Hlavní fotka: Pohled z Berliner Platz na Sülmerstraße (2018)
V pravěku se u Heilbronnu setkávaly prastaré dálkové trasy, které překračovaly Neckar, tehdy ještě velmi divokou a téměř nepřekonatelnou řeku, nebo přicházely z Alp a podél ní pokračovaly do severoněmecké nížiny.
Stejně jako před nimi Keltové se v oblasti usadili i Římané, aby využívali a zabezpečovali jak přechody, tak cesty. Ten také uznal, že kopce napravo od Neckaru jsou vhodné pro vinařství.
Poprvé se Heilbronn píše jako vila Helibrunna Zmíněno v daru z roku 741. Název ukazuje na studánku nebo pramen a dává tak osadě její současný název. Předpokládá se, že toto je jeden Franský královský dvůr jednal, který byl na Neckarském přechodu francké královské silnice, která se jmenovala „Alte Hällische Straße“, a po r. Schwäbisch Hall vedený.
A i v této době by se dala budoucí Sülmerstraße definovat jako úsek dálkové trasy podél Neckaru, právě od této fontány severním směrem až po křižovatku pfelbachs, krátce poté na dnešní Hradební věž v neckar protéká. Ulice dostala své jméno, protože byla další po Sulmovi, dnešní neckarsulm, vede.
Již 1050 se stává a tržní v Heilbronnu potvrdil, co je rozhodně prvním krokem k tomu velkoměsto a přístav je zmiňován již v roce 1140, což ukazuje, že v Heilbronnu se nepoužívaly pouze pozemní cesty. Když se o Heilbronnu v roce 1225 poprvé hovořilo jako o oppidu, opevněném městě, byla nyní Sülmerstraße také nedílnou součástí města, pravděpodobně se nacházela na prvním městském opevnění, ale později na části obchodní cesty, která prochází celým městem. z Heilbronnu jako severojižní osa , na Sülmertor začíná dodnes Kilianskirche dost a pak tam jako Flein Street až do Fleinská brána pokračuje. Západo-východní osa, která je dnes samozřejmostí, tzv Kaiserstrasse, v té době neexistovala, pouze ta Kramgasse od Kilianskirche na západ k opevněnému přechodu Neckar, včetně vlastní městské brány. Teprve v roce 1776 byla tehdejší Kramgasse rozšířena na chaussee a v roce 1897 byla přejmenována na Kaiserstrasse. Kaiserstraße stále představuje dělicí čáru mezi dvěma různými částmi bývalého starého města Heilbronnu.
Zajímavostí je, že zpočátku tvořila urbanistické těžiště o něco výše položená jižní část města s majetkem Řádu německých rytířů, Kilianskirche a první radnice. Severní část byla přistavěna pravděpodobně až kolem roku 1200 jako záměrné rozšíření města a od počátku byla vyhrazena řemeslům, obchodu a židovským spoluobčanům. Až v roce 1535, kdy radnice vyhořela u kostelní kašny, byla radnice přestěhována Marketplace do severní části města, která se v průběhu staletí stále více rozvíjela kolem Sülmerstraße.
Kolem roku 1333 se tam ještě pohybovali Altbockinger dodal, kteří předtím opustili vlastní vesnici. Pravděpodobně využívali i kapli svatého Mikuláše, dnešní Nikolaikirche, která byla poprvé zmíněna v roce 1351, jako její vlastní kostel; v té době byl ještě provozován jako tzv. pobočný kostel k již existujícímu Kilianskirche, který je doložen již v roce 741 a znovu v roce 889. Mimochodem, Nikolaikirche na Sülmerstraße se stal prvním reformačním kostelem v Heilbronnu v roce 1525 a v letech, které následovaly, mimo jiné zbrojnice, jednoduchá zbrojnice a tělocvična, v závislosti na aktuálních potřebách obyvatel Heilbronnu. V současné době je znovu přestavován a dává mu jiný účel.
Ten sousedící se Sülmerstrasse oblázkový trh byl v pozdním středověku s Synagoga z roku 1357 rituální lázně a vlastní hřbitov, centrum židovské komunity v Heilbronnu, která Jehněčí- a Židovská ulička, dnešní Lohtorstrasse, měl své hlavní osy. Po městském zákazu Židů na konci 15. století bylo celé místo zastavěno.
Ten, který existuje dodnes přístavní tržiště byl postaven v roce 1593 na místě starého hřbitova a dostal kašnu, která byla původně datována Fontána Cecilia a poslední od studna byl napájen a tím byl zajištěn přívod vody pro tamní obyvatele. Ten vznikl v roce 1955 na starém místě Přístavní trh fontána sloužil nám dětem vedle dvou studní Berlínské náměstínejen pro letní osvěžení, ale na rozdíl od ostatních dvou fontán měla hravou hodnotu i v zimě.
Ale již v roce 1487 v bezprostřední blízkosti (oblázkový trh?) přístavní trh hrnčířství byly prodány.
dnešní Harbour Market Tower připomíná bývalý františkánský klášter, který byl vysvěcen v roce 1314 Marienkirche vyhořel 1688; pouze zmíněná věž byla přestavěna v letech 1698 až 1727, financovaná z darů. Klášter byl uzavřen již v roce 1544 poté, co se lidem z Heilbronnu podařilo odsud odehnat poslední mnichy. Z budovy kláštera se stala latinská škola, pak to Karlsgymnasium, dnešní Theodor-Heuss-Gymnasium, která již není na Sülmerstraße, ale nyní na Karlstrasse leží.
Severně od Sülmerstraße, am pfelbach poblíž Sülmertoru a mimo městské hradby se na konci 13. století nacházelo také první ověřitelné ošetřovatelské zařízení v Heilbronnu, konkrétně zvláštní ošetřovna v Svatý Jakobus am Graben s vlastní kaplí a hřbitovem. Jeho sklad a administrativa byly v Jakobsgasse uvnitř městských hradeb.
Samotná Sülmerstraße byla od začátku velmi rušnou ulicí a v průběhu staletí měla co nabídnout; jeden jimi dokonce jednou proběhl tramvaj. Jeho nejznámějším obyvatelem je dnes pravděpodobně lékař Robert Mayer to bylo od roku 1842 až do své smrti v roce 1878 Kirchhöfle pracoval a žil.
Der Rytířský kanton Kraichgau měl svůj archiv na Sülmerstraße 40, kde se nachází první koňský mlýn. Volba místa pro rytířský stav byla možná i tím, že nejznámější heilbronský hostinec v 18. století, totiž tzv. hostinec ke slunci, se nacházel nedaleko Sülmerstraße 52; já Johann Wolfgang von Goethe byl tam hostem.
Nelze nezmínit, že již na začátku 20. století na Sülmerstraße 54 Prodejna tropického ovoce Lidl & Co. se sídlem, která je dnes jako skupina Schwarz jedním z předních světových maloobchodníků s potravinami, ale byla ze Sülmerstraße vytlačena konkurencí.
Z dnešního severního konce Sülmerstraße, Berlínské náměstí, dnes už není skoro nic k vidění, mezitím to dominuje K3 s kinem, knihovna, hudební škola, komedie, restaurace a obchody bývalý Torplatz; také jeho dvě studny byly odstraněny a nahrazeny jednou divadelní fontána před tím novým Městské divadlo nahrazeno. pouze věžová cesta vůči Hradební věž nadále čeká na renovaci - dříve oznámenou expozici pfelbachs by však již měly být mimo stůl.
Ale budova stojí dodnesHeilbronner Hof“ na Sülmerstrasse 57, kterou můj dědeček nechal postavit na rohu Turmstrasse v letech 1952/1953; před tím, hned po válce, měl restauraci“Sülmertorpostavena a provozována. Heilbronner Hof poskytl později než Roxy způsobil v Heilbronnu senzaci a pro mnoho lidí v Heilbronnu byl zjevně příliš dobrou věcí.
Sám jsem vyrůstal v 1960. letech v pozdějším přilehlém komerční a obytná budova v Sülmerstraße a dodnes rád vzpomínám na jejich rozmanitost a vytíženost.
Později Sülmerstraße jako „Město Sulmer“ vyvinula vlastní jádro značky a snaží se čelit ubývajícím atrakcím v centru měst, které lze pozorovat po celém světě pomocí různých kampaní.
Mezitím Sülmerstraße s Dolní Neckarstrasse, vystupující jako součást Neckar Mile na trh a ten předstíraný Allee získat dvě paralely, které se také snaží znovu objevit. Podle mého názoru toho však lze dosáhnout pouze společně a musí to tak být Celkový koncept "Sever v centru města“ přehodnotit a především skutečně realizovat.
"Nevěrný je ten, kdo se loučí, když se ulice setmí."
JRR Tolkien, Pán prstenů
