosti je často označována jako sociální sada, která drží pohromadě celé státy, počínaje rodinami a pokračující napříč komunitami. Zejména v případě států je tato sociální sada základem bezpečnosti jednotlivých členů a jejich existence.

A stejně jako u peněz musí být občané přesvědčeni, že „systém“ alespoň v principu funguje a jiné zkušenosti – i ty velmi osobní – jsou výjimkou.

Od pojištění pro případ nezaměstnanosti po sociálně tržní ekonomiku toho státní představitelé vytvořili mnoho nejen proto, aby tuto sociální sadu posílili, ale dokonce ji rozšířili o „komplexní pojištění“.

Bohužel je to stále obtížnější, než by mělo být, zejména proto, že naše odpovídající kontrolní a regulační systémy již nejsou schopny tyto sliby skutečně zaručit.

Jedním z důvodů je, že všichni žijeme ve velmi mobilním světě a stávající systémy jsou dnes stále příliš malé na to, aby byly platné pro všechny jejich členy. Další a podle mého názoru mnohem závažnější příčinou je, že i „aktéři“ těchto systémů kontroly a regulace se jich stále méně drží nebo s nimi dokonce manipulují ve prospěch svůj i ostatních.

Zprávy jako dnes jsou tolik "super bohatý“ a nejen jejich společnosti platí malé nebo žádné daně, ukazují, jak se sociální sada v západních společnostech hroutí. A také zde v Německu je stále více občanů přesvědčeno, že naše sociálně tržní hospodářství již nefunguje správně – ty různorodé Protesty občanů a projevy nespokojenosti na sociálních sítích to lze považovat za náznak a podle mého názoru jsou pouze předzvěstí vážnějších distribučních bojů, protože většina občanů již dávno uznala, že peníze, jejich vlastní úspory a všechny ostatní zdroje pro nás všechny nebudou déle vydrží mnohem déle.

Mnozí se již zachránili na svém vlastním ostrově (Vereinigtes Königreich) nebo v odlehlých horských oblastech (Švýcarsko) a věří, že sami mohou uniknout „zkázy“ – jak mylný závěr! Společenská sada se ve Spojeném království již dávno rozpadla a pomalu, ale jistě se rozpadne i ve Švýcarsku.

Každá společnost se zhroutí, když už nemůže zaručit sociální sadu mezi svými členy. Protože pak už všichni nejsou na jedné lodi a každý má právo být šťastný svým vlastním způsobem, aniž by musel brát ohled na ostatní – konečný produkt by se dal popsat také jako anarchie.

Všichni velmi dobře známe příklady toho, proč to v našich společnostech už tak dobře nejde. Vybavuji si následující:

  • Velké korporace nebo high-tech společnosti působí celosvětově, jsou tedy celosvětově aktivní a stále je obtížné je kontrolovat i z velmi velkých zemí;
  • Ani kapitálový trh již nemohou ovládat jednotlivé státy;
  • Princip rovnosti, jeden ze základů všech demokratických společností, je stále více podkopáván a nahrazován odvěkým principem: „Chlapec seděl u zdroje“ – solidarita zmutovaná v politické bojiště.

Co potřebujeme změnit?

To musí zajistit naše státní struktury

  • jsou platné a použitelné pro všechny lidi žijící v jejich oblasti; stejná práva pro všechny!
  • migrace znalostí, peněz a lidí je regulována a v případě potřeby kompenzována mezinárodními dohodami a sdruženími.

Navíc to musíme zajistit všichni

  • všichni členové společnosti se cítí bezpečně a mohou si být jisti, že nezůstanou v dešti bez vlastního zavinění;
  • dále se nehroutíme do podskupin nebo dokonce malých skupin v rámci stejné společnosti, protože tím ohrožujeme i poslední zbytky solidarity mezi sebou; Musíme také přispívat k tomu, abychom zajistili, že sociální systém, který platí stejně pro všechny (práva a povinnosti), obnoví sociální sadu v naší společnosti.

„Multikulturní společnost je tvrdá, rychlá, krutá a málo solidární, vyznačuje se značnou sociální nerovnováhou a má vítěze z migrace i poražené z modernizace; má tendenci se rozcházet do různorodých skupin a komunit, ztrácí soudržnost a závaznost svých hodnot.“

Daniel Cohn-Bendit a Thomas Schmid, The Time (1991, #48)

Jak užitečný byl tento příspěvek?

Kliknutím na hvězdičky příspěvek ohodnotíte!

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet recenzí: 1

Zatím žádné recenze.

Je mi líto, že vám příspěvek nepomohl!

Dovolte mi zlepšit tento příspěvek!

Jak mohu zlepšit tento příspěvek?

Zobrazení stránky: 12 | Dnes: 1 | Počítá se od 22.10.2023. října XNUMX

Podíl: